Nahrávání na pás
[quote="Cyril"... mate na Slovensku Hurvinka? 
[/quote]
A koolko! Kazdy kto tu ma hurvinka byva dost zakomplexovany a zly.
Inak kotucak chcem aj ja a viem, ze raz pride ten cas...
[/quote]A koolko! Kazdy kto tu ma hurvinka byva dost zakomplexovany a zly.
Inak kotucak chcem aj ja a viem, ze raz pride ten cas...
Naposledy upravil(a) PiKey dne 28 bře 2007 23:37, celkem upraveno 1 x.
A pro mně je nahrávání do pásu krása a požitek - žádná otrava.
Cyrile, zde je zopár informací, který by jsi měl vědět před koupí:
obecně se tvrdí,že Otárka se opotřebí rychleji, než jiný (Studery nebo jiný německý mašiny). Ale záleží , kolik hodin maj hlavy odehráno, jak se k mašině kdo choval. V případě koupi mašiny je dobrý s sebou vzít týpka kterej "zná" . S údržbou to není zas taková apokalypsa- je dobrý, aby Ti někdo mašinu nakalibroval v místě, kde bude stát a pracovat. Jelikož během převozu zažije otřesy, nárazy a tp. a milimetrová ( či ještě jemnější) kalibrace jde do háje. Ty pak budeš dle míry nahrávání / přehrávání čistit hlavy (speciálním alkoholem a vatičkou nebo co to je na tyčince).
Demagnetizaci hlav Ti zase po čase provede ten , kdo umí. Jo, hlavy jsou poměrně drahý, ale daj se sehnat na eBayi a jinejch bazarech. Nová vydrží tolik, že Ty už jí asi neopotřebuješ (sorry-nic ve zlym) - tak že je dobrý při koupi vědět, kolik má danej typ mašiny/hlavy udanou životnost v hodinách a slušný prodejce by měl vést záznamy o provozu (alespoň přibližné) - obdoba s autem a ujetými kilometry... Nastavení hlav a ekvalizace - jde o to nakalibrovat mašinu pro určitý typ pásku, kterej budeš používat - některý mašiny maj možnost uložit kalibraci do paměti a zvolit třeba mezi dvěma kalibracema, tj. mezi 2 druhy pásku.
A propo pásek - to je kapitola sama pro sebe. Dřív bylo značek!!! Dnes není tolik na výběr, i když ono je to v podstatě jedno. Přirovnal bych to k pohonným hmotám u automobilů - "výrobců" je několik ovšem typy jsou stejný: Natural 95, 99 , Diesel a nějaký ty odnože jako ten benzín u Shellu co je nějak víc "super" a to samý s naftou... U pásků jsou základní typy 456, 499 (původně Ampex, posléze Quantegy) , nebo SM 900, 911 (SM = Studio Master , původně BASF, posléze EMTEC posléze RMG). Pokud mne paměť neklame, tak vzájemné ekvivalenty jsou:
SM911 , ekvivalentem je 456 Grand Master
LPR35 = 457
SM900= 499 Grand Master Gold a/nebo GP9 Grand Master Platinum
Vlevo je "lajna" BASF/EMTEC/RMG, vpravo pak AMPEX/Quantegy. Lajna vlevo je jedna technologie licencovaná/přenechaná druhým výrobcům, vpravo druhá. Velmi jednoduše řečeno - typy se mj. liší v tom , kolik "unesou" , než je přebudíš , než to začne bejt moc zkreslený. Co je "moc" záleží na Tvých uších/vkusu, resp. dává pásek určitý rozpětí, kdy míň hlasitosti na vstupu = méně "barvy" nebo "saturace" a naopak. Tohle rozpětí od "kial pokial" je to zajímavý na nahrávání, resp. míchání do pásku - tohle prostě digitál neumožňuje. Tam buď zůstaneš pod bodem Zero, nebo klipneš a to už je nehezký (mimo případy, kdy někomu půjde záměrně o digitální zkreslení). A myslím, že žádným pluginem nedocílíš toho, co s páskem (nic proti pluginům, někdy jich pár používám
.
