Od kolika let a jak ucit dite na piano ?

Harmonické postupy, rytmické grify,...
Uživatelský avatar
fova
Příspěvky: 3941
Registrován: 21 říj 2004 14:52

Příspěvek od fova » 26 led 2008 15:16

Nasemu Jachymovi bylo 5,5, kdyz jsme ho pruhlasili do lidusky. Koupili jsme mu digi piano, protoze v lidusce pozadovali, aby hral na neco s kladivkovou mechanikou. Ucitelka je nase znama, ktera je moc fajn, ma nekolik vlastnich deti a k detem ma velmi blizko. Zaroven ucinkuje v hudebni skupine, ke ktere mam blizko.

Vyucuje ho z klavirni skolicky Janzurova/Borova. Za tech par mesicu, co tam chodi, udelal obrovske pokroky. Uz ma pekny uhoz (lepsi nez ja samouk) a zacal hrat vice prsty.

Prihlasili jsme ho tam ze dvou duvodu: Za prve ja hraju a kluk to chtel take a za druhe nam prijde, ze ma k tomu predpoklady.

K tomu jestli dite nutit nebo ne: Ze zacatku byl nadseny, ted uz se nekolikrat vzpricil, ze nebude cvicit a chce si hrat s hrackami. Domnivam se, ze v tomhle veku je jeste rozumne ho do toho nutit. Pozdeji uz budeme muset hledat vhodnou metodu, jak ho motivovat. Osobne nemam rad na zapade popularni teorii. ze dite si samo vybere co je pro nej dobre.

Jak si tak vzpominam na sve detstvi a dospivani, tak myslim, ze jednou nam bude vdecny, ze tyhle zaklady dostal. Pokud si jednou vybere profesionalni drahu, nebudu mu v tom branit, ale byl bych radsi, kdyby byl muzikantem jen pro zabavu. Prijde mi, ze vse, co se dela na vrcholove urovni (napr. sport) jednostranne zatezuje organismus a rychle ho opotrebuje. Kamarad je spickovy houslista - ten by mohl vypravet.

adam_kurutz
Příspěvky: 268
Registrován: 15 srp 2007 22:27

Příspěvek od adam_kurutz » 26 led 2008 19:28

je to trochu komplikovane s tym vekom...ja som musel zacat studovat od 3 rokov a vdaka tomu som v zivote nekopol do lopty,ani som neliezol po stromoch...chapem rodicov,ze maju pocit ked je nieco perspektivne,ze maju pocit ze nieco premrhavaju ked tomu nevenuju rozvoj,ale stoji to za to obetovat detstvo ? neviem.keby deti v tom veku chapali do dosledkov tento problem mozno by sa mohli sami rozhodnut...ale takto je ta zodpovednost na rodicoch

Uživatelský avatar
Ivo
Moderátor
Příspěvky: 11516
Registrován: 19 črc 2003 06:02

Příspěvek od Ivo » 26 led 2008 19:48

Já myslím, že stejně nakonec každý bude naplno dělat to co má a žádné překážky nebo naopak "tlačení" na tom nic nezmění. Vím to z vlastní zkušenosti. Asi jen málokdo byl tak posedlý houslemi, klasikou a "starými mistry" jako já když jsem byl malý. Ale rodiče se jednak hudbou vůbec nezabývali a považovali to navíc za něco zbytečného, takže nějaké náznaky konzervatoře atd. byly smeteny ze stolu. Ale nakonec jsem se k tomu oklikou stejně naplno dostal.

Častěji ale vidíme opačné extrémy - dítě tlačené do mimořádných aktivit a výkonů rodiči (a tím se mu to často zprotiví).

Ale určitě není nad to když se dítě od útlého věku zabývá (nevrcholově) hudbou. Je to nedocenitelné. Ať je to klavír nebo jiné nástroje. Uvažovat o "vrcholové" kariéře asi pak vyžaduje hlubší uvahu. Dnes už je tento "trh" hodně přesycený. Zázračných dětí a solistů, kteří zahrajou úplně všechno bez chyby, už jsou dnes mraky (včetně made in Asia). Zaujmou už jen vyjímky - buď tím jak opravdu vyjímečně hrajou anebo tím že si dají třeba na hlavu šátek :-)
Běžně nadaní končí jako učitelé na LSU nebo řadoví hráči v orchestru.
Anebo opustí klasiku a stanou něčím originálním (nebo tuctovým) v jiných žánrech.

