Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA
Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA
Nebo prostý fakt, že o lidech víme cosi s jistotou tak pár tisíc let tomu nazad ... a klidně mohli v Atlantidě jezdit lidé na dinosaurech v dinoparcích
Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA
ono ak aj pre 65 milionmi rokov po zemi okrem dinosaurov behali aj nejake inteligentne humanoidne bytosti (co by som si nedovolil tvrdit ale ani popierat) je to pre nas uplne irelevantne pretoze komplet vyhynuli spolo s dinosaurami a my niesme ziadnym sposobm ich potomkovia... sucasny clovek ma prinajlepsom (ak je pravdiva teoria s povodom v afrike) tak 160000 rokov ... co je desiatky milionov rokov pomtom co skapal posledny dinosaurus...
Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA
nejde o dědičnost a příbuzenství jako spíš o možnost že naše představa že tady byli lidoopové - neandrtálci - pár prehistorických národů z učebnic dějepisu, středověk a naše nejpokročilejší civilizace dnes může být v něčem naivní a omezená ..
Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA
neviem mne na tom nic naivne nepripada - proste takto sa nas vyvoj (mozno s mensimi rozdielmi) naozaj odohral... druha vec je ze mozno davno pred nami (pred tymi ludoopmi z ktorych sme sa vyvinuli my), miliony rokov pred nimi, tu uz iny taky vyvoj mohol prebehnut... dokonca ich mohlo byt viac - tam suhlasim, je to nieco co sa vylucit fakt neda... ved keby sme sa my teraz znicili, za 65 milionov rokov po nas tiez neostane ani naznak... a nejaky novy obyvatel zeme si tiez bude mysliet ze jeho vyvojova "seria" je ta prva ...
Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA
Jak se píše v jednom z nemystičtějších indických starých textů: "v každém atomu existují miliony vesmírů" 
Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA
na hinduizme je facsinujuce to ako krasne je v sulade s najnovsimi poznatkami kvantovej fyziky a kozmologie... to by mohlo naznacovat ze predsa len moderna veda nieje az tak mimo, aspon nie v zasadnych konceptualnych bodoch...
Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA
Známá speciální dieta při rakovinové terapii:
http://www.alternative-cancer-care.com/ ... erapy.html
(včetně záznamů o vyléčených pacientech - jak se před časem ptal Kermiták)
http://www.alternative-cancer-care.com/ ... erapy.html
(včetně záznamů o vyléčených pacientech - jak se před časem ptal Kermiták)
Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA
Dnešní skvělá snídaně (malý se olizoval až za ušima). Věřím že i Pytkinovi by chutnala
(nakrájené hrušky, jablka, banány, posypané pomletým mákem, skořicí, konopným semínkem a pokapané citronovou štávou)
(nakrájené hrušky, jablka, banány, posypané pomletým mákem, skořicí, konopným semínkem a pokapané citronovou štávou)
Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA
tak to by som si dal aj ja.. dokonca to ani zle nevyzera (len to konopne semeno by som tam osobne nedal) .. len na ranajky mak - nieje z toho potom ospaly ?
ivo ale mam zasadnu otazku, respektive potvrd mi moj uzaver. Z diskusie tu v threade mi vychadza ze tvoj nazor je ze clovek je jednoznacne bylinozravec ako druh. Je to tak ?
ivo ale mam zasadnu otazku, respektive potvrd mi moj uzaver. Z diskusie tu v threade mi vychadza ze tvoj nazor je ze clovek je jednoznacne bylinozravec ako druh. Je to tak ?
Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA
Dendy: já se tedy po máku ospalý ani trochu necítím ... To konopné semínko je chutově naprosto neutrální, ale je jedním z nejlepších zdrojů omega mastných kyselin a dalších věcí ...
K druhé otázce: porovnáme-li objektivně chrup, zažívací ustrojí, složení žaludečních štáv, délku střeva atd atd , je zřejmé že člověk to má přesně opačně než masožravci (šelmy) - specializovaní na jezení masa. Z toho možná něco vyplývá ? Ale je taky zřejmé že člověk není býložravec jako kráva apod. ... ale spíše můžeme říct že člověk je přirozeně "plodožravec". Tato potrava mu je a vždycky byla fyziologicky i jinak nejpřirozenější ...
viz třeba:
Jinak úplně náhodou jsem včera po letech objevil na netu jeden známý velmi svérázný spisek jednoho velmi svérázného autora, který kdysi tajně koloval jako samizdat ve strojových průklepácích. Jmenuje se "BEZCELER - ANEB DOPIS PŘÁTELŮM PŘÍRODNÍ VÝŽIVY" Autor tam dost mimo jiné kritizuje makrobiotiku. Je tam jedna celkem zajímavá kapitolka o mase, ze které si dovolím citovat (ale je to skutečně jen citát (a ne nějakého mého textu) , který se vztahuje k tématu. Takže prosím případné poznámky směřovat k textu a ne zase zbytečně k mé osobě Pár zajímavých myšlenek tam myslím je ...