Co se týče míchání z DAWu do pásu:
prakticky to funguje tak, že si na začátku session nakalibruješ všechny úrovně (což je něco jinýho, než ekvalizace mašiny a kalibrace hlav pro určitý druh pásku). Z DAW si pustíš signál oscilátoru a srovnáš hlasitosti v DAW, vstupu na magneťáku, nahrávací a přehrávací hlavě. JE dobrý mít v cestě nějakej analogovej hardware - kompresor třeba. Jednak jej použiješ místo pluginu, kterej by jsi jinak pověsil na 2BUS (nebo jak se tady říká hlavní "grupu" , hlavní výstup, rozumíme si...) a hlavně budeš hlasitostí výstupu z hardware kompresoru ovlivňovat hlasitost signálu do pásku. Díky předchozí kalibraci budeš vědět, kdy jsi na nule a podle typu pásku (případně custom nastavení mašiny) a měřácích na mašině (důležitá věc) budeš vědět o kolik to "ohulit" - některý pásky jsou kalibrovaný na +6, další +9 , dle typu . A pak používáš uši a hledáš "sweet spot" . A to je (pro mně osobně) krásná a zábavná záležitost. Pustíš pásek a mícháš, přepínáš poslech z repro hlavy (tedy slyšíš to co je na pásku) a z nahrávací hlavy (tedy co leze do pásku). A činíš tak od samého počátku míchání, což do značné míry ovlivní výsledek - je to jiný, než vzít track smíchaný ITB in the box) a jen ho projet páskem. Jiný. Jak způsobem práce, tak troufnu si tvrdit výsledným zvukem. Nelze říct co je/bude lepší, záleží případ od případu a jedinec od jedince. Prostě jiný
Hlavně bych řekl, že pokud smícháš nějaký track do digitálu, tak posléze jej prohnat páskem je (by měla být) už záležitostí masteringu - pokud to masteringový inža uzná za vhodné/přínosné.
Při míchání do pásu je výsledek ovlivňván již od počátku s tím , jak nastavuješ hlasitosti, EQ a dynamiku jednotlivých stop...
Vlastně mj. dochází ke kontrole úrovní hlasitosti v několika fázích. Jednak je důležitý zůstat v DAW natolik "dole", aby na výstupu nedošlo ke klipnutí převodníku. A potom mezičlánkem - analogovým hardwarem - zase gain zvyšuješ na požadovanou úroveň pro pásek - to lze všemožně, např nějakým aktivním summing mixerem, který signál zesílí, nebo pasivním Folcromem, za který se přidá Mic Preamp aj.
Jednoduchý pravidlo: v digitálu spíš potichu, v analogu spíše nahlas
Proto (jelikož signál z DAW bude potichu) je potřeba nějaký mezičlánek, který do pásku signál zesílí - protože pokud nahraješ do pásku tichý signál, nebude to ono, pásek jako nahrávací médium vykazuje šum (na rozdíl od harddisku, který nešumí ) atd. Možnost zvyšovat gain přímo na mašině bude záviset na typu mašiny-kromě toho to asi nebude tak pohodlný...
No a "věci" teda očekávat můžeš přinejmenším velmi zajímavý. Pásek pěkně vyhladí transienty. Opticky vypadá tracjk smíchaný do pásku zcela jinak. Když to trochu přeženu, tak "ježek" nemá tak dlouhý a vypelichaný bodliny - je to spíš nějaká tlustá housenka s kratšíma nožičkama. A může bejt pěkně vypasená. Kdežto track smíchaný v digitálu bude připomínat spíš jepici nebo velkýho komára - samá noha a tělo nikde... ( jinak řečeno-je mnohem menší rozdíl mezi peaky a RMS).