Já ted jsem v podobné situaci, malému Pavlíčkovi táhne na pátý rok a hudebně se projevuje velmi nadaně, tak přemýšlím co s tím. Uvažuju spíše než klavírem začít flétničkou a kytarkou ... Ale uvidíme ...

Hodně zásadním bodem je ale osoba učitele ... Já jsem se tomu "bokem" docela kdysi věnoval (jako skvělý přivýdělek v Indii i předtím externě na LSU) a vím dobře, že to není moje parketa - tedy začátečníci a mírně pokročilí, na to nemám prostě trpělivost :) A už to nikdy nechci dělat :) Uvědomil jsem si to znovu naplno, když jsem synáčkovi chtěl ukázat dva jednoduché akordy jedním prstem na kytaru ... Nechám to na jiných :)
Buď člověk špičkově hraje nebo špičkově učí - spojuje se to hodně těžko (kromě vrcholné úrovně jako AMU apod.)

nunu
Příspěvky: 1559
Registrován: 23 úno 2003 18:56

Příspěvek od nunu » 26 led 2008 22:11

Jako male dite jsem mel volbu, mohl jsem si vybrat bud harmoniku nebo kytaru. Vybral jsem si samozrejme kytaru. Dneska toho neskutecne lituju a uplne nejvic toho, ze jsem mel natolik benevolentni rodice ze mne nenutili a mne to nejak vubec nebavilo, takze z toho brzo seslo. Urcite si myslim ze mirne popostrceni kdyz vyprcha euforie je na miste. Vidim to na sve dceri, chtel by na pajdak, ale tam je treba ovladat nejaky nastoj. Proto chodi do lidusky a reknu vam, takove pokroky co dela nechapu. Ale jakmile polevi nebo zacne ztracet zajem, neprejdu to bez povsimnuti.

Acid Punk
Příspěvky: 2444
Registrován: 23 srp 2006 19:55

Příspěvek od Acid Punk » 26 led 2008 22:18

nunu píše:Vidim to na sve dceri, chtel by na pajdak, ale tam je treba ovladat nejaky nastoj.
;)

Jindy2
Příspěvky: 2039
Registrován: 26 bře 2007 21:26

Příspěvek od Jindy2 » 26 led 2008 23:10

Ještě jsem dneska v té knížce o hudební psychologii (Marek Franěk - Hudební psychologie) četl, že mezi výjmečnými virtuózními hudebníky/hráči nebývá velké procento výjmečných skladatelů - jejich tvorba je prý často nepříliš originální.
A co se týče rozdílu mezi chlapec/dívka, tak podle výzkumu Eclesse z roku 1993 odpovídali chlapci a dívky mezi 7-10 rokem věku na otázku "který z těchto čtyř předmětů preferujete nejvíce: matematika, čtení, sport nebo hudba?".
Chlapci v tomto věku volili většinou sport, dívky většinou hudbu.
Pokud se testovali chlapci a dívky ve věku 12-18 let, přibývalo chlapců, kteří preferovali hudbu a se zvyšujícím věkem se tato preference vyrovnala.
A to proč je a bylo mnohem méně žen skladatelek než skladatelů, to asi každý vydedukuje sám - je to díky kulturním stereotypům a postavení ženy. Tyhle stereotypy převládají dodnes.
A co se týče vlivu rodiny na výchově budoucího potenciální hudebníka, tak z výzkumů vyplívá, že hudebníci jsou ve valné většině případů lidé z "lepších" rodin, maximálně ze střední třídy.

A nakonec uvedu pro zajímavost faktory, určující profesionální hudební dráhu, které vychází z analýzy životopisů významných hudebníků (Sloboda a Davidson, 1996):

1) Vysoký stupeň podpory rodičů, kteří - pokud sami nebyli přímo hudební profesionálové - se často chtěli sami hudbě věnovat profesionálně

2) Vliv učitelů, kteří disponovali dobrými pedagogickými schopnostmi, měli vysokou profesionální kvalitu a vyznačovali se přátelským přístupem

