Tak je to spravne...Nemoze byt kazdy hudobnik, co si precita tri riadky o harmonii na Wikipedii. Ako vo vsetkom, treba sa namahat ...

to že má zmatek v názvosloví ještě neznamena,že je hluchej...

Myslel asi "harmonika". Leva ruka jeden akord a prava jiny, disonantni. To dava smysl.

toto by sa mohlo hodit dakomu

No nech sa paci - automat na harmoniu.
Tie suggestions su najvaac!

tie suggestion su dost strasna vec, ale inak je to fajna vec na obcasne pouzitie. samozrejme to za nikoho skladat hudbu nebude

Jak nebude ? Ved uz to sklada! Hentaky postup by som sam na klavesoch nevyprodukoval ani o 3:00 rano...
A polovicu tych akordov dole a vpravo som pouzil 2x v zivote, aj to nahodou ...

dedko diky to je parada uplne skvele

toto by sa mohlo hodit dakomu

S tim harm. improvizatorem je to stejne jako s kazdym jinym "automatem na hudbu": po pocatecnim nadseni a chvilkovem pocitu vitezstvi nad harmonii zjistis, ze to vlastne nikam nevede.

Ja s tymi "chvilkovymi pocitmi vitazstva nad harmoniou" zijem uz niekolko rokov.
Tych 15 minut navyse nemoze uskodit!

akord C-dur má tóny C E G
akord G-dur má tóny G H D
akord D-mi má tóny D F A

spojím akordy C-dur a G-dur:
tóny C-E-G-H tvoří akord C maj
tóny C-E-G-H-D tvoří akord Cmaj 9

spojím akordy C-dur, G-dur a D-mi:
tóny C-E-G-H-D-F tvoří akord Cmaj 11
tóny C-E-G-H-D-F-A tvoří akord Cmaj 13

Když to zahraješ všechno najednou, vznikne z toho nesrozumitelný zvukový paskvil. Aby zvuk dostal srozumitelnou a průzračnou barvu, je nezbytně nutné některé tóny z tohoto složitého akordu vynechat. Které lze vynechat a v jakém pořadí a které se v žádném případě vynechat nesmí, aby se nezměnil charakter akordu - to má opět svoje pravidla. V první řadě lze z akordu vynechat kvintu (jsme-li v C-duru, tak je to G), pak lze vynechat základní tón, primu C (akordu C to vůbec nevadí), atd. V žádném případě nesmíš vynechat tercii, ať je malá, nebo velká (v tomto případě E).

2. část otázky - něco zajímavého z harmonie pro začátečníka

Základem harmonie je sled 3 durových akordů, které se po funkční stránce nazývají

T TÓNIKA I, S SUBDOMINANTA IV, D DOMINANTA V.
Kažná jednoduchá píseň, (s občasnými vyjímkami - pokud je píseň ještě jednodušší než jednoduchá píseň), je obsahuje.
Základem akordu jsou minimálně 3 tóny.

TÓNIKA T
je na I. stupni v určené tónině. Lze ji charakterizovat jako harmonický základ, základní zvukový kámen písně, základní těžiště, pevná rovina, výchozí bod, zvuková vyrovnanost - vyvolává pocit klidu. Lze si ji představit jako bezpečnou rovinnou skalní cestičku mezi dvěma stěnami - po jedné straně strmou stěnu nahoru, po druhé straně sráz dolů. Skladba je nejčastěji zakončena na tónickém akordu, z čehož plyne zvukově vyrovnaný závěr, vše je vyřešeno a posluchač může v klidu odejít řešit jiné věci.

DOMINANTA D
je na V. stupni v tónině. Též vrchní dominanta, je hlavní zvukový "pomocník" tóniky, zvukově ji ohraničuje z jedné strany. Lze si ji představit jakou strmou skálu, čnící po pravé straně tóniky směrem nahoru ( v kvintovém kruhu je na pravé straně od tóniny). Jelikož je "strmá", je zvukově velice labilní, (labilnější než subdominanta), balancuje na špici svého vrcholu, "toto je to pro dominantu nepříjemné", stejně tak jako pro posluchače, pokud by musel vyslechnout skladbu, která by končila posledním akordem dominantou a měl by pak pocit, že zůstal trčet nahoře a může spadnout. Tudíž dominanta nemůže zůstat jako poslední akord v písničce a musí se rozvést do jiného akordu, musí za ní následovat jiný akord, nejčastěji tónika, která uklidní harmonické napětí.

SUBDOMINANTA S
je na IV. stupni v tónině. Spodní dominanta, další hlavní zvukový "pomocník" tóniky, na rozdíl od dominanty má submisivní, poddajný charakter, "mouchy, sežerte si mě". Lze si ji představit jako díru, sešup dolů po levé straně tóniny (v kvintovém kruhu je na levé straně od tóniny). Pokud by skladba skončila subdominantou, také je to neuspokojivé, ale jiným způsobem, než u dominanty. Posluchač by měl dojem, že spadl do díry a stále čeká a čeká, že mu někdo podá ruku a vytáhne ho na ulidňující bezpečnou rovinu tóniky.