Člověk a všichni jeho možní předci mají vyloženě býložravý chrup. Pokud někdo tvrdí, že člověk patří k primátům a že dnešní primáti jsou všežravci a tudíž pojídají i maso a tedy i on musí jíst maso, ať si porovná své zuby třeba se zuby gorily.
Jak vlastně u lidí požívání masité stravy vzniklo? Vzniklo z nouze v době ledové (není důležité ve které), kdy rostlinná strava nebyla dosažitelná. Z nouze vzniklo i pečení a vaření masa. - Když pralidé ulovili v zimním období víc než mohli hned sníst, v tehdejším mrazu jim maso zmrzlo na kost. Aby jej mohli vůbec pozřít, museli jej rozehřívat nad ohněm, přičemž je samozřejmě poněkud připekli. Ne úmyslně, neboť pokud je někdo zvyklý na syrové maso, pečené a vařené mu nechutná. Jelikož však doba ledová trvala poměrně dlouho, zvykli si, a tento zvyk se traduje dodnes. A tak to, co jedli pralidé jenom z nedostatku, aby přežili v krutých podmínkách zimních období ledové doby, považují dnešní "civilizovaní" lidé za lahůdku a "základní životní potřebu".
Proč vlastně lidé jedí maso? Skutečná potřeba jíst maso neexistuje. Úvahy o nedostatku jiné potravy jsou absurdní. Jde jen o přežitek z ledové doby. Mohl by však takový zvyk přežívat tak dlouhou dobu, kdyby nebyl vydatně podporován lidskou zakomplexovaností? Hlavním důvodem jsou komplexy méněcennosti.
Člověk podvědomě cítí, že je méně než zvíře, a velice tím trpí. A ve své primitivnosti se domnívá, že nejlepší způsob, jak dokázat svou nadřazenost, je druhého sežrat. Myslí si, že to, že druhého prožene svými střevy, je důkazem větší chytrosti, vyšší inteligence. - A tak si vymyslel "potravní řetězec". Vykládá o tom, jak roste tráva, jak tu pak snědí býložravci, a ti jsou pak sežráni šelmami nebo člověkem. Sám sebe považuje za vrchol tohoto řetězce, neboť on se dovede ubránit jakékoliv šelmě. Proto také nízcí, zakomplexovaní lidé touží okusit psí maso - maso šelmy, aby si "dokázali", že jsou skutečně na vrcholu, svou nadřazenost i nad šelmami, neboť jinak by trpěli komplexem, a cítili by, že šelmy jim mohou být vážným konkurentem.
Zamyslíme-li se nad tím, shledáme, že je to poněkud nedomyšlené. Zjistíme, že na vrcholu není ve skutečnosti člověk, že nad ním jsou ještě červi a baktérie. "Potravní řetězec" je jen nesmyslný výmysl degenerovaného člověka, který není schopen vidět ve zvířeti něco jiného než pochodující konzervu.
Člověk opovrhuje zvířaty, která "končí na talíři", a přitom si neuvědomuje, že sám je určen jako potrava hnilobným baktériím a červům.
Pojídání masa pochází z nevědomosti. Pokud pochází z obyčejné nevědomosti, návyku, není to ještě nejhorší. Člověk jí ze setrvačnosti tak, jak je zvyklý, a nemá zatím v úmyslu tento druh nevědomosti odstranit. V jeho počínání není žádný záměr, je automatické. Platí zde zásada: "Nevědomost hříchu nečiní." Někteří lidé se dostanou na dost slušnou úroveň, aniž by přestali jíst maso. - Odstraňují zprvu jiné druhy nevědomosti. Měli byste jim však závidět spíše poznání než maso na talíři.
Pokud však chce někdo jíst masa víc než mu velí návyk, pokud chce do pojídání masa vkládat nějaký řád, je situace jiná.
Pojídání masa je vždy projevem špatné aktivní karmy - charakteru. Když nebudete mít špatný charakter, nebudete zabíjet. Bez ohledu na to, zda je to ve vašem kraji zvykem či nikoli. Bude vám to prostě proti mysli. Nemusí přijít žádný indický jógin či buddhistický mnich a kázat ahinsu (neubližování). Na jistém stupni pochopení na to přijdete sami. Přestanete věci přijímat mechanicky, a podíváte se na ně. Shledáte, jak je absurdní, snažit se srazit se stromu ptáka, když si ze stejného stromu můžete natrhat ovoce. Shledáte, že daleko menší námahou než honit zajíce po poli, je pole osít.