Konečně Quantegy před nedávnem oznámila ukončení výroby. RMG jede dál a už se netrpělivě čeká na to , až firma ATR Magnetics hodí na trh zcela nový master tape (větší headroom asi a lepší odstup šumu...)
Cyrile, zde je zopár informací, který by jsi měl vědět před koupí:
obecně se tvrdí,že Otárka se opotřebí rychleji, než jiný (Studery nebo jiný německý mašiny). Ale záleží , kolik hodin maj hlavy odehráno, jak se k mašině kdo choval. V případě koupi mašiny je dobrý s sebou vzít týpka kterej "zná" . S údržbou to není zas taková apokalypsa- je dobrý, aby Ti někdo mašinu nakalibroval v místě, kde bude stát a pracovat. Jelikož během převozu zažije otřesy, nárazy a tp. a milimetrová ( či ještě jemnější) kalibrace jde do háje. Ty pak budeš dle míry nahrávání / přehrávání čistit hlavy (speciálním alkoholem a vatičkou nebo co to je na tyčince).
Demagnetizaci hlav Ti zase po čase provede ten , kdo umí. Jo, hlavy jsou poměrně drahý, ale daj se sehnat na eBayi a jinejch bazarech. Nová vydrží tolik, že Ty už jí asi neopotřebuješ (sorry-nic ve zlym) - tak že je dobrý při koupi vědět, kolik má danej typ mašiny/hlavy udanou životnost v hodinách a slušný prodejce by měl vést záznamy o provozu (alespoň přibližné) - obdoba s autem a ujetými kilometry... Nastavení hlav a ekvalizace - jde o to nakalibrovat mašinu pro určitý typ pásku, kterej budeš používat - některý mašiny maj možnost uložit kalibraci do paměti a zvolit třeba mezi dvěma kalibracema, tj. mezi 2 druhy pásku.
A propo pásek - to je kapitola sama pro sebe. Dřív bylo značek!!! Dnes není tolik na výběr, i když ono je to v podstatě jedno. Přirovnal bych to k pohonným hmotám u automobilů - "výrobců" je několik ovšem typy jsou stejný: Natural 95, 99 , Diesel a nějaký ty odnože jako ten benzín u Shellu co je nějak víc "super" a to samý s naftou... U pásků jsou základní typy 456, 499 (původně Ampex, posléze Quantegy) , nebo SM 900, 911 (SM = Studio Master , původně BASF, posléze EMTEC posléze RMG). Pokud mne paměť neklame, tak vzájemné ekvivalenty jsou:
SM911 , ekvivalentem je 456 Grand Master
LPR35 = 457
SM900= 499 Grand Master Gold a/nebo GP9 Grand Master Platinum
Vlevo je "lajna" BASF/EMTEC/RMG, vpravo pak AMPEX/Quantegy. Lajna vlevo je jedna technologie licencovaná/přenechaná druhým výrobcům, vpravo druhá. Velmi jednoduše řečeno - typy se mj. liší v tom , kolik "unesou" , než je přebudíš , než to začne bejt moc zkreslený. Co je "moc" záleží na Tvých uších/vkusu, resp. dává pásek určitý rozpětí, kdy míň hlasitosti na vstupu = méně "barvy" nebo "saturace" a naopak. Tohle rozpětí od "kial pokial" je to zajímavý na nahrávání, resp. míchání do pásku - tohle prostě digitál neumožňuje. Tam buď zůstaneš pod bodem Zero, nebo klipneš a to už je nehezký (mimo případy, kdy někomu půjde záměrně o digitální zkreslení). A myslím, že žádným pluginem nedocílíš toho, co s páskem (nic proti pluginům, někdy jich pár používám
. Co se týče míchání z DAWu do pásu:
