PreSonus Quantum

Odpovědět
Uživatelský avatar
Miloš Seky Vondráček
Příspěvky: 6
Registrován: 18 lis 2017 20:28

PreSonus Quantum

Příspěvek od Miloš Seky Vondráček » 21 lis 2017 10:12

Zvuková karta s rozhraním Thunderbolt 2 pro montáž do racku.

Řekne-li se vícestopý záznam, vybaví se mi staré studiové magnetofony, kompaktní studia od firem TASCAM, Korg či Roland a nebo multitrackový software jako Cubase či Pro Tools. Protože náš svět pomalu ale jistě směřuje ke svému digitálnímu vrcholu, tak také vícestopý záznam audio signálu se posouvá více do digitálního „virtuálna“. K tomu je ovšem zapotřebí alespoň třech základních stavebních kamenů. Stabilní počítač se stabilním systémem, vhodný program umožňující zaznamenat více stop současně a nakonec zvuková karta disponující více než jedním či dvěma vstupy. My se dnes zaměříme na posledně zmíněné komponenty audiořetězce, zvukové karty. Konkrétně na zvukovou kartu Quantum od firmy PreSonus.

Quantum je zvuková karta určená pro montáž do racku o šířce 19”, v němž zabere výšku 1U. Tím je celkem přesně definována velikost karty. Pracuje pod operačními systémy Mac OS X (10.11 a novější) a Windows 10. Vyžaduje minimálně procesor Intel i5 a 4 GB RAM. Připojovacím rozhraním je Thunderbolt 2, které poskytuje přenosovou rychlost až 20 Gbit/s. Jen pro srovnání USB 2.0, má přenosovou rychlost 480 Mbit/s a USB 3.0 pak 5 Gbit/s. Z toho je vidět, že datové rozhraní Thunderbolt 2 je skutečně velmi rychlé. S touto rychlostí souvisí také latence, která je v případě Quanta velmi nízká. Samotná karta disponuje osmi mikrofonními vstupy s digitálně řízenými předzesilovači XMAX a deseti analogovými výstupy.
Obrázek
Přední panel
Přední panel karty má povrchovou úpravu černého broušeného hliníku a jen části, sloužící k upevnění do racku, jsou stříbrné. Již na první pohled působí čelní panel velmi elegantně a přehledně. Zcela na levé straně je umístěno přepínací tlačítko Inst a dvojice kombinovaných konektorů XLR. Tyto vstupy je možné využít pro připojení mikrofonů, nebo signálů linkové úrovně pomocí TRS konektorů. Tlačítko Inst, které je při aktivaci modře podsvíceno, dovoluje připojit do vstupu číslo jedna také přímo výstup z vašeho nástroje. Dále následuje dvojice kurzorových tlačítek, nad kterými je umístěna modrá LED dioda s piktogramem Thunderboltu (blesk) a otočný knob pro nastavení gainu jednotlivého preampu. Výběr preampu je realizován pomocí zmíněných kurzorových tlačítek.

O tom, který vstup je právě nastavován a jaká je míra jeho buzení, přehledně informuje velký, segmentový displej. Přičemž první číslice zobrazuje číslo předzesilovače, další dvojice číslic pak znázorňuje míru gainu zvoleného preampu. Pod displejem ještě nalezneme tlačítko phantomu 48 V, pro napájení kondenzátorových mikrofonů, které je rovněž modře podsvíceno. Tato barva je pro phantomové napájení neobvyklá, protože phantom se většinou znázorňuje spíše červenou barvou. Nicméně filozofii barevného znázornění za chvíli objasním a jen prozradím, že úzce souvisí se zobrazením metrů, jednotlivých vstupů.

