Oxyygen píše:juanita:"jedna vec je nad- / podladit nejakou rezonanci v bicich (=naladit je ke zbytku)" - laicky řečeno napínání/povolování blány, v sampleru pitch shift?

yes indeed.

tak jsem myslel lazeni, ne orezavanim frekvence EQ apod. Praxe: mam subbass a kopak musi byt nadlazen nad ni aby se frekvencne nemlatili. Samozrejme tohle lazeni bicich pouzivam casto.

Jinak "nalazeny v souladu" znamená dle mého názoru aby jednotlivé bicí byli mezi se sebou správně odlazeni - to je jasné, to naprosto chápu a v praxi pouzivám.

Takže moje aktuální poznatky:

Podle mě je asi problém, jak se na to nazírá, protože i harmonické zvuky mají v sobě ruchy (klapání klapek, dech, drbání o struny, elektrický brum apod), tak ruchy ve stejném poměru i harmonické tony. Hudební nauka ovšem bere pouze ty, které převažují a tím definuje jejich využití v aranžích - Takže když si jednotlive zvuky bicích poslechnu podrobneji, tak tomy, snare (ne vzdy) a bassdrum mají za dominatnim ruchem (co dela jejich specificky zvuk a plní jejich účel) maly a kratky harmonicky ocas laditelný na tón, který je ovšem proti ataku nepatrný a slabý, tudíž v aranži zdánlivě zanikne a běžný posluchač to nevníma prvoplánově jako falešný tón z klasického melodického nástroje. Protože toto lazení nenarušuje stavbu skladby, je partitura bicich narozdil od melodických nástrojů zjednodušená pouze na rytmus. To správné vylazení má pak za efekt, že zní bicí "našlápleji, plněji" apod ale na harmonii skladby to nemá prakticky žádný vliv.

Ono celý problém sporu bude v tom, že já se na to díval z pohledu hudební teorie, aranží (kde bicí plní skutečně jen rytmickou ulohu nikoliv melodie) a druhá strana na úrovni zvukaře. Tak doufám ,že už jsem došel ke zdárnému výsledku...

Takže když si jednotlive zvuky bicích poslechnu podrobneji, tak tomy, snare (ne vzdy) a bassdrum mají za dominatnim ruchem (co dela jejich specificky zvuk a plní jejich účel) maly a kratky harmonicky ocas laditelný na tón, který je ovšem proti ataku nepatrný a slabý, tudíž v aranži zdánlivě zanikne a běžný posluchač to nevníma prvoplánově jako falešný tón z klasického melodického nástroje

já myslím že to je asi správné chápání - ale dobré bubny mají krásný a znělý ton a tam to u tomů lehce rozeznám i já že hrají nějaký ton - a ten převažuje nat tím bouchnutím. problém je v tom že moda je dnes v rytmech a tak se do většiny komerčních produkcí ty tony z bubnů víceméně ostranují ve prospěch rytmického vyznění. na rozdíl třeba od jazzu - kde si fajnšmekři opravdu doladují při nahrávání bubny do správné toniny.

