martinrx píše:Hmmm, no možná vám to tady bude znít trochu nadpřirozeně, ale moje životní zkušenost mi říká že skládání hudby není vždy o tom jak si mnozí představují - sednout si a něco napsat. Já mám spíš pocit že hudba a vůbec hudební motivy je něco co kolem nás existuje, pulsuje a mění se v jiné dimenzi než kterou bežně vnímáme a hudební skladatelé jsou prostě lidé kteří tohle dokáží vnímat a zachytit a zhmotnit. Mě třeba nejlepší podněty přicházejí na hranici spánku, kdy už vypínám vědomou část vnímání a nechám mysl jen tak bloudit.
Pak tady samozřejmě funguje i ta vědomá rovina že je zapotřebí tyto hudební podněty nějak zpracovat, a co si budem nalhávat občas se dá opravdu něco i vypotit.
Pak je tady bohužel pár týpků které znám co opravdu vyrábí muziku tak že si dají do cubase nějaký track dobré písně a pak ty akordy a melodie přehazují až jim z toho něco vyleze, ale to je hnus.....
Nicméně v případě uvedených písní bych si vsadil spíše na podvědomé užití melodie kterou autor někde zaslechl aniž jí venoval pozornost a ona mu - jelikož byla dost vlezlá pak sama u kytary vytanula na mysli.
Přiznám se že i mě se toto párkrát přihodilo. Naštěstí jsem to (doufám vždy) odhalil.
na margo toho co si napisal, tu uvediem citat z knihy Angeologia dejin, je to pod odstavcom Role inspirace v dejinach:
"Mezi zapadnimi ucenci od dob Locka prevladla myslenka,ze "nic neni v rozumu,co predtim nebylo ve smyslech" Kazda myslenka,kterou clovek ma sa musela k nemu dostat z venci,prostrednictvim fyzickych smyslu,nebo byla na zaklade techto vjemu utvorena.Zadne jine myslenky neexistuji.Toto tvrzeni vsak nebylo nikdy radne zduvodneno ani dokazano vedou ve smyslu jejich vlastnich kriterii pravdivosti.Patri k nezduvodnenym predpokladum materialistickeho svetonazoru.Dokonce byla od zacatku v rozporu z celou radou empirickych faktu,ktere nikdy nebyly vysvetleny a je tedy nejen nezduvodnenym predpokladem,ale skutecnym predsudkem.
Po tisicileti zapadni lidstvo povazovalo za samozrejmost neco docela jineho a Orient tomu neprestal verit nikdy,ze myslenky se nenachazeji jen uvnitr,v hlavach lidi,ale ziji i vsude venku,v prirode a v kosmu; v mineralni,rostlinne a zvireci risi,v povetrnostich ukazech,zivlech a svetovych telesech.Existuji dva druhy myslenek: jedny ,ktere clovek vytvori sam svou vlastni aktivitou a druhe,ktere nevytvoril on,ale ktere k nemu pristupuji zvenci,nebo se vynoruji z jeho nitra hotove,jako vjem,v pasivnim stavu ztiseni,naslouchani,vnimani.Tento druhy druh myslenek lide neprozivali ja ko svou vlastni konstrukci,ale jako neco,co je mimo jejich vlastni vuli,jako vnuknuti duchovnich bytosti...."
"Dnes sme presvedceni,ze takove myslenky,ktere meni svet,se rodi v hlavach vyjimecnych,genialnich lidi; ze jsou ciste vysledkem cinnosti sede kury mozkove uzavrene v lebecni dutine. Avsak ani ne pred dvema sty lety se jeste nerikalo,ze "je genius",ale ze "ma genia",tedy inspirujiciho ducha ! Slovni spojeni "mit genia" se nahradilo slovnim spojenim "byt geniem" az pomerne nedavno. Podstata tvorivosti genialnich lidi je pro cloveka dneska,i pro odborneho psychologa, jednou velkou neznamou."
"Giuseppe Tartini, nejvetsi houslovy virtuozsve doby,mel v roce 1765 sen,ve kterem podal sve housle dablovi: Uslysel jsem sonatu zahranou tak neobvyklym a krasnym spusobem,s takovym mistrovstvim a inteligenci,na urovni,o jake jsem si nikdy predtim nedokazal predstavit,ze je mozna! Byl jsem tak uneseny,ze jsem prestal dychat a probudil jsem se lapaje po dechu. Hned jsem popadl housle,doufaje,ze si vzpomenu alespon na utrzky toho,co jsem prave slysel-ale zbytecne. Skladba,kterou jsem tehdy skomponoval,je bezpochyby moje nejlepsi-Dablova sonata,ale je tak slaba v porovnani s tou,ktera mne ohromila ve snu,ze bych byl ochoten zahodit housle a vzdat se navzdy hudby,jen kdybych ji mohl mit."
"Kdyz se W.A.Mozarta ptali,jak tvori,odpovedel: Ptate se me,jaka je moje metoda psani a vypracovavani mych velkych del? Nemohu o tom vskutku rici nic vic nez toto: Sam nevim a nikdy na to neprijdu. Kdyz mam dobre podminky,rekneme pri ceste v kocare,anebo na prochazce po dobrem jidle a behem bezesnych noci,hrnou se ke mne myslenky. Odkud a jak,to nevim a nemohu zjistit. Ty,ktere se mi libi,si ponechavam v hlave a pobrukuju si je,jak tvrdi ostatni....Vsechno to nachazeni a tvoreni se ve mne jen odehrava jako ve velmi zivem snu..."
"Richard Wagner zase slysel,jak mu pri komponovani hudba vychazi z "vnitrniho ucha". Jeste vystiznejsi jsou slova Giacoma Pucciniho v jeho popisu toho,co prozival pri psani opery Madame Butterfly: Hudbu k teto opere mi diktoval Buh-byl jsem pouhym nastrojem,ktery ji zapisoval na papir a seznamil s ni verejnost"
asi je to trochu OT,ale nedalo mi ked uz to martinrx nadhodil a tiez ma to zaujima..a tiez zazivam prudenie myslienok, stavy inspiracie (nielen hudobnej) a tak..
ta kniha pojednava o synchronicite v dejinach ludstva, je to taky suhrn udalosti v historii, kedy sa napr. rodili rovnake napady,myslienky v rovnakom obdobi ale v roznych castiach planety u roznych ludi...
a myslim,ze v Indii tomu hovoria Akasa..taka ta kniznica myslienok ludstva
já to mám vyřešené, jelikož jsem naopak dostatečně líný tak ze mě génius nikdy nebude.