Následující trojice tlačítek, umístěných nad sebou, je červené Talk, žlutočervené Dim/Mute a oranžové Mono. Vlevo od tlačítka Talk nalezneme mřížku integrovaného mikrofonu pro Talk Back. Tedy povel do nahrávací místnosti, abychom mohli komunikovat s muzikanty, kteří právě nahrávají. Ovládání Talk Backu je vyřešeno velmi elegantně dvěma způsoby. Při dlouhém držení tlačítka, je Talk Back aktivní. Jakmile ho pustíme, Talk Back bude umlčen. V momentě, kdy jen tlačítko krátce stiskneme, je Talk Back aktivní bez dalšího držení - je aretován. Přirovnal bych to například k ovládání komunikačního systému od RTS. Více či méně vtipných příběhů, kdy se část komunikace z režijní místnosti dostala k uším umělců je dost a dost. Ale vetšinou to nepřineslo nic dobrého… Dim/Mute umožňuje zatlumení nebo vypnutí hlavního výstupu. Při krátkém stisknutí dojde zatlumení hlavního výstupu o 20 dB (tlačítko svítí žlutě), naopak při dlouhém stisku bude tento výstup zcela vypnut (tlačítko bude červené). A konečně přepínač Mono pak hlavní stereo výstup přepne do mono režimu. Což je užitečné pro monokompatibilitu nahrávky.
Obrázek
Další sekcí je „diodové pole“ sloupcových indikátorů úrovně signálu. Prvních osm patří mikrofonním a linkovým vstupům karty. Signál je zde indikován od -50 do 0 dB (fs). Do -4 dB jsou indikátory zelené, -2 dB jsou znázorněny žlutou barvou a 0 dB červenou. Nad každým z osmi sloupcových indikátorů je ještě modrá dioda, která notifikuje zapnutí phantomu u příslušného preampu. Tady se nám krásně pojí modrá barva již zmíněného zapínání phantomu. A jen potvrzuje, že jde o promyšlený čin vývojového týmu v PreSonusu. Kdyby byla pro phantom použita červená barva, signálové indikátory by byly nepřehledné. Poslední dvojice indikátorů je přiřazena k main výstupu karty, jehož intenzita je ovládána velkým, stříbrným knobem. Nalezneme ho vpravo od indikátorů úrovně.

Ještě více vpravo je umístěna dvojice sluchátkových výstupů, přičemž každý z nich je vybaven vlastní nezávislou hlasitostí a konektorem Jack 6,3 mm pro připojení studiových sluchátek. Dva nezávislé sluchátkové výstupy jsou velmi praktické při natáčení nejen ve studiu ale i v terénu, kdy záznam řeší dva lidé nebo zvukový technik pracuje ještě s hudebním režisérem. Poslední, kulaté tlačítko je vypínač karty, které během načítání Thunderbolt rozhraní bliká červeně. Jakmile je Thunderbolt správně načten, svítí power tlačítko trvale modře. Bílý nápis dole, má již jen informativní charakter a oznamuje, že Quantum je Thundrbolt audio rozhraní pracující ve formátu 26x32 se samplovací frekvencí až 192 kHz.

Zadní panel
O konektivitě zvukové karty Quantum velmi dobře napoví zadní panel, kde jsou umístěny konektory. Úplně vlevo je konektor napájení. Quantum používá k napájení externí adaptér na 12 V (5 A) a způsob zapojení je vyobrazen přímo nad konektorem. Napravo je dvojice typických konektorů DIN pro připojení MIDI IN a OUT. Ještě více vpravo jsou dva Thunderboltové konektory, umožňující kaskádovat až čtyři karty Quantum.

Pod nimi je sekce s ADAT rozhraním se dvěma optickými vstupy a dvěma výstupy. Popisky zde informují o počtu možných kanálů při dané samplovací frekvenci. Při 48 kHz mohou oba ADAT vstupy pracovat s osmi kanály. Při samplovací frekvenci 96 kHz pak obslouží již pouze polovinu, tedy každý čtyři kanály. Následuje sekce World Clocku, která je zde zastoupena dvojící BNC konektrů pro vstup a výstup. Word Clock slouží pro přesnou synchronizaci více zařízení.
Obrázek
Bílý a červený Cinch konektor zastupuje digitální vstup a výstup S/PDIF. Hlavní výstup karty je zastoupen dvojicí (L a R) TRS konektorů, a hlasitost tohoto výstupu je ovládána výše zmíněným, velkým knobem na předním panelu. Pokud by vám jeden hlavní analogový výstup nestačil a bylo by potřeba vytvářet pomocné mixy, nebo případně posílat výstup analogovou cestou, například do efektového procesoru, máte zde ještě k dispozici dalších osm výstupů (TRS), které jsou symetricky zapojeny. Posledních šest konektorů jsou analogové kombinované vstupy. Je to šestice combo konektorů, která dovoluje připojit jak mikrofony (XLR), tak linkové zdroje audio signálu (Jack 6,3 mm).

