Amorph píše:dendy: zrovna vcera jsem na podobny tema narzil s Matuchou u piva. Prisel jsem na to, ze k tomuhle jakoby povrchnimu vnimani hudby jako celku se dokazu vratit, kdyz si to pustim na srackovy minivezi v obyvaku:-)

tak to si stastny clovek... ja zacinam vidiet v piano rolle uz aj zvonenia telefonov v elektricke

kexik: no nekdy mam taky tenhle pocit:) A blby je, ze nedokazu hudbu moc poslouchat na pozadi, protoze tim vic ji pak zkousim analyzovat. Ale ta vez hraje tak blbe, ze nic takovyho nepripada v uvahu:)

a co mi hudba dala: no docela velkou cast zivotna, ktera ma nejaky smysl a ktera me nejak naplnuje...
co mi vzala: nevim, asi moznost delat v tom case jiny veci, ale to celkem neni relevantni, kdyz se proste nestaly... Penize mi to asi ani moc nevzalo, zatim se mi celkem dari aby se ten konicek sam uzivil.

kexik píše:

Amorph píše:dendy: zrovna vcera jsem na podobny tema narzil s Matuchou u piva. Prisel jsem na to, ze k tomuhle jakoby povrchnimu vnimani hudby jako celku se dokazu vratit, kdyz si to pustim na srackovy minivezi v obyvaku:-)

tak to si stastny clovek... ja zacinam vidiet v piano rolle uz aj zvonenia telefonov v elektricke

Tak toto bolo dobre

Aj ja teraz vnimam hudbu uplne inak. Tazko povedat ci je to dobre alebo zle. Ma to svoje klady a aj zapory. Vnimanie hudby bez predstav typu "ako je to spravene" ma svoje caro. Vtedy si totiz clovek hudbu vychutnava v tom pravom slova zmysle a nepredstavuje si ju ako nejaky suhrn procesov, algoritmov a cojaviem coho este. Ako ked sadnem do super auta vychutnavam jazdu, vykon, pohodlie a ani raz mi neprijde na um ze pod kapotou sa deje nieco ako nasavanie, stlacanie, vybuch, vyfuk a mnozstvo ineho.

Pre mna osobne ale tento "zprocesovany" zazitok z vnimania hudby je skor negativom. Urcite existuje sposob ako takyto vnem "vypnut" ale na to treba asi dozriet alebo sa to jednoducho naucit.

tomy45 píše: Urcite existuje sposob ako takyto vnem "vypnut" ale na to treba asi dozriet alebo sa to jednoducho naucit.

problem je ze imho neexistuje ... to je ako chciet od Nea aby vnimal Matrix ako realny svet

dendy píše:

tomy45 píše: Urcite existuje sposob ako takyto vnem "vypnut" ale na to treba asi dozriet alebo sa to jednoducho naucit.

problem je ze imho neexistuje ... to je ako chciet od Nea aby vnimal Matrix ako realny svet

imho ne-imho existuje... Neo je amater nefilozofuj, radsej rob remixpack

Da sa to, ide to. Mne sa to troska podarilo v aute. Cestou do KE mal som zapnute CD od RMB - Widescreen. Moje oblubene. Proste ked ta nema co ostatne rozptylovat, vid to soferovanie a hudba na pozadi, vnimas ju inak. Dufam, ze to nechce viac ciest do KE ale urcite takymto alebo obdobnym sposobom to ide. Verim tomu

Tenhle topic jsem četl cca v době jeho vzniku, ale jaksi nebyla síla odpovědět. Pochopíte dále ...
Co mi hudba dává, si uvědomuju asi opravdu až poslední dobou a vězte, že dává hodně. Donedávna to bylo "jen" takové to, že mě to bavilo, chvílemi i nebavilo, člověk byl obklopen lidmi, kteří vás chápou a jsou jaksi na stejné vlně. Dnes hudbu a dění okolo vnímám jako motor, který mně pomáhá přežít rozchod po 7 letém vztahu a je to jedna z věcí, která má na svědomí to, že neudělám nějakej průser. Táhne mě psychicky nahoru. Zjistil jsem, že mám kolem sebe opravdové přátele, kterým není fuk, jak vám je a dokáží pomoct nejen psychicky, ale i fyzicky. Nebudu popisovat detaily, ale tohle byl pro mě takový veletoč, že doposud nechápu. Je to 2,5 měsíce, doteď pořádně nespím a vlastně se vůbec divím, jak to tělo ještě dokáže fungovat. Začal jsem cvičit a posilovat, což jsem nikdy nedělal. Přečetl jsem několik článků od různých psychologů o tom, jak se zbavit závislosti na partnerovi, ale dodnes to nějak nejde. Ten člověk pro mě kdysi udělal tolik, že si ho musím a budu vážit asi do smrti. Asi o to horší celá ta situace je. Kladl jsem si otázku, jak a vlastně kdy onen problém vznikl. Dnes to vím. Šlo o 5ti měsíční odloučení, kdy jsme sice asi mysleli jeden na druhého, volali si přes skype, byli si věrní, ale nikdy nevíte, kdo se vám vrátí. A změny člověk sám na sobě taky nevidí. Změnili jsme se oba, ten návrat zase tak problémový nebyl, ale asi jsme už byli každý někde jinde. Nevím.
Muzika je tedy pro mě, krom práce, prostě něco, co mě dokáže odtáhnout jinam a zaměstnat natolik, že nebudu přemýšlet o blbostech, zahrabávat se v beznaději, ikdyž je to tedy jeden den tak a druhý den tak. Mám kolem sebe lidi, které nemůžu zradit, vypadnout z kolektivu. Navíc vám to dává smysl, když ta muzika někoho zajímá, někdo má zájem to vydat a někdo má zájem s vámi hrát.
Takže asi tak

