Zdravím všechny na audiozone.
Rád bych se poradil ohledně domácího masteringu.
Jak se nastavuje výsledná hlasitost věcí, které již projeli masteringovým procesem.Některé mi hrají trošku méně nahlas, jiné jsou potišejc. Stačí pak výsledné wavky pouze srovnat hlasitostně podle ucha, nebo je na to jinej systém. Jde mi jen o pocit při přehrávání celého alba jako celku, aby věci hráli zhruba stejně.
Samozřejmě, že ucho je nejlepší nástroj. Jako finální plugin pro "vyrovnání" průměrné hlasitosti alba je dobrý nějaký limiter, maximizer. Pozor ale, ať si zbytečně skladbám neořežeš moc špičky. Skladby tím ztrácejí dynamiku. Někdy to jde slyšet líp, někdy to ucho nepozná. Vše samozřejmě můžeš sledovat v patřičném softwaru na peak a RMS metrech. Ten limiter je obecně poslední nástroj, jak jsi uvedl. Za ním už nic v řetězci nestojí. (většinou) Když mastruješ album, mastruješ v optimálním případě všechny skladby najednou. To znamená na všechny jedno nastavení eq, jeden kompresor, jeden reverb, jeden limiter. Pokud ovšem jsou skladby zmixované, nebo odněkud vybrané pro kompilaci ve stavu, kdy jedna je o 10dB RMS hlasitější neš druhá, je lepší je hlasitostně upravit již před samotným masteringem. Třeba taky maximizerem.
aha, super...díky moc...tak nějak to dělám, jen mi teď jedna pecka přijde lehce hlasitější, tak proto se ptám, jak se to pak řeší...myslel jsem, že bych všechny hotový zmástrovaný věci hodil do cubase a případně ty hlasitější stáhnul do stejný roviny
to ucho je asi nejjistější.. Některé metalové skladby se můžou jevit na poslech hlasitější než ploužáky od Celine Dion, byť podle metrů je to naopak. To je ale jen spekulace všechno. Taky záleží, jak jdou skladby za sebou, jestli nejsou jejich přechody příliš násilné nebo naopak nudné. Jestli má deska gradovat nebo se nést ve stejné linii po celou dobu atd. Je toho fakt dost..
Elpontr píše:aha, super...díky moc...tak nějak to dělám, jen mi teď jedna pecka přijde lehce hlasitější, tak proto se ptám, jak se to pak řeší...myslel jsem, že bych všechny hotový zmástrovaný věci hodil do cubase a případně ty hlasitější stáhnul do stejný roviny
muzes.. ale cistsi reseni by bylo, mit je vsechny v jednom projektu, mit na nich individualni procesing, ale jednotnej limiter (nebo vic ruznejch...), a ten limiter kazdou skladbou atakovat jinak silnym signalem. proste misto prace ad hoc skladba po skladbe hledat nejakou spolecnou celkovou hlasitost celyho alba, a nemuset tak zadnou skladbu ex-post ztisovat.
Jak rika Brooklyn... vyexportovat si kazdej mix (skladbu) bez limitace (a pripadne i bez processingu 2bussu/master savli) a nahazet do DAW do separe tracku, kazdej z nich inzertama postelovat a poustet do jednoho nebo vice limiteru podle potreby. Je to taky dobry pro to, ze si to cely album sestavis presne jak chces a muzes pripadne nejaky veci (prechody) pridat jeste v tomhle master projektu.
no jo kluci, jenže já to dělám tak ,že mám vymíchanou věc v cubase a v tom samým projektu to rovnou i masteruju...to by nemělo vadit, néé????..vyhovuje mi, že do toho můžu neustále zasahovat.
matucha píše:Jak rika Brooklyn... vyexportovat si kazdej mix (skladbu) bez limitace (a pripadne i bez processingu 2bussu/master savli) a nahazet do DAW do separe tracku, kazdej z nich inzertama postelovat a poustet do jednoho nebo vice limiteru podle potreby. Je to taky dobry pro to, ze si to cely album sestavis presne jak chces a muzes pripadne nejaky veci (prechody) pridat jeste v tomhle master projektu.
Jak píše Matucha. Obecně je nejlepší při masteringu několika songů použít pro každej separe track v DAW a přepínat mezi nimi a upravovat je rovnou hned po zujištění odchylky.
Druhá možnost, udělat jeden a pak podle něj další a další, což umožnuje používat mastering přímo v aranži skladby, tzn. mix a mastering naráz.
Vedlejší poznámka - mix a master vlastních skladeb je většinou nejtěžší. Člověk slyší to co jiní ne a naopak.
Jinak, hlasitost jednotlivých skladeb (aby hrály všechny stejně) se nastavuje podle parametru RMS v dB (typicky někde kolem -10dB RMS). A samozřejmě pro jistotu kontrola pomocí ušních pluginů. Použitelnou hodnotu RMS ukazuje třeba Izotope nebo Wavelab.
u ty rms je to osemetny, jednak to chce zvolit jeden merak, protoze kazdej ukaze trosku neco jinyho, a potom nevzit celou skladbu a vypocitat jeji RMS (treba v tom wavelabu nebo soundforgi), ale brat nejhlasitejsi pasaze. protoze treba intro bez bicich a basy celkovy RMS skladby snizi -- i kdyz nasledujici sekce muze bejt hlasita moc. potom nejakej merak umi i 'subjektivni RMS', na zaklade fletcher-munsonovejch krivek (soundforge). takze tech -10 jako standard je trochu nejednozdacnej udaj, ale pokud jde o casti skladeb, kde to nejvic moduluje, tak vetsina popularni produkce je dneska spis hlasitejsi.