Praktické zkušenosti
V balení jsem našel samotnou kartu, napájecí adaptér a papírovou dokumentaci. Bohužel chyběl Thunderboltový kabel a tak bylo nutné si ho opatřit zvlášť. Je to drobná komplikace, protože bohužel Thunderboltový kabel dosud nebývá běžně skladem v obvyklých kamenných prodejnách. Proto tak budete muset, pravděpodobně, objednat kabel prostřednictvím Internetu. Z mého pohledu je to nepříjemné zdržení a myslím, že přibalený Thundrbotový kabel, by cenu karty příliš nezvedl.

K otestování karty jsem použil Apple Mac Book Pro s procesorem Intel Core i5 s taktem 2,7 GHz a opereční pamětí 8 GB. To vše pod systémem OS X 10.12.6 Sierra. Pro ovládání karty bylo nutné nainstalovat program Universal Control 2.3, který je dostupný na stránkách výrobce. Po restartu a vzájemném propojení si sama karta, pomocí Universal Control, řekla o aktualizaci firmwaru. Následně se již karta oživila a naběhla hlavní pracovní plocha programu Univesal Control. Ta má tři základní ovládací okna. V prvním lze ovládat a řídit osm interních předzesilovačů XMAX a funkce Talk, Dim/Mute a přepínač Mono. Na preampech je možné ovládat gain a zapínat phantomové napájení. Zvláštností je první dvojice vstupů, která v Universal Control, na první pohled, disponuje pouze přepínáním linkové úrovně a naopak postrádá možnost nastavení zisku a phantomu. Zásadní změna nastala v momentě, kdy jsem do těchto vstupů připojil mikrofony. V tom okamžiku se změnila podoba daného vstupu a v ovladači se objevily potřebné funkce. Druhé ovládací okno UC zmenšuje ovládací prvky interních preampů a naopak zpřístupňuje ovladače externích preampů připojených po ADAT rozhraní. Třetí a poslední plocha UC slouží funkci RTA (Real Time Analysis). Analyzátor je možné použít pro každý vstup nebo výstup karty. Možnost vizualizace audio signálu je určitě přínosem a hodnotím její přítomnost velmi pozitivně. Jen mne napadlo, že by se ještě hodil stereo korelátor na hlavním výstupu. Například při záznamu v plenéru, kde je dobré pracovat s informacemi o šířce sterea nabíraného snímku.
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Quantum jsem vyzkoušel při natáčení hudby pro taneční představení. Bylo potřeba natočit pracovní demo nahrávku hudebních partů, které pak při představení budou hrát muzikanti naživo. Celkem šlo o pět muzikantů. Zvláštností bylo, že dva z nich hráli na velké plechové barely, další dvojice pak obsluhovala dvě soupravy perkusí. Posledním nástrojem byla marimba. Abych se vešel do možností karty Quantum, využil jsem její vstupy takto: Kanály 1 a 2, jsem vyhradil pro snímání barelů a osadil jsem je dvojicí mikrofonů Shure SM81. Další dva vstupy jsem obsadil hráči na perkuse rovněž s mikrofony Shure SM81. Pro marimbu jsem využil vstupy 5 a 6 s mikrofony Rode NT5. A poslední dva kanály 7 a 8, jsem použil pro vzdálenější ambientní stereo pár. Experimentoval jsem se systémy AB, XY, ORTF a nakonec jsem se rozhodl pro XY osazené AKG SE 300B s kardioidní hlavou CK91. Natáčení probíhalo v akusticky upravené místnosti v hudební škole a pro vlastní záznam jsem použil multitrackový software Studio One 3 Artist, jehož licence je součástí dodávky karty Quantum.
Obrázek
Obrázek
V průběhu natáčení se, v dobrém slova smyslu, projevila barevná transparentnost mikrofonních preampů XMAX. Zvuk preampů, mne doslova učaroval. Na stránkách výrobce jsem se o preampech XMAX ještě dozvěděl, že pracují v Class A režimu s vyšším napětím a k jeho výrobě jsou použity pouze diskrétní součástky. Něco na tom musí být, protože výsledný zvuk prempů zněl dobře a pevně. Přitom věrohodně přenášel nejen barvu, ale také i dynamiku všech snímaných nástrojů. Na druhou stranu díky absenci kompresorů v nahrávacím řetězci, bylo potřeba nastavit větší headroom. Velmi příjemným se ukázala možnost řídit kartu „na dálku“ jen z prostředí počítače. Na kartu vlastně nebylo potřeba vůbec sahat. V tomto směru jsem učinil ještě jeden zajímavý „objev“. Tím, že preampy XMAX jsou ovládány digitálně, PreSonus integroval nastavení gainu přímo do mixu Studia One. Což, mimo jiné, umožňuje i zpětné vyvolání jejich nastavení. Při natáčení jsem využil, kromě hlavního poslechového výstupu, ještě jeden pomocný výstup, do kterého jsem posílal playbacky a metronom. Využil jsem také dvojici sluchátkových výstupů. Jednak pro svůj vlastní poslech a také pro hudebního režiséra. Karta v této části obstála na výbornou.

