nejde o to co je in a co nieje in.. uplne staci proste robit muziku taku aka sa mi paci preto ze sa mi pacie - a nie taku s ktorou sice nie som stotozneny ale paci sa inym a preto ze chcem zabodovat u inych .. ale mysli ze tak (prva moznost) to robi drviva vacsina nas tu na ezone takze neni co riesit pochybujem ci tu vobec je niekto kto robi nejaku muziku "lebo je in" ... a co je vlastne "IN" ? dnes letia v radiach debiliny ako pussycat dolls a black eyes pees (ci jak sa ta sracka vola) a podobne kktiny .. nemyslim ze by niekto tu na ezone sa venoval takemuto braku.. jedine ze by niekto z vas pani bol v skutocnosti Timbaland

To se mi taky děje.. příjde mi to pak třeba trapný. No hele poradim, zkus to dělat rychlejc. Prostě to slož a nepřemejslej nad tim tolik a nebo to ve finále zkus nahrát. Ono jakmile to hodí blbej zvuk v PC tak to změní barvu tvé představy a pak to mozes vyhodit:D

z IN muziky som myslel črt - prvok, prip. ukazovatel toho co dnes ludi bavi. Nebol to nijaky pokus o definiciu toho co je IN. Pochopil si to z ineho konca

Ak chce byt clovek originalny, tvorit originalnu muziku, tak podla mna, z muziky ktora je "in" by si mal vziat k srdcu len cast a to tu ktora je podla neho akymsi crtom, a malou iskrou k nakopnutiu vlastneho experimentu.

taky je dobry si uvedomit ten moment, kdy z tebe uz nic moc neleze, tyhle kreativni casti se neda moc poroucet... imho miles davis rikal "no sex before..." rikal to i mike tyson. jinak s tema melodiema je to dost individualni, opravdu zalezi na tom kterej nastroj tu melodii hraje. jinak mozna by byla rada (jestli ti prijdou tvoje melodie na nervy lezouci, naivni, nebo kolovratkovy...) zkusit udelat motiv trosku delsi a z vicero nastroju, tzn dvojhlas, trojhlas, ktery jako celek budou fungovat pospolu.

Tak to povazuju za samozrejmost, ze v aranzi musi byt symbioza harmonii a nastroju, ktery se doplnujou a ve vysledku delaji ten celkovy dojem hlavniho motivu.

Cyril, Vuid:
Tak jeslti je ta věc nějak v kostře hotová, na kytaru, tak je potřeba jí nahrát, on je většinou problém, že hned musíš lepsit nějký bicí aby tam byl rytmus, tohle je hrozná brzda. Já to dělám tak, že si ten motiv nahraju s metronomem, pak k němu většinou hledám rychlej loop, abych si udělal funkčni kostru s tím, že potom se udělaj bicí a přehraje se kytara... většinou to ale končí jen tou skicou, a když mám pocit že to funguje, ikdyž to není to dotažený k mý spokojenosti, tak to beru a vodchod. Taky se mi osvěčil looper, protože můžeš bez přerušení chrlit nápady a rytmizovat, aranžovat. Zkrátka ispirativní a pěkný prostředí. Myslím, že většina z nás má daleko víc šuplíkovek a kolikrát pěkný věci, to je normální...

A pak je ještě dobrý opustit pocit důležitosti a potřeby snažit se něco vytvořit za každou cenu. No, je toho mnoho a celkem se kvůli tomu dá trápit.

Taky mě napadá, že já sem vlastně žádnou písničku složenou vyloženě na kytaru, hotovou věc na hraní nenahrál asi 10 let. To co se mě daří zachycovat jsou právě jen věci, který se musej nějak malovat a vrstvit přímo v projektovým okně. Jakmile začnu nahrávat něco hotovýho, tak to vcelku nefunguje. Dřív sem nahrával přes dva kazeťáky s hrozným zvukem a chybama a vubem mi to nevadilo, dneska jsou jiný požadavky, což je absurdní, člověk se pak zabývá zvukem a vizí konečné skladby, ještě dřív než nahraje první tón a to je myslím špatně, nehledě na to, když je na všechno sám... Já se snažím si ty písničky hrát a uplatnit se s nima jinak, minimálně to beru tak, že sem si je při skládání prožil...

můj postup: prvně skládat, pak míchat.
Zní to jednoduše, ale v praxi se taky občas ( no vlastně docela často ) neudržím a nějakou ještě nerozvinutou 10 sec smyčku začnu zvukově pilovat a úplně se na tom zaseknu. Pak se z té smyčky stává někdy i oprátka
Motiv se znechutí a nechci se k tomu vracet a jakkoliv rozvíjet... pak to chce nechat odležet.
Nejlepší je rovnou nahrávat, nesrat se s tím, dělat větší celky s vývojem ty pak seskládat a hlavně míchat a pilovat až nakonec, aby se motiv při komponování neznechutil. Je důležitý udržet euforii z tvorby - omíláním se to kouzlo vytrácí...