P.Vontuch. : místy z toho běhá mráz po zádech, taková životní zkušenost člověka posílí a ujistí že je na správné cestě, ale zažít bych to nikdy nechtěl.

c9000 píše:P.Vontuch. : místy z toho běhá mráz po zádech, taková životní zkušenost člověka posílí a ujistí že je na správné cestě, ale zažít bych to nikdy nechtěl.

Podruhé bych to už taky nedal. A to jsem nenapsal vše

Kurňa, já jsem z toho rozjebanej na totálku furt
Tohle je vám hrozná zkušenost

Pavel Vantuch: idelani prilezitost pro nejakou poradnou koncertni snuru...

Amorph píše:Pavel Vantuch: idelani prilezitost pro nejakou poradnou koncertni snuru...

přesně tak!!! držím palce a chápu...

...s priznacnou haldou groupies.

Pavel Vantuch: citim s tebou, znam to. Zajimavy je, ze po mnoha letech stale vic myslim na jedinou osobu a stale mam vetsi pocit ztraty (misto toho, aby to postupne mizelo) a je to doprovazeny nevyraznyma smisenyma pocitama sebeobvinovani i obvinovani toho druheho i spousty dalsich lidi.
Ted jedno technicke doporuceni: Jestli to jeste nedelas, zacni se hybat, vic casu venuj nejakemu aerobnimu sportu. Krome toho dalsi nezbytna vec - posiluj, ale jenom trochu aby te stresovy hormon nedostaval do jeste vetsi deprese; ale posiluj, zvysuj telesnou silu zakladnima cvikama, nesmi se to zanedbat.
Sorry za OT. Tohle je dulezity, protoze never tomu, ze hudba ti vynahradi vsechno.

Pavel Vantuch: na clanky od psychologu se vykasli, co takhle radsi k nejakymu zajit? Tohle je presne ta chvile, kdy se to opravdu vyplati.

to Pavel Vantuch: Clovek ma vzdy tendenciu ked mu nieco chyba, najma v oblasti ktoru opisujes, niecim suplovat. Napr. hudbou, je to jeho konicek, snazi sa pracovat aby nemyslel na nieco neprijemne. Ale tu je kamen urazu, kym sa s tym nezmieris, nic ti to nenahradi. Musis odpustit sam sebe. Dolezite je tiez pripomenut, ze odpustenie nie je to iste co zabudnutie. Mnoho ludi ma troska skreslenu predstavu o tom co vlastne psycholog je a co robi. Psycholog ta nelieci, v tom pravom slova zmysle. Psycholog je ten ktory ti kladie otazky, rozprava sa s tebou a postupne ta "prinuti" tym ze sa ta pyta nahlas, ty nahlas odpovedas, zamysliet sa nad tym a ukaze ti priamo i nepriamo, ze jedine ty si ten, kto moze spravit nieco aby sa to napravilo. Psychologa v 70% pripadov plne nahradi uprimny kamarat - priatel. Ktory sa otvorene s tebou porozprava a nebude ti "natierat med na usta" ale povie ti svoj nazor, surovo ti povie "toto si posral" a pod. Akusi tuto dnesnu "modu" resp. pocit byt IN - navstevy psychologov priniesla so sebou tato doba, kedy silny individualizmus a egoizmus ruka v rukave tahaju ludi do akehosi stavu, ze on sam je centrom pozornosti, svojej... Cize je jasne, ze opravdovi kamaradi sa zacinaju riedit. Strach z toho, ze ti tvoj "kamarad" vyfukne biznis, frajerku a pod. Robi ludi viac nedovercivymi. Ludia idu do vztahov s tym, ze nieco od vztahu cakaju, chcu dostavat a mat uzitok. No opak a zaroven paradox je pravdou, do vztahu, kde je laska sa ma ist najma s tym, ze ty nieco das a necakas spat. Clovek vzdy nakoniec pride na to, ze jeho partner, laska, frajerka (ak ma to stastie a je to uprimne) je to to najcennejsie co ma.

Spominal si, tvoju "zavislost" na priatelke... Ak je to uz naozaj passe, je tomu koniec, najrychlejsie sa s tym vyrovnas tak ze sa s tym zmieris a najma odpustis sam sebe. Toto je velmi dolezite, odpustit si. Clovek je tvor omylny, za svoje rozhodnutia a ciny musis pykat. Lenze teraz si sudcom sam sebe, odpustit si je ta spravna cesta.

Ludia castokrat hovoria ze vsetko zle je na nieco dobre... no stava sa coraz castejsie ze vsetko to zle robi cloveka len viac apatickym, mrzutejsim a nepristupnejsim.