Zalezi hodne na aranzich. Blba aranz kde se veci melou pres sebe se da micha blbe (pokud nema byt vysledkem bordel - tam je to pak jedno). Aranz ve ktery si veci delaj misto je pak o necem jinym. I elektronika se da delat tak, ze vsechno chytre poskladas a zredukujes nutnost procesingu, ale je to jenom jedna cesta k cili (nutno dodat mnou preferovana).

Pouzivam rad analyzery, davaj mi druhej pohled na to co slysim nebo taky zrychlej praci v tom, ze ty problemy co slysim najdu o "sekundu" driv nebo odhali nejaky bordely dole, ktery bych musel poslouchat v izolaci a takhle vim, ze tohle potrebuje hipass a tohle ne...
Na druhou stranu u min jednoznacnejch veci ekvalizuju se zavrenejma ocima. 5dB je nekdy hrozne moc, jindy malo. Me nestrasi kdyz na necem zvednu 15-20dB kdyz to zni jak chci. U nekterejch spatne nahranejch nebo vybranejch zvuku neni moc navyber a celek casto umi dobre zamaskovat nektery problemy, ktery to prinasi.

Unplugged kapela v mistnosti... to neni uplne dobra analogie. Dnesni produkty sou nacpany v dost omezeny dynamice (at uz se to puristum libi nebo ne), takze tam je dost diktat, jak se ty puzzle muzou slozit. To ziva kapela neresi, ma dynamiku kterou muze vyloudit a vyuziva ji.
No a druha zasadni vec je, ze ziva kapela je 3D a mistnost okolo ni je realne realna se vsim vsudy. Ac to zni jako samozrejmost, diky tak presny lokalizaci v 3D mediu je zvuk mnohem citelnejsi a snese daleko vic "bordelu" nez se stane necitelnym. Kdyz to vezmu do extremu a kdyz ciste takovou vec nahrajes mono mikrakem, tak prides o strasne moc informace a diky tomu se stava ze spodnich frekvenci blato atd... Do sterea se toho da nacpat mnohem vic.

No a pak michani je taky tak trochu "umeni" v tom smyslu, ze muze dat veci specifickej ksicht... je urcite hromada nahravek ktery znej zajimavejc nez jejich zivy verze (aspon pro me).

Kdyz to vezmu do extremu a kdyz ciste takovou vec nahrajes mono mikrakem, tak prides o strasne moc informace a diky tomu se stava ze spodnich frekvenci blato atd... Do sterea se toho da nacpat mnohem vic.

Ano, bude z toho pravděpodobně bláto. Tady ale, si myslím, funguje ta nádherná věc - technika vs. příroda. Kdy lidské uši společně s očima, které kapelu sledují a mozek jež to celé vyhodnotí (psychoakustika), jsou schopny to bláto vyeliminovat. Ano mikrák nám potvrdí, že tam skutečně je.. (bavíme se celou dobu o kapele, která umí hrát.. ) Proto ho musíme v nahrávce potlačit, jelikož už zde nefigurují oči.
Nicméně si myslím, že to blato tam trochu třeba je a není žádoucí (záleží na situaci, stylu a uměleckém vyjádření) ho uplně odstranit. Myslím, že právě toto bláto je kolikrát zaměňováno(ne samozřejme vždy..) s teplým hřejivým zvukem, který digitálním nahrávkám chybí.

Fillippos píše:Kdy lidské uši společně s očima, které kapelu sledují a mozek jež to celé vyhodnotí (psychoakustika), jsou schopny to bláto vyeliminovat. Ano mikrák nám potvrdí, že tam skutečně je.. (bavíme se celou dobu o kapele, která umí hrát.. ) Proto ho musíme v nahrávce potlačit, jelikož už zde nefigurují oči.

promin, ale to je blabol, bez na nejakou dobrou kapelu co te bavi zavri oci a poslouchej, zvuk se nezmeni, o nic neprijdes(samozrejme zazitek to bude lepsi s otevrenejma ocima ale bavime se o zvuku)..zvuku nijak nepomuze ze vidis ze bubenik zrovna otevrel hajtku nebo kytarista hrabnul do strun.

Jasně, když tam ale jsi fyzicky v té místnosti.., vnímáš muziku prostě i jinými smysly než jen ušima a mozek celkově tuto informaci zpracuje jinak, než když posloucháš muziku z repráku.

Chtěl jsem tím vším říct že eqvalizace nástrojů v mixu nestojí jen tak sama o sobě ale je v symbioze s dynamikou a prostorem..

jackies:

MonkeyFighter píše:

Fillippos píše:Kdy lidské uši společně s očima, které kapelu sledují a mozek jež to celé vyhodnotí (psychoakustika), jsou schopny to bláto vyeliminovat. Ano mikrák nám potvrdí, že tam skutečně je.. (bavíme se celou dobu o kapele, která umí hrát.. ) Proto ho musíme v nahrávce potlačit, jelikož už zde nefigurují oči.

promin, ale to je blabol,

MF: suhlasim

dendy píše:

MonkeyFighter píše:

Fillippos píše:Kdy lidské uši společně s očima, které kapelu sledují a mozek jež to celé vyhodnotí (psychoakustika), jsou schopny to bláto vyeliminovat. Ano mikrák nám potvrdí, že tam skutečně je.. (bavíme se celou dobu o kapele, která umí hrát.. ) Proto ho musíme v nahrávce potlačit, jelikož už zde nefigurují oči.

