Asi se mnou všichni budete souhlasit, když na úvod pronesu, že Sennheiser drží výsadní pozici na poli výrobců nejen bezdrátové a mikrofonní techniky. Abychom pochopili proč tomu tak je, připomenu pár drobných střípků z historie této zajímavé firmy. U jejího zrodu stál Fritz Sennheiser, který se narodil v Berlíně 5. května roku 1912. Studoval u německého fyzika židovského původu Heinricha Rudolfa Hertze, po němž je pojmenována jednotka frekvence – Hz. Během těchto studií se podílel například na vývoji dozvukového zařízení pro zahájení Olympijských her v roce 1936 v Berlíně. Jen pár týdnů po skončení druhé světové války založil, ještě společně s dalšími sedmi inženýry z hannoverské univerzity, společnost Lab W (Laboratorium Wennebostel). V padesátých letech společnost začala vyrábět mikrofony typu shotgun, na jehož konstrukci se Fritz Sennheiser významně podílel (MD 82, „telemicro-phone“). V roce 1958 byla firma Lab W přejmenována na Sennheiser Electronic. První bezdrátový mikrofon pro televizní vysílání vznikl v roce 1957. V roce 1982 přichází model SKM 4031-TV, který stojí na počátku úspěchu Sennheiseru na poli bezdrátové techniky. Velmi dobře známá a cenově dostupnější řada bezdrátových mikrofonů Sennheiser evolution byla uvedena na trh v roce 1999. Druhá generace (G2) pak v roce 2004 a třetí generace (G3) v roce 2011.

My se dnes budeme věnovat testování zpěvového setu, který je součástí portfolia bezdrátových mikrofonů evolution čtvrté generace. Sennheiser evolution G4 Vocal Set (ew 100 G4-845S) se skládá z bezdrátové handky SKM 100 G4-S s mikrofonní vložkou MMD 845 a z bezdrátového přijímače EM 100 G4. Mnou testovaný set pracoval v pásmu G, jehož rozsah je 566 - 608 MHz. Dále v balení najdeme dvojici antén s BNC konektory, mikrofonní držák včetně redukce na malý závit, napájecí adaptér, propojovací kablík s konektory RJ 10, držáky pro montáž do racku, dvojici AA baterií a samozřejmě český manuál.

Handka, neboli ruční vysílač SKM 100 G4
Na první pohled a první uchopení do ruky zjistíme, že máme co do činění s klasickou Sennheiser ručkou. Kdo někdy pracoval s handkami Sennheiser ví, o čem píši. Kdo ne, tak vězte, že jde o robustní mikrofon velmi bytelného zpracování, který je docela těžký. Mikrofonní hlava je samozřejmě výměnná a je zde proto prostor pro experimentování na poli barva hlasu versus zabarvení konkrétní mikrofonní vložky. Já budu v rámci testu pracovat s vložkou MMD 845. Tato vložka je dynamická a disponuje superkardioidní směrovou charakteristikou, což dává tušit dobrou odolnost vůči zpětné vazbě. Co jistě zákazníka potěší je skutečnost, že mikrofonní hlava je vyráběná v Německu.

Těsně pod hlavou je umístěno gumové tlačítko, které slouží pro mutování a současně pokud je mikrofon funkční, svítí červeně. Uživatel tak jasně ví, kdy má mikrofon puštěný a kdy ne. Já sám nejsem zastáncem toho, aby si moderátor nebo zpěvák sám mutoval mikrofon, ale chápu, že někdy to může být výhodné řešení. Pro uživatele, jako jsem já, u Sennheiseru umožnili toto tlačítko softwarově vyřadit z provozu a ručka je pak stále aktivní. Bezvadné. Kousek nad displejem je nepatrná drážka, v tomto místě lze handku rozšroubovat a vysunout tak bateriový šuplík, kde je prostor pro dvojici AA baterií. Nic neobvyklého, tento systém fungoval už na handkách řady G1, kde se ovšem vkládala ještě baterie na 9 V.

Displej je světlemodře podsvícený a po chvíli, kdy není aktivně používán, zhasne. Pod displejem je umístěn synchronizační IR port pro sladění s přijímačem. Na spodní hraně handky je ještě černý plastový otočný kroužek (tímto kroužkem si také můžete odlišit jednotlivé mikrofony - prodává se totiž balení v osmi různých barvách), který blokuje nebo naopak zpřístupňuje ovládání a nastavení mikrofonu. Jde o kolečko pro pohyb v menu, jehož stisknutím potvrzujeme výběr zvolené položky. Ovládání je opravdu velmi jednoduché a pohodlné. Na spodní straně ručky vyčnívá typický Sennheiserovský výstupek, v něm je skryta anténa vysílače. Po stranách antény je umístěn mikrovypínač handky a LED dioda signalizující zapnutí handky.