3) Vysokou motivaci během celého studia hudby

4) Vysoce intenzivní i účinné cvičení a méně neformální hudební praxe

adam_kurutz
Příspěvky: 268
Registrován: 15 srp 2007 22:27

Příspěvek od adam_kurutz » 26 led 2008 23:16

jindy : posledne styri body su trosku scestne,pretoze zatial 70 percent skladatelov ktorych dnes povazujeme za majstrov ,bolo aktivnych v dobe ked pestovanie hudby sa povazovalo za takmer spolocensku nevyhnutnost a dobry zvyk,a teda to casto nevypovedalo o skutocnej motivacii vedenia dietata ku hudbe

Jindy2
Příspěvky: 2039
Registrován: 26 bře 2007 21:26

Příspěvek od Jindy2 » 26 led 2008 23:26

adam_kurutz: nevím z jakých životopisů pro tu analýzu čerpali, ale předpokládám, že snad nejen z doby klasicismu (Mozart) a tak podobně, ale i ze současnějších skladatelů...tu studii celou nemám, je v té knížce co čtu uvedená jen jako jedna z mnoha...a je tam o tom celá kapitola, nevypsal jsem všechny faktory určující profesionální dráhu - kromě této studie je tam i zmiňovaná nějaká konkurenční, ale není vypsaná v bodech ale v kecech na celou stránku...tak tyhle body byly pro mě na přepsání sem na ezone jedodušší ;)
ale hlavně se tam uvádí, že je to analýza úspěšných hudebníků, což se nemusí rovnat skladatelé...těžko říct jak je to myšleno...

každopádně jestli se učení dětí hudební nauce dřív pokládalo za dobrý zvyk a společenskou nevyhnutelnost, tak jsou dneska lidi HOVADA, že tyhle zvyky už nedodržují...je to fakt...můj otec se třeba narodil v roce 1945 v lepší rodině, měli služku, zahradníka, pozemek jako staromák a tak dále...ale hlavně měli klavír a měl vlastního najatého učitele klavíru...já vůbec nechápu co má on za zhovadilé sebestředné myšlení, že ikdyž měl a má peněz tolik, že to zdravé není, tak mě nikdy žádné učitele nenajal, klavír nekoupil, ten co měli prodali...a ikdyž dneska už dobře ví, že hudba je pro mě to nejdůležitější, se*e na mě a žádné podpory jsem se od něj nikdy nedočkal (i všechen můj skromnej gear jsem si koupil sám)...myslím, že to je přesně ukázka toho, jak by to rozhodně NEMĚLO vypadat, jak je to absolutně špatně...

adam_kurutz
Příspěvky: 268
Registrován: 15 srp 2007 22:27

Příspěvek od adam_kurutz » 26 led 2008 23:29

jindy " vydrz,a uvidis ze ovocie ktore si vybojujes za svojich podmienok bude vyzivnejsie nez ine

Jindy2
Příspěvky: 2039
Registrován: 26 bře 2007 21:26

Příspěvek od Jindy2 » 26 led 2008 23:37

adam_kurutz: jestli výživnější, to nevím, ale stejně s tím neskončím 8)
každopádně doufám, že ta moje stížnost tu nevyzněla, že bych se chtěl litovat, to nechci...chtěl jsem jen ukázat, jak to prostě vypadat nesmí...a asi tu nejsem sám, co může rodičům co se týče hudby "poděkovat za nic"...

adam_kurutz
Příspěvky: 268
Registrován: 15 srp 2007 22:27

Příspěvek od adam_kurutz » 26 led 2008 23:39

vyzivnejsie bude,pretoze ako hovori stara banalna pravda,co si sam tvrdo vydries alebo zasluzis,proste naozaj chuti o nieco lepsie

Acid Punk
Příspěvky: 2444
Registrován: 23 srp 2006 19:55

Příspěvek od Acid Punk » 26 led 2008 23:42

Anebo, co si clovek nepochvali to nema :)

"Mmm to som si dneska urobil dobry Track ;)))"

Acid Punk
Příspěvky: 2444
Registrován: 23 srp 2006 19:55

Příspěvek od Acid Punk » 26 led 2008 23:44

Jindy2 píše:adam_kurutz: nevím z jakých životopisů pro tu analýzu čerpali, ale předpokládám, že snad nejen z doby klasicismu (Mozart) a tak podobně, ale i ze současnějších skladatelů...tu studii celou nemám, je v té knížce co čtu uvedená jen jako jedna z mnoha...a je tam o tom celá kapitola, nevypsal jsem všechny faktory určující profesionální dráhu - kromě této studie je tam i zmiňovaná nějaká konkurenční, ale není vypsaná v bodech ale v kecech na celou stránku...tak tyhle body byly pro mě na přepsání sem na ezone jedodušší ;)
ale hlavně se tam uvádí, že je to analýza úspěšných hudebníků, což se nemusí rovnat skladatelé...těžko říct jak je to myšleno...