Spolupráce T, S, D:
Tyto 3 základní harmonické funkce TÓNIKA, SUBDOMINANTA a DOMINANTA spolu v drtivé většině písní spolupracují, střídají se mezi sebou. Je to jako na lanové HOUPAČCE - napnuté lano z propasti (S) na vrchol strmé stěny (D), po kterém tě někdo vytahuje nahoru dolů, kdy jednou jsi nahoře (zní dominanta), jednou dole (subdominanta). Obě tyto "vybuzující, neuklidněné" funkce jsou nakonec uklidněny do tóniky - z lana tě spustí
na bezpečnou skalní cestičku tóniky.

Přitažlivost mezi funkcemi
Máme-li tóniku např. C-dur, její dominanta je G-dur. Tercie v této dominantě je tón H, který pouze půltónovým krokem stoupá k tónické primě C, jen přeskočit jako jiskra. Proto magnetická přitažlivost od D k T je velmi intenzivní, je mnohem silnější, než od S k T, nebo od S k D.

Příklady T, S, D:
a) Pokud si v kvintovém kruhu zvolím za tóniku akord C-dur, jeho dominantou bude akord G-dur (vpravo) a subdominantou akord F-dur (vlevo).
b) Pokud si v kvintovém kruhu zvolím za tóniku akord G-dur, jeho dominantou bude akord D-dur a subdominantou akord C-dur.
c) Pokud si v kvintovém kruhu zvolím za tóniku akord A-dur, jeho dominantou bude akord E-dur a subdominantou akord D-dur.
d) Pokud si v kvintovém kruhu zvolím za tóniku akord F-dur, jeho dominantou bude akord C-dur a subdominantou akord B-dur.
e), f) ...

Jak vymyslet akordy do písničky
Aby muzikant metodou pokus - omyl nemusel zjišťovat akordy k dané písničce, musí se naučit na základě poslechu rozeznávat jednotlivé akordy (funkce akordů). A může začít hned od tohoto nejzákladnějšího:

1) Hrát si tóniku, subdominantu, dominantu pořád dokola, poslouchat, jak zní a říkat si: takto zní tónika, takto subdominanta a takto dominanta a vrýt si barvu dané harmonie do vnitřního sluchu.

2) Bod 1) si hrát v různých tóninách - viz předchozí a), b), c) ... a stále poslouchat. Když se člověk může naučit zpaměti třeba básničku a pak si ji dokázat přeříkat v hlavě potichu, proč by se nemohl naučit slyšet barvy harmonie a pak si je také dokázat vybavit a slyšet je v hlavě.

3) Po tréninku si pozvat kamaráda kytaristu a říci mu: hraj mě tyto 3 akordy, já se nebudu dívat a budu ti podle sluchu budu říkat, kdy mě hraješ tóniku, kdy subdominantu a kdy dominantu.

Až tohle podle sluchu bezpečně rozeznám toto všechno, pak následují další harmonické funkce II, II-mi, VI-mi, VI, III, III-mi, VII (na malé septimě), VII (na velké septimě), VII-mi (na velké septimě), DIM.

Tercia sa predsa vynechava castejsie, ako by sme cakali. Napr. v akordoch oznacovanych "ADD9" je jej vynechanie nevyhnutne,inak sa strati caro...

Pokud vynechám tercii, akord ztrácí svůj charakter ve smyslu, že nepoznáme, zda je durový, nebo mollový. Bez tercie je to prázdný vícezvuk. A ztrácí i tonalitu, nezřetelnost, do které tóniny ho přiřadit. Durovost nebo mollovost je základní HARMONICKÁ barva v akordu. Pokud je power akord pouze souzvuk C-G, (souzvuk čistého intervalu, čistý interval = nejjednodušší, přirozený interval, jakým po sobě dokázali volat už pravěcí lovci), tak ho v podstatě mohu napasovat do jakéhokoliv akordu, které jsou níže uvedené a ve kterých je dvojzvuk C-G přítomen.


3 - zvuky:
C dur
C 4 sus
G 4 sus

4 - zvuky:
C dur 6
C dur 7
C dur maj
C dur add 9
C mi 6
C mi 7
C mi maj
C mi add 9
C 6 / 4 sus
C 7 / 4 sus
D 7 / 4 sus
Es dur 6
Es dur 7 / 6 sus
Es dur maj / 6 sus
F dur add 9
F mi add 9
G 6 / 4 sus
G 7 / 4 sus
As dur maj
As dur maj / 5+
As dur maj / 6 sus
A mi 7
A mi 7/5-
A mi 7 / 6 sus

