Vsiml jsem si jak velka skupina lidi hodnoti (popularni) hudbu podle textu. Pro me je text (pokud v nem nejsou vylozene hruzy) spis "material" pro frazovani lidskyho hlasu a obsah toho co rika me vetsinou miji. Zato se krute nudim, kdyz jsou skladby postaveny jen na textu a v hudbe neni nic.


Jak to vnimate vy?

ja neviem anglicky , cize pre mna je spev len dalsi nastroj .. texty vobec nevnimam ..

Já myslím, že odpověď je obsažena již v otázce

Co vnímáte jako důležitější, hudbu nebo texty v hudbě

Samozřejmě existují výjimky...

Myslím že takhle obecně se to asi nedá vůbec postavit. Ono velmi záleží o koho a o jakou hudbu se jedná ... U naprosté většiny anglicky zpívané hudby mě osobně třeba text vůbec nezajímá a nikdy nezajímal, a to jak u hlubší (yes, genesis atd) tak u popu (abba), bylo to pro mě jen artikulace jako součást hudby. A po pravdě řečeno když ted občas vidím texty psané, tak jsem často zklamaný jaké voloviny tam jsou (třeba abba - hudba přitom skvělá).
Na druhé straně třeba poslouchat Plíhala apod. a nebrat do uvahy text jaksi nejde, protože o ten tam jde především ...

Takže myslím že ta otázka není položena úplně jednoznačně, protože se to asi velmi liší podle stylu hudby a interpretů ...

Ale v naprosté většině případů hudba ...

pre mna rozhodne hudba .. text ma viacmenej (az na uplne vinimky) nezaujima, hlas berem ako dalsi nastroj rovnako ako pytkin .. (bohuzial?) anglictinu celkom ovladam, takze naradsej mam hudbu kde sa vobec nespieva aby ma nerusili myslienky co sa mi textar snazi tlacit do hlavy )

samozrejme ako hovori ivo existuje spusta hudby co je postavena hlavne na text a hudba je tam len ako 'podmaz' .. taha hudba ma vo vacsine pripadov neoslovuje

Pro mě je bohužel většina (čest výjimkám) textů snůška dokola omílaných frází nebo blábolů a asi i proto mám radši instrumentální muziku... možná to bude i věkem.

hudbu. pokial v texte nie su vyslovene kraviny, tak ho nevnimam. pripadne v slovenskom texte ma dokazu nasrat gramaticko-stylisticke prusery (Desmod), ale inak mi je lahostajne, co sa spieva. respektive musi to byt velmi zaujimavy text, aby som si ho vsimol. inak len nech dobre frazuje a to mi staci

na textove vypovede s hudobnym doprovodom mam podobny nazor, ako v prvom prispevku

Rozhodne hudba. Ale pokud je kvalitni text, tak ji vyrazne umocni..
Ale diky tomu, ze vetsinu hudby posloucham v anglictine, v hlave si prekladam spis hesla, do cestiny bych to musel prebasnit a to realtime fakt neumim.

Co se tyce textu v cestine, velmi ocenuji ,kdyz nekdo umi pouzit slova zvukomalebne az abstraktne....je tam velice tenka hranice mezi "poetou" a poezii..

Vrchol v cestine je pro me uz pres 20 let Petr Hons a jeho texty pro Ocean. Ackoliv "nedavaji moc smysl", pusobi velmi kompaktne, samozrejme a navozuji nejakou naladu.

a

"poeta" ?

Kralem básnické šmíry je bezpochyby Krajčo...Laciný, kýčovitý hraní se slovíčky, ktere nemaji zadny smysl, rymy hodne křečovite...
vlezlým kýčem, plnýho blbosti a lacinýho "hraní na strunu" je Krajčovo kámoš Tomáš Klus...


Jinak z českých kapel měla příjemné texty Tichá Dohoda, na prvních deskách Mnagy me bavi autenticnost Fialovo textu - tam mu opravdu věřím, že je z prdelákova, kam jezdí jen motorák a řeší holky..

Otázka na první pohled jednoduchá, odpověď však složitá... Zjišťuju, že daleko líp snáším anglické texty (obecně poslouchám málo české hudby), většinou se snažím rozkódovat alespoň pár veršů a chci vědět co mi to zní v hlavě... Dobrý příklad třeba Patti Smith, je to fajn hudba a skvělej zpěv - výraz, tady mě skoro všechny smysly nutí chtít znát text... Pak vezmu třeba Red Hot Chili Peppers a tam jsem zase více na vlně celkového vyznění, energie a většina textů mi uniká pač mě nic extra nenutí to analyzovat...
u českých interpretů se neubráníš text nevnímat, proto asi v životě nebudu poslouchat Kryštof či Xindl X nebo Chčinaski, nic mi to prostě neřiká, ačkoli jsou to kolikrát zdálnilvě hezky poskládaný slovíčka, někdy vtipný, nedávají mi trvale žádný smysl... To dám raději přednost Zrní a Lence Dusilové nebo Janotovi a prostě obecně alternativě, kde cítím nějakou stimulaci prostřednictvím textu...

Zároveň jako autor (anglických textů) a kytarista v kapele kde skládá zpěvačka (anglicky) vnímám věci z druhé strany a snažím se dělat zajímavej obsah i za cenu, že to nikdo nikdo ani nebude řešit, věřím, že to ale tou skladbou protýká a vibruje, minimálně při koncertu či ve studiu vnímáš co zpíváš a opět tě to dokáže nějak vnitřně otevřít a rozrezonovat...

ak sa v skladbe spieva, niekto tym chce asi nieco povedat. nesustredujem sa na texty striktne, ale ak je dobry track, text ku mne prehovori, ci chcem alebo nie.
v mojom rodnom jazyku alebo cz mam rad nohavicu, katarziu, modre hory, peta tazoka... ich hry so slovami su vynikajuce

Jo dalo se cekat, ze na muzikantskym foru to dopadne spis na stranu hudebniho obsahu . Me prave zarazilo kolik normalnich lidi mi rekne ze poslouchaji hlavne text. A kdyz se podivam na nektere recenzenty (neni jich malo), tak se taky vic zabyvaji texty jakmile teda nekdo zpiva cesky .

Zatim teda asi neodpovedel zadnej hiphoper .

Spis jde o to ze cesi komentuji anglicke texty )))

Hudba z textem mě nebaví. Poslouchám čistě instrumentální věci.

Já poslouchám hiphop dost, ale texty nějak extra neřeším ani u cz ani uk nebo us rapu. Stejně tak u jiné muziky. Občas se tím zabývám, když se mi pecka extrémě líbí....Ale kdyby říkal recept na kefírovou bábovku stejně drsným hlasem a hustě to frázoval, tak bych si to asi užil stejně

Matucha: tak kolik “normalnich“ lidi je na zvukarskem foru;) Ja to vnimam jak kdy, ale vetsinou hudbu. Na druhou stranu je i dost skladeb, ktere me bavi diky textovemu sdeleni.