Protože mojí hlavní zvukařskou činností je divadelní zvuk, nemohl jsem odolat pokušení vyzkoušet Quantum v tomto prostředí. Velmi často požívám kombinaci notebooku, zvukové karty a odbavovacího softwaru pro multikanálové přehrávání nejrůznějších audio příspěvků a playbacků v divadelních inscenacích. V tomto směru může samotná karta nabídnout celkem deset analogových výstupů a jeden digitální S/PDIF. Já jsem k testu využil software QLab 3, který je pro tento účel ideální a je v divadlech poměrně značně rozšířen. V nastavení QLabu jsem vytvořil patch pro PreSonus Quantum a pak v detailním nastavení pomocí routovací matice poslal signál tak, aby jednotlivé kanály QLabu odpovídaly výstupům karty. S tímto nastavením jsem využíval výstupy karty pro nezávislé mixy jednotlivých výstupů. Výhoda spočívá v tom, že zvukař odbavující divadelní představení se nemusí v reálném čase zabývat routováním jednotlivých příspěvků do konkrétních výstupů. Vše si připraví a naprogramuje předem a během samotného představení pak má více času na kreativní práci se zvukem. Quantum se ukázala, v tomto směru, jako více než jen dobrý pomocník.
Obrázek
Slovo závěrem
Quantum je zvuková karta vyšší třídy, kde za cenu lehce přes 30 000 Kč dostanete velmi kompaktní zařízení ve formátu 1U, disponující osmi mikrofonními předzesilovači nebývalé kvality s plně digitálním ovládáním. K tomu si připočítejme velmi rychlé rozhraní Thunderbolt 2, nízkou latenci a naopak vysokou samplovací frekvenci. Já osobně vidím její místo v domácím nebo projektovém studiu, které má větší, než jen amatérské ambice. Hlavně proto, že kartu lze dobře a snadno rozšířit o ADATové vstupy, až na úctyhodných 24 mikrofonních vstupů. Z toho plyne, že vaše studio se může nezávisle rozšiřovat podle momentálních potřeb a možností. Záleží jen na uživateli, jak drahé a jak kvalitní mikrofonní preampy si může dovolit. Pokud by 24 mikrofonních vstupů nestačilo, je zde ještě možnost pomocí Thundrboltu kaskádovat až celkem čtyři karty Quantum. Což v celkovém počtu, včetně externích preampů, dává až 96 mikrofonních vstupů. To je opravdu hodně. K tomu Quantum nabízí ještě pěkné bonusy v podobě nástrojového vstupu, Talk Back funkce integrované přímo na kartě, dostatečný počet výstupů pro pomocné mixy nebo zmíněné elektronicky řízené preampy. Zajímavá je také kombinace Quanta a Studia One, která vytváří ucelené pracovní prostředí a to včetně ovládání. Za sebe dávám jedničku a palec nahoru. Během testování jsem si na kartu velice zvykl a vlastně se mi ani nebude chtít vracet…

Výrobce: PreSonus
Zapůjčil: Disk Multimedia s.r.o., presonus.cz

Miloš Vondráček
PROFIL AUTORA: Miloš Vondráček
O zvuk a zvukové aparatury se zajímá od chvíle, kdy pořídil první elektrickou kytaru Jolanu Galaxis. Koncem 90. let se dostal ke zvukařině a FOH mixu live koncertů. Z velké části v jabloneckém klubu Na rampě. V roce 2004 objevil kouzlo divadelního světa a stal se zvukařem divadla F. X. Šaldy v Liberci. O rok později začal vést zvukařský tým stejného divadla. Od roku 2005 se podílí na provozu hudebního studia WonderLost v České Lípě.

Odpovědět