Magion píše:můj postup: prvně skládat, pak míchat.
Zní to jednoduše, ale v praxi se taky občas ( no vlastně docela často ) neudržím a nějakou ještě nerozvinutou 10 sec smyčku začnu zvukově pilovat a úplně se na tom zaseknu. Pak se z té smyčky stává někdy i oprátka
Motiv se znechutí a nechci se k tomu vracet a jakkoliv rozvíjet... pak to chce nechat odležet.
Nejlepší je rovnou nahrávat, nesrat se s tím, dělat větší celky s vývojem ty pak seskládat a hlavně míchat a pilovat až nakonec, aby se motiv při komponování neznechutil. Je důležitý udržet euforii z tvorby - omíláním se to kouzlo vytrácí...

S tím naprosto souhlasím, dělat spontálně, rychle a pokud možno v celku, když už mi vznikne nějaká skladba je to vždycky během pár hodin (základ). Pak třeba pár týdnů nesplácám nic a spíš si hraju s těma zvukama.
Kdysi jsem v jednom interview s DangerMousem četl jak pracuje jako producent a jak že se mu daří dělat silný, chytlavý a přitom jednoduchý melodie.
Měl na všechno takový malý tříbarevný přesípací hodinky, v nich měl nějakej určenej čas, kterej měl vymezenej pro tu určitou věc a v těhhle časovejch intervalech skládal. Možná to má něco do sebe.
Každopádně ale jako autor budeš vždycky v pozici člověka co ho jeho věci nejvíc ser... Je to stejně jako když maluješ, děláš na tom děláš, baví tě to, protože to furt někam rozvíjíš a pak když je to hotový, kouknu na to a řikám si že bych to podruhý namaloval líp a šup obrazletí do koše( teda alespon já tímhle trpím). Když mi nějakej obraz zůstane, tak je to většinou něco překreslenýho, kde prostě vezmu nějakej nápad a předělám ho podle sebe, ale ten základ je z cicí věci.

já tohle neřeším, stejně jako grafoman chrlí slova, já chrlim noty a málokdy mi pak lezou na nervy, jsou totiž moje.

Věřím

konecne mam moznost pouzivat ten asi najplodnejsi sposob: jamovanie.... nadrotujem si kapelu do pc, pustim rec a hrame. a potom vystrihujem zaujimave momenty a z nich skusame vyskladat nieco konkretne. velmi odporucam

Cyril:
Programovanie ma svoje vyhody [siroke spektrum moznosti] a nevyhody [maly raus].
Zive hranie ma svoje vyhody [raus!!!] a nevyhody [nepodstatne, ked je raus!!!].

Zacal som kombinovat zive hranie s pred-programovanim.
Ak (v tvojom pripade) zivu gitaru osmahnes pred-programovanymi nastaveniami, bude to este lepsie, ako samotne zive hranie [sudiac podla seba].
Trapnost, znechucenost, nuda, by mali vycichnut ako mykoza noh na pusti.

+ povazujem za vhodne poznamenat, ze napriklad mna taketo hranie bavi fetackym sposobom - cim viac hram, tym viac to potrebujem.

boro: co myslis tim "zivu gitaru osmahnes pred-programovanymi nastaveniami"? Diky... jinak, poznani, ze melodie, co zni skvele na kytare zni hrozne, kdyz se (spatne?) naprogramuje na pocitaci, je pro me docela zasadni Dalsi kroky asi casem povedou k porizeni mikrofonu.

luphtrack píše:já tohle neřeším, stejně jako grafoman chrlí slova, já chrlim noty a málokdy mi pak lezou na nervy, jsou totiž moje.

ono ale ide aj o to aby neliezli na nervy ostatnym v tom je ta finta ...

Ono totiž zvuk je důležitým prvkem v celkovém dojmu. Takže když ti něco funguje na kytaru, tak to nemusí fungovat na VSTi kytaru, protože má tzv. jinou barvu. Prostě jak psal tuším Matucha. Nástroje nejde jen tak zaměnit. Musíš najít barevně kompatibilní nástroj. Když to zahraješ na kytaru a pak to nahradíš třeba analogovým leadem, tak to bude mít jiný charakter a jiný dojem. Může to bejt plus ale i mínus.
Taky se hlasím ke skupině těch, kteří tvrdí, že je potřeba skladbu udělat co nejrychleji. Čím déle, tím spíš hůř než líp. Člověk se v tom pak jen plácá a v hlavě má zavrajtovanou tu verzi, kterou má rozdělanou. Jakékoliv změny se pak zdají divný i když jsou třeba ve skutečnosti dobrý.