5 - zvuky
C dur maj / 9+
C dur maj / 9
C dur 9
C dur 9-
C mi maj / 9
C mi 9
C mi 9-
E dur 5+ / maj / 9+
F dur maj / 9
F dur 9
F mi maj / 9
F mi 9
Ges mi 5- / 9-
Ges dim 9-
As dur maj / 9+
As dur maj / 9
As dur 5+ / maj / 9+
As dur 5+ / maj / 9
A mi 9
A mi 9-
A mi 5- / 9
A mi 5- / 9-
C dur 6 / add 9
C dur 7 / 11 sus
C dur 7 / 13 sus
C dur maj / 13 sus
C dur 9+
C dur maj / 9-
C dur 6 / add 9-
C 4 sus / 9
C 4 sus / 9-
C mi 6 / add 9
C mi 7 / 11 sus
C mi 7 / 13 sus
C mi maj / 13 sus
C mi maj / 9-
C mi 6 / add 9-
Des dur 5- / maj / 9
Des dur 5- / maj / 9-
Des mi 5- / maj / 9
Des mi 5- / maj / 9-
D dur 7 / 11 sus
D 4 sus / 9
D 4 sus / 9-
D mi 7 / 11 sus
Es dur 6 / add 9
Es dur 7 / 13 sus
Es dur maj / 13 sus
Es dur 6 / add 9-
Es dur 5- / 6 / add 9-
Es dur 5- / 6 / add 9
Es dur 6 sus / 9
Es dur 6 sus / 9-
E dur 5+ / 9+
E mi 5+ / 9
E mi 5+ / 9-
E mi 5+ / maj / 9
E mi 5+ / maj / 9-
F dur 6 / add 9
F 4 sus / 9
F mi 6 / add 9
Ges dur 5- / maj / 9-
Ges dur 5- / 6 / add 9-
Ges mi 5- / maj / 9-
G dur 7 / 11 sus
G 4 sus / 9
G 4 sus / 9-
G mi 7 / 11 sus
As dur maj / 13 sus
As dur maj / 9-
As dur 5+ / maj / 9-
As dur 5- / maj / 9
As dur 5- / maj / 9-
A dur 9+
A dur 5+ / 9+
A mi 7 / 11 sus
A mi 7 / 13 sus
A mi 5+ / 9
A mi 5+ / 9-
B dur 6 / add 9
B dur 5- / 6 / add 9
B dur 6 sus / 9
B mi 6 / add 9
B dim 9
H dur 5+ / 9-
H dur 5+ / maj / 9-
H mi 5+ / 9-
H mi 5+ / maj / 9-


Tzn. tzv. "power akord", bez malé či velké tercie, kde spodní tón je tónická prima, umocňuje pouze důraz, akcent, sílu v songu, je to prázdný akord, nevyjadřuje vlastní harmonickou barvu už proto, že může asistovat v X-akordech výše uvedených.
Definice akordu je taková, že akord obsahuje nejméně 3 a více různých tónů, ne že jeden tón zdvojím o oktávu a už mám akord. Určitou dobu harmonii nesleduji, protože na to nemám čas, to jen, že dnes jsem zabrousil znovu k hudbě, přiznám se, že pojem "power akord" vidím dnes poprvé, nebo si to neuvědomuji. Pokud power akord jsou tóny prima a kvinta, tzn. pouze 2 tóny, tak to není akord, ale dvojzvuk, protože podle definice akord obsahuje nejméně 3 tóny, čili nesprávně použitý terminus technikus. Tím ale nechci říci, že použití tohoto dvojzvuku (bez tercie) je špatné, vůbec ne. Já jsem pro v hudbě používat různé nezvyklosti a disonance, jenže to vyžaduje mnohem větší znalosti, než používání základních konsonancí. Také (power) znám poslechem z rockové hudby. Akorát terminus technikus AKORD je asi nesprávné.
Pokud z vícehlasého (4, 5, 6-hlasého) akordu, (třeba červené barvy) vypustím přípustné tóny, (a to nebyli žádní blbci, kteří to vymysleli), je to stále tentýž akord, který má barvu červenou, akorát v jiném odstínu. Zní stejně, akorát srozumitelněji, protože už to není hrča tónů, ale menší počet - více srozumitelné, ale barví to pořád zajímavě. Když to s tím vypouštěním přeženu, tak je na poslech zvukově ještě chudší, (ještě více vybledlejší červená), ale záleží zejména na duchu skladby, co ji více sedne, zda více, nebo méně bledá červená.
Horší je to s tou tercií. Pokud z akordu vypustím tercii, už to není tentýž akord, ale pravděpodobně něco zvukově vykastrovaného, bez koulí, a už to není červená, kterou potřebuji do tohoto místa harmonie. A pokud vypustím jakýkoliv tón z kvintakordu, je to dvojzvuk.

CharlieP píše:2. část otázky - něco zajímavého z harmonie pro začátečníka

Cundo píše:Tercia sa predsa vynechava castejsie, ako by sme cakali. Napr. v akordoch oznacovanych "ADD9" je jej vynechanie nevyhnutne,inak sa strati caro...

neprovokuj !