promin, ale to je blabol,

MF: suhlasim

Asi to má každý jinak, ale já vnímám muziku s videoklipem například jinak než bez něj. Vnímám to totiž ne jako audio, ale jako audiovizuální dílo.. Jsem v mixu začátečník, ale rozhodně si nedovedu představit, že bych mixoval bez toho, aniž bych myslel (i podvědomě) na nějaký obraz. A ten je většinou třírozměrný...

no to bude asi tym ze si zaciatocnik (neber to v zlom plz, nemyslim to tak), v podsate to co popisujes je zlozvyk ktore sa potrebujes zbavit ...

zlozvyk ktore sa potrebujes zbavit

Nevím jaký zlozvyk máš namysli .. Abych to ještě jednou upřesnil. Muzika (záměrně jsem použil akustická) je bez eqvalizace laděna pouze muzikanty a je (musí) být přizpůsobena prostoru v němž je produkována. Stejně tak si myslím, že mix nahrávky není postaven pouze na eqvalizaci, což je sice zřejmé, ale hlavně je ekvalizace závislá na dynamice a panoramě(resp. maskování..) Celý tento celek navíc podléhá nějakému prostoru, do kterého ho zasadíš. Tím myslím ten obraz o kterém jsem mluvil. Dokázat se to dá tak, že pustíš-li nahrávku do sluchátek nebo perfektně odhlučněné (bezodrazové) místnosti, slyšíš čistý mix. Pokud ale to samé pustíš i do zrovna ne vhodně akust. upravené místnosti, přidá se k výslednému zvuku i ta místnost. Kdybys to nahrál jedním mikrákem, tak ji tam uslyšíš. Stejně tak by jsi slyšel i tu místnost, kde hrají muzikanti. Jenže to nebude tak zřetelné z těchto důvodů. 1. Sladili svůj projev téměř dokonale s místností a bodem poslechu pro posluchače (natočili se k němu..)
2. Psychika ti velí poslouchat kapelu a ne místnost v níž hraje. (tam hrají roli ty oči, když je zavřeš tak samozřejmě nehrají)

Proč se akustika místnosti, sálů, měří na několika místech bodu poslechu a potom se vše spočítá a nakonec se sál vykryje repráky, které jsou zprocesorovány tak aby patřičná místa vykryly? (Z každého bodu místnosti to prostě slyšíš akustickou muziku jinak... Stejně jinak by jsi slyšel svůj mix v různých místech sálu z mono repráku postaveného uprostřed podia.)

Proto si myslím, že je třeba delat mix, jako by ses na něco díval a pohlížet (v kontextu) na jednotlivé stopy jako na akustické nástroje. Z toho všeho vyplývá, že jakékoliv frekvenční tabulky pro jednotlivé nástroje jsou v mixu (prostoru) jen orientační.

S tím zlozvykem to prosím nějak rozveď jestli se ti bude chtít, fakt by mě zajímalo, co jsi tím myslel..

Lehky OT - eqvalizace je nejaky novy slovo? :]

Kermitak píše:Lehky OT - eqvalizace je nejaky novy slovo? :]

To je hodně lehký OT Čtu často angl. psané články a ne často to slovo používám v psané formě, tak jsem to nějak pomotal

Dneska jsem náhodou narazil na tuhle stránku.. asi to tady už někde je, ale nenašel jsem a třeba se to bude někomu hodit...

http://www.independentrecording.net/irn ... isplay.htm

Podobnou ale ne interaktivni tabulku ve formatu A3 jsem sem daval pred dvemi roky.

ruzne/tabulka-audiofrekvenci-t19253-15.html

Fillippos píše:Mám názor na eqvalizaci a vůbec proces mixu asi takový. Nahrávka vs. live uplugged produkce. V případě live unplugged produkce muzikant nepotřebuje zvukaře osobně, ale nevědomky se zvukařem stává, nebo roli zvukaře plní dirigent, popř. sbormistr. Tito lidé nemají k dispozici eqvalizery, nic tudíž neořezávají a přesto jim to hraje dobře. Proč? Protože jsou schopni celkový výraz přizpůsobit místnosti v níž hrajou, počtu lidí, kteří na ně hledí, kvalitě a počtu nástrojů, na které hrají, náladě, jakou mají atd. atd. atd. atd. Jenže v mixeru zvukaře, jež pracuje na nahrávce žádná místnost není že. Proto ji tam musíme vytvoři pomocí reverbů a jiných udělátek a pracovat s dynamikou podobně jako ten živý muzikant. A pokud nám něco slyšitelně překáží tak to vyřezat, upozadit atd.. Takže v důsledku - muzikant jezdí po sálech a přizpůsobuje svůj zvuk sálu. Zvukař ve studiu naopak sedí na prdeli a hledá do nahrávky sál (room), který by syrovému zvuku ušil namíru. Vše je ALE záležitostí cviku. Muzikant se na nástroj taky musí naučit a tvrdě dřít - v tomhle rozdíl není.

Ach jo .. no dobře, je to tvůj názor, nikdo ti ho nebere .. ale - ach jo ..