prakticky to funguje tak, že si na začátku session nakalibruješ všechny úrovně (což je něco jinýho, než ekvalizace mašiny a kalibrace hlav pro určitý druh pásku). Z DAW si pustíš signál oscilátoru a srovnáš hlasitosti v DAW, vstupu na magneťáku, nahrávací a přehrávací hlavě. JE dobrý mít v cestě nějakej analogovej hardware - kompresor třeba. Jednak jej použiješ místo pluginu, kterej by jsi jinak pověsil na 2BUS (nebo jak se tady říká hlavní "grupu" , hlavní výstup, rozumíme si...) a hlavně budeš hlasitostí výstupu z hardware kompresoru ovlivňovat hlasitost signálu do pásku. Díky předchozí kalibraci budeš vědět, kdy jsi na nule a podle typu pásku (případně custom nastavení mašiny) a měřácích na mašině (důležitá věc) budeš vědět o kolik to "ohulit" - některý pásky jsou kalibrovaný na +6, další +9 , dle typu . A pak používáš uši a hledáš "sweet spot" . A to je (pro mně osobně) krásná a zábavná záležitost. Pustíš pásek a mícháš, přepínáš poslech z repro hlavy (tedy slyšíš to co je na pásku) a z nahrávací hlavy (tedy co leze do pásku). A činíš tak od samého počátku míchání, což do značné míry ovlivní výsledek - je to jiný, než vzít track smíchaný ITB in the box) a jen ho projet páskem. Jiný. Jak způsobem práce, tak troufnu si tvrdit výsledným zvukem. Nelze říct co je/bude lepší, záleží případ od případu a jedinec od jedince. Prostě jiný
Hlavně bych řekl, že pokud smícháš nějaký track do digitálu, tak posléze jej prohnat páskem je (by měla být) už záležitostí masteringu - pokud to masteringový inža uzná za vhodné/přínosné.Při míchání do pásu je výsledek ovlivňván již od počátku s tím , jak nastavuješ hlasitosti, EQ a dynamiku jednotlivých stop...
Vlastně mj. dochází ke kontrole úrovní hlasitosti v několika fázích. Jednak je důležitý zůstat v DAW natolik "dole", aby na výstupu nedošlo ke klipnutí převodníku. A potom mezičlánkem - analogovým hardwarem - zase gain zvyšuješ na požadovanou úroveň pro pásek - to lze všemožně, např nějakým aktivním summing mixerem, který signál zesílí, nebo pasivním Folcromem, za který se přidá Mic Preamp aj.
Jednoduchý pravidlo: v digitálu spíš potichu, v analogu spíše nahlas
Proto (jelikož signál z DAW bude potichu) je potřeba nějaký mezičlánek, který do pásku signál zesílí - protože pokud nahraješ do pásku tichý signál, nebude to ono, pásek jako nahrávací médium vykazuje šum (na rozdíl od harddisku, který nešumí
) atd. Možnost zvyšovat gain přímo na mašině bude záviset na typu mašiny-kromě toho to asi nebude tak pohodlný...No a "věci" teda očekávat můžeš přinejmenším velmi zajímavý. Pásek pěkně vyhladí transienty. Opticky vypadá tracjk smíchaný do pásku zcela jinak. Když to trochu přeženu, tak "ježek" nemá tak dlouhý a vypelichaný bodliny - je to spíš nějaká tlustá housenka s kratšíma nožičkama. A může bejt pěkně vypasená. Kdežto track smíchaný v digitálu bude připomínat spíš jepici nebo velkýho komára - samá noha a tělo nikde... ( jinak řečeno-je mnohem menší rozdíl mezi peaky a RMS).
Konečně Quantegy před nedávnem oznámila ukončení výroby. RMG jede dál a už se netrpělivě čeká na to , až firma ATR Magnetics hodí na trh zcela nový master tape (větší headroom asi a lepší odstup šumu...)
