Cim /ako/ nazvucit klavir?

Příspěvek od **rastis** » 10 říj 2006 19:58

Takto si stava gitarove aparaty moj foter. Zbiera stare lampove radia a kraviny a ked sa dostane k nejakym dnes uz exotickym lampam, navrhne a zlozi si z toho na stole aparat. Par dni si pohra a potom ho zase poupratuje

Příspěvek od **kexik** » 11 říj 2006 10:52

safa: tak vyzera kazdy lampovy prototyp, nesmej sa

vyrabat chassis na lampac je hodne mechanickej roboty a kym si si nie isty ze sa to oplati, tak... lampove zapojenia su hodne jednoduche. na revans ta mozu zabit

gunsenroses · Příspěvek od **gunsenroses** » 11 říj 2006 12:49

zdravim.. tak ja teda pojdem do ART TPS II
Obrázek

elektronka je klasika 12AX7A, Dual Triode, myslim ze to nebude zla kupa ..

inak ako funguju tie presety ?? je to nejaky prednastaveny ekvalizer alebo co ?

gunsenroses · Příspěvek od **gunsenroses** » 11 říj 2006 12:53

matucha píše:lowend lampu na klavir fakt nepouzivej, potrebujes spis min zkresleni nez vic

ake skreslenie ? o com tocite ?

Příspěvek od **kexik** » 11 říj 2006 13:03

lampa v takych lacnych zariadeniach kresli, zerie neparne harmonicke a casto ide do saturacie. na vokaly a trebars gitary take "oteplenie" ma dobry vplyv, klavir znie proste "prihriato". to neznamena ze s lampami nepostavis uplne neutralny a cisty preamp, ale tie nestoja 10 litrov, kedze to nie je take jednduche.

gunsenroses · Příspěvek od **gunsenroses** » 11 říj 2006 13:31

kexik píše: zerie neparne harmonicke

a tranzistory zozeru parne harmonicke a este k tomu zdoraznia vyzsie harmonicke, co nemusi byt vzdy prijemne

kexik píše:a casto ide do saturacie.

no neviem.. elektronky maju vacsie dynamicke rozpatie , takze tranzistorovy obvod skresluje rychlejsie, skorej prejde do spominanej saturacie

Příspěvek od **kexik** » 11 říj 2006 14:45

to mas skade take hovadiny? tranzistor saturuje prakticky skokovo, navyse slusne zapojenia maju obrovsky headroom, na rozdiel od elektroniek v lacnych preampoch, kde funguju na nizkych anodovych napatiach. takze ziadny vacsi dynamicky rozsah.
tranzistorove zapojenie ide urobit prakticky uplne bez skreslenia a za par korun, ked sa pouzije nejaky monoliticky zosilovac, tak to zvladne aj laik
navyse lampy su POMALE, maju velmi male slew rates koli casovym konstantam RC clenov, ktorymi su naviazane jednotlive stupne, takze dostat z lampoveho preampu 20kHz na 0dB je dost problem, co dost pocut na zagulatenych vyskach

gunsenroses · Příspěvek od **gunsenroses** » 11 říj 2006 15:14

tak som to vyhrabal
odpovida Kevin Beller - konstrukter zesilovacu 84-80 Seymour Duncan Convertible
"Jedna vec je, ze elektronky maji mnohem vetsi dynamicke rozpeti. 100W elektronkovy zesilovac zni mnohem hlasiteji nez 100W tranzistorovy zesilovac. V elektronkovem zesilovaci skoci signal o 60-70 V . U tranzistorovych zesilovaci je toto max. 4 az 10 V, takze tranzistorovy obvod skresluje rychlji, drive se nasyti. Do elektronek muzete pustit mnohem vice signalu, nez presahne limit. "

Příspěvek od **kexik** » 11 říj 2006 15:43

lenze to sa tyka koncakov, navyse prakticky len koncakov pre gitarove aparaty. pri linkovych urovniach a obzvlast preampoch je vsetko inak... ta prebuditelnost lamp je navyse dana ciste ich nizkym zosilnovacim cinitelom, to nie je explicitna vyhoda. priamou vyhodou je ze nemusis pouzit spatnu vazbu, co vedie sice k menej linearnemu zosilovacu, ale zasa so spektralne prijatelnejsim skreslenim, ako pri tranzistoroch (ovsem aj tranzistorove zapojenie ide riesit podobne). tak ako tak je vysledkom zosilovac, ktory sice prijemne, ale nepomerne viac SKRESLUJE ako tranzistorove riesenie a to je to co ti stale hovorim

Příspěvek od **kexik** » 11 říj 2006 15:53

ak chces vyrobit lampovy preamp ktory nekresli, musis pouzit podobne techniky ako pri tranzistoroch, teda pouzit strmsie lampy (alebo viac stupnov) a spatnu vazbu + vyssie napajacie napatie + nedajboze dvojcinne zapojenie s vystupnym trafom (ktore to cele nechutne predrazi ak ma byt kvalitne). v tychto lacnych preampoch je jedna ecc83 napajana tak 100V, obklopena beznym riesenim s operacnymi zosilovacmi