Ladění bicích je zábavné.
Pokud správně rozumím pod pojmem "bicí" bicí soupravu, tak je třeba říct, že bicí souprava by měla fungovat (hrát, být naladěna) jako celek a v praxi často nelze naladit všechny jednotlivé bubny podle nějakého klíče, aniž by to mělo nějaké negativní postranní efekty, jako např. přílišné přeznívání struníku u snare (samozřejmě lze struník "utlumit" buď tlumítkem na bláně, nebo zvětšit jeho napětí, nebo víc "utáhnout" blánu(y) na virblu - ale to pak ovlivníš zvuk virblu, který se Ti už líbil...)
Jasně, pokud se nahrává píseň, kde je dominantní part pro tomy, pak se naladí právě pro tuto píseň, resp. aby tónově "seděly" v daných pasážích.
Při samotném ladění je důležitý poměr napětí mezi horní a spodní blánou - a to v podstatě u všech typů bubnů soupravy (snare, Kick, Toms).
Buben zní jinak, když má svrchní blánuý víc napnutou než spodní a naopak. Stejné pnutí obou blan taky vede k jinému zvuku. Jde o to nalézt "sweet spot" -lepší buben jich má víc, ty horší jen jeden a často žádný Docela záleží na tom, jak je buben vyroben-zda je to velkovýroba ("smotaná" překližka), nebo ručně dělaný buben- poslepovaný ze svislých "prkýnek" na způsob soudku a potom vybroušený - letokruhy jsou pak jinak než u překližky a často to prostě zní jinak.
No a samo záleží na typu blan a jejich kombinaci - tím se taky dociluje ten "ocas" jak jste zmiňovali, resp. jeho délka; taky "otevřenost" tónu a attack paličky. To všechno je třeba vzít v potaz společně s prostorem, kde je souprava umístěna-nikdy nebude znít na dvou místech stejně-což je též mj. i v závislosti na vlhkosti vzduchu. (tak že ve vlhkém chladnějším počasí se budou bicí ladit jinak, než v letních suchých vedrech).
Způsob ladění může z principu ovlivnit už rozměr bubnu, resp. poměr hloubka/průměr (hlubší tomy budou obvykle produkovat delší tón ).
Vašku, nesouhlasím s tím, že by se u kopáku hledala pouze barva a charakter tónu. Kopák se obvykle ladí dohromady právě se snare kvůli přeznívání struníku, protože kopák (obvykle) rozeznívá struník po úderech na snare nejčastěji. V některý muzice je takový přeznívání nutností a jindy zase na závadu. K tomu je potřeba vědět, že např. když se kick naladí moc "vysoko" , zvukař tam těžko dodá frekvence okolo 80hz, aby to lidi "kopalo" do hrudi, (-holky to vnímají o něco níž-to mám potvrzené ). Čímž chci sdělit, že to často bohužel není jen o barvě tónu, nýbrž o kompromisech.
U kopáku záleží hodně na přední bláně - zda je plná či s dírou (a jak velkou), či zda vůbec má přední blánu.
Dříve se ladilo na počet závitů a rovnoměrnost napnutí blány se kontrolovala poklepem a poslechem u ráfku "kolem dokola". Dneska jsou ladičky...
Já na některý bubny občas používal takový "přirozený distortion". Jednu z blan jsem nenapnul rovnoměrně, ale některé šrouby byly volnější, aby se na bláně vytvořil "varhánek". Při úderu to pak znělo jako-by zbustrovaně a dal se tím třeba odstranit moc dlouhý "ocas", aniž by se musel buben nějak moc tlumit. Nefunguje to vždy a blány se tak rychle ničí....

No ovšem dneska stejně většina bubeníků popř. zvukařů (rock/pop) použije na koncertě snímače a ve studiu Sound Replacer nebo Drumagog a použijí samply

PS- bicí, jež mají "znělejší" a delší tón, se zpravidla budou snímat z větší vzdálenosti-a to může přinášet nemilé situace v podobě konfliktů s okolními ruchy (týká se to i studia, kde calá kapela nahrává najednou v jedné místnosti). Tak že zase přijde na řadu kompromis...

velvet: rozumím ti, myslel jsem to tak (v souladu s tím, co psal brooklyn), že vzhledem k nízké frekvenci a krátkým tónu se neladí (imho) kopák na konkrétní tón (třeba základní do skladby), ale prostě aby dobře zněl. Případně aby nerozezníval jiný bubny, to jo. Přeznívání je naprosto kapitola sama pro sebe, která sem asi nepatří, ale já teda mám zkušenost, že struník rozeznívají hlavně tomy.

dost dobry napad na tema, ocenuju. vubec se v teto oblasti nevyznam, popravde by me nikdy nenapadlo frekvencne ladit cinely, ktere jsou dost ruchove, neharmonicke. co ale obcas udelam (nevim, jestli to tady zaznelo) je, ze kopak zpravidla necham zahrat cca o 2-3 oktavy vys a sladim ho s toninou, ve ktere se muj track nachazi nejvice. vyhnu se tak disharmoniim v tech nejnizsich frekvencich, ktere mnohdy ani kvuli mym 5" monitorum neslysim...