Ps-ještě pár odkazů: (i Quantegy pásky lze stále koupit)
http://www.recordingstore.com/audio/reel_tape/
http://www.bluthard.de/
http://www.nothingsoundsliketape.com/
http://www.usrecordingmedia.com/whtashius.html
http://blevinsaudio.com/
http://www.hilpert-audio.de/
http://www.electrical.com/phpBB2/viewto ... ght=studer
http://www.protape.co.uk/epages/protape.storefront
A u Thomanna pokud si pamatuju taky měli Quantegy.
Na eBayi lze sehnat i origoš starý nepoužitý Ampex nebo BASF - pamatuju si třeba výprodej zásob Swiss Army
http://www.recordingstore.com/audio/reel_tape/
http://www.bluthard.de/
http://www.nothingsoundsliketape.com/
http://www.usrecordingmedia.com/whtashius.html
http://blevinsaudio.com/
http://www.hilpert-audio.de/
http://www.electrical.com/phpBB2/viewto ... ght=studer
http://www.protape.co.uk/epages/protape.storefront
A u Thomanna pokud si pamatuju taky měli Quantegy.
Na eBayi lze sehnat i origoš starý nepoužitý Ampex nebo BASF - pamatuju si třeba výprodej zásob Swiss Army
jsem teď v procesu stěhování (hrůza) - jakmile bude chvíle, tak ano.
Jinak jsem Tě chtěl Ivo již dávno upozornit na tohle:
http://www.anamodaudio.com/
Mr. Carloff mi cca před rokem říkal, že o magnetofonu pro Velvetmastering uvažujete a já nedlouho poté objevil výše uvedené (až teď jsem si vzpomněl...). "Na papíře" zní zajímavě a na svědomí to mají Dave Amels (Bomb Factory, Voce), a Greg Gualtieri (Pendulum Audio).
Ovšem jak to doopravdy pracuje jsem ještě neslyšel... Nicméně jsem si říkal, že to možná je kousek, který by opravdu mohl nahradit pásek (resp. obavy o jeho budoucí produkci, čištění hlav, kalibraci atd.) při minimálním rozdílu...
Jinak jsem Tě chtěl Ivo již dávno upozornit na tohle:
http://www.anamodaudio.com/
Mr. Carloff mi cca před rokem říkal, že o magnetofonu pro Velvetmastering uvažujete a já nedlouho poté objevil výše uvedené (až teď jsem si vzpomněl...). "Na papíře" zní zajímavě
a na svědomí to mají Dave Amels (Bomb Factory, Voce), a Greg Gualtieri (Pendulum Audio). Ovšem jak to doopravdy pracuje jsem ještě neslyšel... Nicméně jsem si říkal, že to možná je kousek, který by opravdu mohl nahradit pásek (resp. obavy o jeho budoucí produkci, čištění hlav, kalibraci atd.) při minimálním rozdílu...
mimochodem, někdo tu zmiňoval tapedecky se zvýšenou rychlostí nahrávání/playbacku a že jsou na nic. No na jeden takovej je např. nahraný kyt. sólo v písni Amerika (skupiny Lucie) plus ještě několik "základů" z alba Černý kočky..." a možná i z jinejch alb... Zdali pak někomu přišlo na mysl, když tu píseň slyšel z rádia, že tam je několik věcí nahranejch na pro-sumer (nebo semi-pro) gear ?
Já sám jsem nějaký čas tuhle mašinku využíval, je tomu již dávno. Myslím, že to byl Tascam 488 - na klasický kazety a zvuk - možná by jste byli překvapeni, že není tak špatný (myslím, že dost věcí z 1. alba na tom nahrál Beck) . Jasně, vstupy při větším vybuzení šuměly. Hlavní nevýhodou těchto hraček (z dnešního pohledu - tehdy byly dražší než dnes nová CubaseSX4 !) byla asi kvalita provedení. Hlavy se dost hejbaly, kazety je taky dost špinily, na druhou stranu to taky mělo něco do sebe (pokud si pamatuju tak to mělo i 3 pásmovej EQ!!!).