Základní displej handky poskytuje informace o vysílací frekvenci, názvu vysílače, zvoleném kanálu příslušné banky frekvencí a dále ukazuje úroveň signálu a stav baterií. Stiskem ovládacího kolečka lze vstoupit do menu mikrofonu. V tom najdeme několik položek: Advanced, Auto Lock, Name, Frequency Preset, Sensitivity a Exit.

Přijímač EM 100 G4
Vlastní přijímač má půlrackový formát výšky jednoho U, takže při využití příslušných komponentů vám zaberou dva kanály v racku jednu jednotku. Šasi je vyrobenu z plechu opatřeného černým matovým lakem, zatímco přední panel je z plastu stříbrné barvy. Na tomto panelu najdeme zleva: IR port pro synchronizaci s vysílačem, přehledný podsvícený displej, tlačítka pro pohyb v menu, tlačítka ESC a SET, pro návrat na vyšší úroveň menu a pro případné potvrzení zvolené položky. Dále tlačítko SYNC, které slouží pro aktivování IR portu při synchronizaci a konečně tlačítko pro zapnutí přijímače.

Displej přijímače je modře, inverzně podsvícený. V levé části je indikována úroveň radio a audio signálů. V další části displeje je zobrazena příslušná banka a její kanál, dále název přijímače, frekvence na kterou je přijímač naladěn a stav baterií naladěného vysílače. Pokud není mikrofon zapnutý, svítí uprostřed dolní části displeje výrazný nápis MUTE (u řady 300 a 500 G4 svítí ještě velká červená ikona, podobně jako u vyšších řad G2 a G3, kde v takovém případě svítil celý displej červeně). Obsluha tak má hned zřetelně na očích přehled o stavu. Při stisku tlačítka SET vstoupíme do menu přijímače. Jsou zde položky Squelch, Easy Setup, Frequency Preset, Name, AF Out, Equalizer, Auto Lock, Advanced a Exit. Tady bych se zastavil u několika zajímavých položek. První by byla Easy Setup. Zde je možné provádět skenování dostupných frekvencí. Vše je závislé na tom, co kde běží za bezdrátové systémy, či na frekvencích DVBT vysílačů, či frekvencích mobilních operátorů. Proto doporučuji nic neponechávat náhodě a opravdu věnovat čas skenování dostupných frekvencí. Pokud využíváte více přijímačů G4 100 a máte je propojeny do sítě pomocí konektorů RJ 10, je možné je nastavovat v záložce Easy Setup z jednoho přijímače, o čemž se ještě zmíním. Další zajímavou položkou je Frequency Preset, kde přijímač nabízí celkem dvacet bank po dvanácti kanálech. Poslední položkou, na kterou bych rád upozornil, je Advanced, která zpřístupní přímé ladění požadované frekvence, kytarovou ladičku, zapnutí či vypnutí pilotní frekvence, nastavení kontrastu displeje, resetování celého přijímače či kontrolu verze firmwaru přijímače.

Zadní připojovací terminál poskytuje konektor pro připojení napájecího adaptéru, symetrický XLR audio výstup a nesymetrický výstup s konektorem Jack 6,3 mm. Dále je zde dvojice konektorů RJ 10, které umožňují propojení do sítě až dvanácti přijímačů typu G4 řady 100. Výhodou je pak možnost nastavovat ostatní zasíťované přijímače z jediného přijímače. Vše se ovládá ze záložky Easy Setup. Podmínkou je jen to, aby všechny přijímače pracovaly ve stejném pásmu. Tohle jsem nemohl vyzkoušet, protože jsem měl k testu jediný přijímač, ale pokud to funguje, tak jak výrobce popisuje, pak je to naprosto geniální. Poslední dva BNC konektory jsou určeny pro připojení antén. Z čehož vyplývá, mimo jiné, že přijímač je plně diverzitní.

Test
Mikrofon jsem nejprve testoval ve zvukové režii a posléze na sále divadla F. X. Šaldy v Liberci. Jako testovací aparatura mi posloužil zvukový systém Meyer Sound, složený z procesoru Galileo Galaxy a reproboxů UPJ1P a subwooferů USW1P. Pro připojení k mixážnímu pultu jsem využil XLR výstup z přijímače. Při prvním poslechu jsem zaznamenal rušení rádiového signálu, které bylo citlivé na pohyb vysílače. Tento problém zmizel po přeladění na jinou frekvenci. Vyzkoušel jsem také funkci Scan Now, pro zjištění zarušení frekvencí bezdrátového pásma. Stačí vybrat možnost Easy Setup v menu přijímače a zvolit Scan Now. Přijímač pak sám prohledá rádiové pásmo a najde nejvhodnější presety, které tvoří vždy kombinace banky a konkrétního kanálu. Tyto banky jsou výrobcem nadefinovány tak, aby uživatel nemusel řešit složitý výpočet frekvencí odolných vůči vzájemné intermodulaci. Teoreticky je možné v typové řadě evolution G4 100 používat až dvanáct vysílačů a přijímačů současně. Komu by to nestačilo, musí sáhnout po řadě 300 či 500. Požadovanou banku a kanál je nutné nastavit na přijímači a pro následné spárování, pomocí IR portu přenést do vysílače. Přenos se aktivuje tlačítkem SYNC.

