Zažili jste tvůrčí "trans" ?

Chtěl bych se podělit o můj zážitek, který jsem prožil pouze jednou a pak už nikdy.
Bylo to tak cca před 20 lety.


Prostě jsem se uvedl do nějakého duševního tranzu,
při kterém jsem absolutně nevnímal okolí, nic než to, jak ze mě plyne jen jakási energie a vede mi sama ruce.

Natáčel jsem v tu chvíli kytarové sólo.
Žádné dané. Prostě improvizace.
Byl jsem sám, večer, klid a jen hrál, hrál a hrál do zasmyčkovaného podkladu.

A tak jsem se do toho nějak položil že se mi prostě to moje vědomí od světa úplně odpoutalo.
Šílenej a přitom nebeskej okamžik, Opravdu.
A já si to navíc i uvědomoval že ze mě leze něco co sám neovládám.
Bylo to totální souznění s tělem, myslí, zvukem ...mimo tenhle vesmír snad
Těžko ten stav popsat.
Jako by mě ovládal někdo jinej.

Upozorňuju, že fakt chlast ani nic jiného v tom nebylo pro ty, kteří se teď chtějí tlemit

Vážně nevím co se tenkrát stalo.
Jestli mi prasklo nějaké těsnění v mozku od nádobky s nějakou chemií nebo co,
ale byl to teda mazec.

Stalo se vám něco takového?

Ano, nezřídka.

Tak to jsi šťastný člověk že se ti to stává a že z tebe ta muzika takhle nepochopitelně řine.
A co v těch chvilkách zrovna konkrétně děláš ?
Myslím v těch pár vteřinách nebo minutě kdy to přijde?
Hraješ na nějaký nástroj zrovna? Nebo?
No asi určitě, blbě se ptám.

nikdy jsem to nemel takovy, abych o tom mohl prohlasit, ze jsem tim byl zcela pohlcenej a nevnimal nic jinyho. ale mockrat jsem cejtil, ze mi moje podvedomi pomohlo pridat neco, co bych uplne konstruktivnim pristupem nevypotil.
nekdy davno jsem si myslel, ze mi k prohloubeni toho podvedomyho vlivu muze pomoct nejaka pomocna latka, ale brzo jsem zjistil, ze nejsem ten spravnej typ cloveka - proste jakkoliv omamenej nefunguju, jsem brzo unavenej... proste kontraproduktivni pro me. jedinej typ stimulace, kterej mi funguje je ten, kterej spis jitri mysl, nez ze ji utlumuje (dobry kafe, caj, cerstvej vzduch, predchozi vydatnej odpocinek...)

Ja zazivam "trans" kedykolvek ked vytiahnem djembe a idem si zahrat ...posledne dva roky tym zijem neustale. Ak som v pohode a ukludneny, tak tento sulad ktory citim sam v sebe prenasam aj na nastroj, ktory to vsetko zrkadli. A pocas hrania potom zazivam neskutocne blaho, su to uplne ine dimenzie reality ...fakt ako na "drogach", proste mozog prijima pocas hry urcity druh uspokojenia ktory ma takto stimuluje a vytvara to co popisujem. Je to pre mna zavislost. Ked zoberiem bubon, viem pri nom stravit nekonecne hodiny. Minule som isiel do lesa o 12tej na obed a vratil som sa o polnoci ...dalsi level je, ak sa pridam aj do partie ostatnych ludi kde po vzajomnom zosuladeni sa, sa hra kazdeho clena prepoji v jeden harmonicky celok. To potom citis ze si v centre toho "flow" ktory tvoria vsetci okolo, vytvori sa z toho silny pocit jednoty zivota. A este ked pridu dievcata a zacnu sa na tie spolocne rytmy vlnit ... Proste jednota a sulad so vsetkym...Ale zacina to vzdy v tebe. Ak najdes ten sulad sam so sebou, potom ho uz len prenasas do okolia (na nastroj, na ludi...), proste "expandujes"