každopádně jestli se učení dětí hudební nauce dřív pokládalo za dobrý zvyk a společenskou nevyhnutelnost, tak jsou dneska lidi HOVADA, že tyhle zvyky už nedodržují...je to fakt...můj otec se třeba narodil v roce 1945 v lepší rodině, měli služku, zahradníka, pozemek jako staromák a tak dále...ale hlavně měli klavír a měl vlastního najatého učitele klavíru...já vůbec nechápu co má on za zhovadilé sebestředné myšlení, že ikdyž měl a má peněz tolik, že to zdravé není, tak mě nikdy žádné učitele nenajal, klavír nekoupil, ten co měli prodali...a ikdyž dneska už dobře ví, že hudba je pro mě to nejdůležitější, se*e na mě a žádné podpory jsem se od něj nikdy nedočkal (i všechen můj skromnej gear jsem si koupil sám)...myslím, že to je přesně ukázka toho, jak by to rozhodně NEMĚLO vypadat, jak je to absolutně špatně...
No pockej az budes fotr ty :))

Uživatelský avatar
fova
Příspěvky: 3941
Registrován: 21 říj 2004 14:52

Příspěvek od fova » 26 led 2008 23:48

Moje detstvi: Ja i bracha jsme sice dostali od rodicu spanelky, ale rodice nas do toho nenutili, takze z toho nikdy nic nebylo. Oni k hudbe zadny vztah nemeli a ani v okruhu mych kamaradu nebyl nikdo, kdo by na neco hral.

Az v obdobi dospivani me zacala hudba pritahovat a vsechno jsem se pak musel naucit sam. Dnes me mrzi, ze jsem nemel zadnou intenzivnejsi prupravu, ale zase jsem mel fajn detstvi.

U Jachyma se snazime, aby hudba nebyla tim jedinym a hlavnim a mel take fajn detstvi.

Jindy2
Příspěvky: 2039
Registrován: 26 bře 2007 21:26

Příspěvek od Jindy2 » 27 led 2008 00:05

Acid: no, jestli budu mít dítě, o tom silně pochybuji - tenhle svět stojí docela za ho*no a přivádět na něj další bytosti...no nevim...

fova: nj, máš to podobně jako já...ono kdyby alespoň byl někdo v okolí, kdo hudbu dělal, nějaký kamarád...ale ne, také tu nikdo nikdy kolem nebyl...v mém pozdějším věku (14 let, to už je pozdě) se tu akorát začali objevovat nějací rádoby djové a od těch jsem se fakt nic učit nechtěl a dneska už bych se od nich stejně nic nenaučil...znám tu třeba dva, co hrají na gramce a na fruity a ani jeden z nich neví, co je to akord (a když jsem se jich ptal, zda to chtějí vědět, řekli "ne, do tekna to stejně nepotřebuju"), z hudební teorie nevědí absolutně nic - přesto hrají každý týden techno akce...no nezávidím jim, tu jejich "produkci" bych fakt hrát nechtěl...
já nechápu přístup takových lidí - dělají "hudbu", je vidět zájem o hudbu, jenomže když mi řeknou, že jim je hudební teorie v tom co dělají k ničemu, tak jsou to u mě hlupáci...

s tím nucením - ono by možná bylo nejlepší, kdyby rodiče často před dítětem hráli nebo si něco notovali...potom by dítě samo mohlo dostat větší impuls zájmu...já třeba vždycky když jsem byl malý už chtěl dělat a umět všechno, co dělají dospělí...a to co mi nutili jsem nikdy neměl rád...ale zase absolutní nenucení není dobré...v tvém případě, kdy tě nenutili, akorát ti dali k vánocům španělku, to asi tedy také nebylo nejlepší řešení...chce to najít nějakou správnou míru a když nutit, tak chytře, aby to dítě třeba ani nepoznalo...jo, to dětství musí také být, z čeho by potom dítě čerpalo inspiraci a v pozdějším životě by mi absenci dětství mohlo vyčítat stejně, jako já vyčítám svým rodičům absenci hudební nauky...

Odpovědět