Pokud chtěl člověk nahrávat vícero stop, musel nejdřív nahrát 6 a ty smíchat do 2 a uvolnit těch 6, pak pokračovat - něco dohrát, zase smíchat, uvolnit a pokračovat. Čímž ovšem přišel o "základy" jednou pro vždy. Možností bylo propojit dva takové dohromady a smíchat těch 8 stop z jednoho do druhého - no , jak říkal Pytkin dost otrava ALE na druhou stranu i to bylo někdy zábavný.
Zajímavý je, že s příchodem DAW, editačních možností a nárůstem možností volby vlastně nenarůstá přímou úměrou i kvalita
Sgt. Pepper's od Beatles má tak úžasnej zvuk - dle tvůrců - právě proto, že neměli k dispozici tolik stop co potřebovali a museli smíchávat co nahráli do 2 stop, aby si uvolnili stopy pro další práci - a museli při těch "sub-mixech" přemýšlet "dopředu" jak asi bude která stopa znít, až jí smíchaj společně s těmi co teprve nahrajou , ale už jí nebudou moct ovlivnit. Pamatuju si, že jsem tehdy takhle taky musel uvažovat, a možná i proto mi po nějaký čas zněly demáče, co jsem si tehdy nahrával v 488 líp, než když jsem začal pracovat kompletně s DAW...
Já sám jsem nějaký čas tuhle mašinku využíval, je tomu již dávno. Myslím, že to byl Tascam 488 - na klasický kazety a zvuk - možná by jste byli překvapeni, že není tak špatný (myslím, že dost věcí z 1. alba na tom nahrál Beck) . Jasně, vstupy při větším vybuzení šuměly. Hlavní nevýhodou těchto hraček (z dnešního pohledu - tehdy byly dražší než dnes nová CubaseSX4 !) byla asi kvalita provedení. Hlavy se dost hejbaly, kazety je taky dost špinily, na druhou stranu to taky mělo něco do sebe (pokud si pamatuju tak to mělo i 3 pásmovej EQ!!!).
Pokud chtěl člověk nahrávat vícero stop, musel nejdřív nahrát 6 a ty smíchat do 2 a uvolnit těch 6, pak pokračovat - něco dohrát, zase smíchat, uvolnit a pokračovat. Čímž ovšem přišel o "základy" jednou pro vždy. Možností bylo propojit dva takové dohromady a smíchat těch 8 stop z jednoho do druhého - no , jak říkal Pytkin dost otrava ALE na druhou stranu i to bylo někdy zábavný.
Zajímavý je, že s příchodem DAW, editačních možností a nárůstem možností volby vlastně nenarůstá přímou úměrou i kvalita
Sgt. Pepper's od Beatles má tak úžasnej zvuk - dle tvůrců - právě proto, že neměli k dispozici tolik stop co potřebovali a museli smíchávat co nahráli do 2 stop, aby si uvolnili stopy pro další práci - a museli při těch "sub-mixech" přemýšlet "dopředu" jak asi bude která stopa znít, až jí smíchaj společně s těmi co teprve nahrajou , ale už jí nebudou moct ovlivnit. Pamatuju si, že jsem tehdy takhle taky musel uvažovat, a možná i proto mi po nějaký čas zněly demáče, co jsem si tehdy nahrával v 488 líp, než když jsem začal pracovat kompletně s DAW...
To je, Marku, přesně jedno z kouzel starých technologií - mají omezené možnosti. Ve světě DAW, total recallů a nekonečného množství ukradených pluginů se to vždycky "pak ňák nakroutí", což nenutí ani muzikanty ani zvukaře k výkonu v daný okamžik. Velká část kouzla starých nahrávek je způsobená tím, že to museli dopředu vymyslet. Kdo si kam stoupne, kam se dá mikrofon, co se bude nahrávat dohromady a co bouncovat na společnou stopu. Jedny z nejlepších dubů Lee Scratch Perryho jsou natáčené s celou kapelou na čtyřstopák a je to MASO.
Saša
Saša