Při samotném testu ručního vysílače s mikrofonní hlavou MMD 845 jsem měl pocit, že zvuk bez korekcí je poněkud více posunut do středových frekvencí. Nutno říci, že hlas jsem poslouchal samotný a bez hudebního doprovodu.

Handku jsem úspěšně využíval během divadelních představení. Nasazoval jsem ji na mluvené slovo, při zahajování představení, či jako záložní ručku během muzikálových představení. Tady musím přiznat, že v divadle používáme bezdrátový systém Sennheiser G2 řady 550 a 500, pořízený v roce 2004. Tento systém je velmi udržovaný a opečovávaný a tak na kritickou situaci, kdy je potřeba z důvodu výpadku nebo poruchy sáhnout po záložní handce, vlastně nikdy nedošlo. A tak opravdové koncertní nasazení testovaného setu nastalo při vánočním koncertu pěveckého sboru Severáček. Koncert byl výjimečný tím, že část byla provedena s předtočeným hudebním základem a jeho nedílnou a zásadní součástí bylo vystoupení čtveřice sólových zpěváků. Právě k ozvučení těchto sólistů jsem, vedle téměř historických handek první řady evolution z roku 1999, využil testovaný model řady G4. Dojem středového charakteru zvuku výrazně ustoupil a naopak se objevily průzračné výšky. Obecně se zpěv z testovaného setu hezky a pohodlně prosazoval v celkovém mixu i mezi ostatními zpěvy. Hlava MMD 845 dobře zvládala dynamické rozdíly jak rockového mužského vokálu, tak i ženského operního zpěvu. Handka také dobře odolávala zpětné vazbě.

Boj o frekvence
S bezdrátovými mikrofony Sennheiser přicházím v divadle do styku každý den. Jsou vystavovány velmi náročnému muzikálovému a divadelnímu provozu. Ty nejstarší nám v divadle slouží již bezmála devatenáct let. Systém na G2 máme v provozu přibližně čtrnáct let. To je, myslím, docela úctyhodná vizitka. Bohužel, jejich životnost neskončí dlouhodobým provozem a stářím, ale zákazem provozu bezdrátových mikrofonů v pásmu C. Na vině je takzvaná II. digitální dividenda. Kvůli rychlým datovým sítím mobilních operátorů bude zakázáno používat bezdrátové systémy pracujících v pásmu 694 – 790 MHz. Tento zákaz bude platit od 1. 1. 2020. To, jak tyto frekvence budou rychle zaplněny mobilními datovými sítěmi, záleží na mobilních operátorech a rychlosti, s jakou je budou postupně zprovozňovat. Budiž našim mikroportům země lehká.

Pokud se tedy rozhlížíte po bezdrátových mikrofonech, případně po jiných wireless aplikacích, jako jsou mikroporty nebo kamerové či nástrojové vysílače, případně bezdrátové odposlechy, budete muset zmíněné pásmo prostě obejít. Jinak vaše investice bude zmařena.

Slovo závěrem
Systém G4 řady 100 najde uplatnění prakticky všude, mezi jednotlivci z řad muzikantů a zvukařů, v divadlech, v aulách vysokých škol, v knihovnách, či v konferenčních sálech. Klady G4 řady 100 vidím v jednoduchosti ovládání a nastavování, v kvalitě snímání a přenosu zvuku, v rozmanitosti dodávaných komponentů a v neposlední řadě v ceně a tím také v dostupnosti. Pokud by vznikla potřeba provozovat víc než dvanáct kanálů, pak bych doporučil se dívat po vyšších řadách G4 300 a G4 500. V případě, že by vaše nároky stále převyšovaly možnosti systému evolution G4, je zde možnost seznámit se s analogovými řadami Sennheiser 2000, 3000 či 5000. Pokud byste se rozhodli opustit analogové vody, pak v digitálním světě Sennheiser nabízí systémy EW D1, SLDW a konečně řady Digital 6000 a Digital 9000. Ovšem to už je trochu jiný příběh, na jehož počátku stál Fritz Sennheiser.

Výrobce: Sennheiser
Zapůjčil: Panter s.r.o.

Miloš Vondráček