Všude čtu něco jiného, tak se zeptám tady. Někde se píše, že final mix dole uřezat na 20-30Hz a nahoře 16000Hz, někde že nahoře není třeba řezat, když tam nejsou nějaké vysloveně pazvuky... Vím , že vrchy si řežou komprimační algoritmy ztrátových formátu, ale dělá se to i cíleně při masteringu? Má to nějaké opodstatnění, např jako spodní ořez kvůli humu ?

A taky se chci zeptat, čím to nejlépe uříznout. Třeba nový EQ od izotope ozone umí řezat úplně čistě (brickwallem), ale nedokážu posoudit, jestli je to to pravé ořechové...

Neřežu ani tam ani tam. Hum a podobné dole si ošetřuju přímo v mixu na jednotlivých stopách, je-li třeba; totéž platí i o vršku. EQ na celkový mix obvykle nepoužívám - záleží prostě na okolnostech, co řeknou uši a případně analyzéry.

P.

Spodky se nekdy rezou, protoze pak jde mix lip natlacit, zvlaste pak u tvrde muziky.

TTT31 píše:Všude čtu něco jiného, tak se zeptám tady. Někde se píše, že final mix dole uřezat na 20-30Hz a nahoře 16000Hz, někde že nahoře není třeba řezat, když tam nejsou nějaké vysloveně pazvuky... Vím , že vrchy si řežou komprimační algoritmy ztrátových formátu, ale dělá se to i cíleně při masteringu? Má to nějaké opodstatnění, např jako spodní ořez kvůli humu ?

A taky se chci zeptat, čím to nejlépe uříznout. Třeba nový EQ od izotope ozone umí řezat úplně čistě (brickwallem), ale nedokážu posoudit, jestli je to to pravé ořechové...

muzes to resit u klubovy hudby (vejsky), muzes resit omezeni fyzickyho nosice a s nim spojeny zvukovy omezeni (vinyl - vejsky: de-essing, distorze z prilis vejsek; basy - zmoneni).

U mastru pak muze koleno hipassu fungovat jako tvarovani basu, nekdy se tak da mix hodne zpevnit a dobre usadit. Jindy to zase skodi.