Pokud jsou vaše sklony k masité stravě silné, nečiňte si násilí. Avšak občas se zamyslete: "Je pro mne ještě masitá strava zapotřebí?"
Často se namítá, že pojídání masa, na rozdíl od dřívějška, kdy si člověk musel zvíře sám zabít, již dnes nemá s ubližováním tolik společného. Naopak. Pokud budete nějaké zvíře od malička chovat, budete si rozmýšlet, jestli jej máte pro pouhé nacpání svého žaludku zabít. Budete si uvědomovat, co zabití znamená. Budete si toho velice dobře a zcela konkrétně vědomi. Dnes se však kupuje "výrobek". Člověk do sebe cpe mrtvolu a "nekalí" si mysl představami o smrti. On je přeci někdo. On má peníze. On si zaplatí, a špinavou práci - zabití za něj provedou jiní. On usedá až ke stolu. Tento moderní způsob je ještě daleko horší než původní. Původně se člověk vyvyšoval "pouze" nad zvíře. Teď ještě mezi sebe a zvíře vkládá prostředníky. Odsouvá zvíře ještě níž.
Velmi častým argumentem hájícím pojídání masa je, že člověk se přece stejně nemůže úplně vyhnout zabíjení. Že zabíjí, aniž by chtěl, mikroby, a že i rostliny jsou živé, atd. Na první pohled je jasné, že nejde o žádný důvod, ale o výmluvu. Je nesmysl, aby si člověk dělal výčitky svědomí, že ubližuje mikroorganismům, které ani nemůže vidět. Proto má omezené smysly, aby si takové výčitky nedělal. Není jeho starostí, zda ubližuje organismům, které nedokáže vnímat. To je jejich starost. Nemají mu lézt do cesty Nemá však ubližovat tvorům, které je schopen vnímat jako živé bytosti.
Rostliny jsou živé. Ale život rostlin člověk nedokáže vnímat přímo, jenom jej měří složitými přístroji. Až se vaše smysly zjemní natolik, že budete vnímat nářek vařeného zrní stejně jako nářek zabíjeného zvířete, můžete se vzdát pevné stravy vůbec, a živit se pouze "vzduchem", jako někteří jógini. Do té doby si však nedělejte zbytečné starosti. Ahinsa není věcí voltmetrů a mikroskopů. Ahinsa je věcí vlastního vnímání, vlastního svědomí.
Pojídání masa odpovídá jen takové úrovni, kdy člověk ve svém zatemnění dokáže nevidět život ve zvířatech.
Další časté a pitomé výmluvy: Úvahy o tom, že když už jsou zvířata zabíjena, je nutné je sníst? Že když už je zvíře zabito, nemůže se mu ublížit? Jsou přesně stejné, jako tvrzení jednoho známého alkoholika, že musí pít, "aby se to nezkazilo". ... Když vám umře babička, většinou její maso také necháte zkazit. Zde se jedná o to, zda člověk ještě považuje maso za potravinu, nebo už nikoli. Pokud člověku není líto zvířata zabíjet, ale je mu líto jejich mrtvých těl, ukazuje to, že je ještě velmi připoután ke hrubé hmotě.
Úvahy o tom, že člověk je dravec, a proto musí jíst maso, ztroskotávají ještě na další věci. Dravci přece zabíjejí kořist sami. Zvířata, která požírají maso zvířat zabitých někým jiným se nazývají mrchožrouti. A tvor, který si takovou potravu navíc kupuje v obchodě? - Pro to už vůbec není vhodný název.
Existují i výmluvy, že pro krávy je lepší, aby byly zabity a snědeny, než aby byly naživu, a musely pojídat ono svinstvo, kterým jsou krmeny. Výmluvce však zapomíná na známou věc, že tyto jedy se v kravském těle kumulují, a tak, když pojídá jejich maso, přijímá potravu, která obsahuje několikanásobné množství těchto jedů. Přesto si nemyslí, že by pro něj bylo lepší, kdyby byl zabit a sněden, místo toho, aby se cpal takovým kumulovaným svinstvem jako je roštěnka.
Pro vegetariánskou stavu hovoří jasně také ekonomické důvody. Zvířata chovaná k zabití se dnes krmí obilím. V "civilizovaných" zemích se takto zkrmuje 80 - 90 % zrní. Například v Československu se vypěstuje 5x víc obilí, než kolik by stačilo k výživě obyvatel, kdyby se živili vegetariánsky. A přitom se ještě dováží... Převod živin z obilí na maso vykazuje průměrně 15ti-násobné ztráty. - Zkrmováním tun obilí se získávají kilogramy masa. Maso není ani výhodným zdrojem bílkovin. Kráva za svůj život nadojí v mléce také asi 15x víc bílkovin, než kolik obsahuje její maso. Z těchto čísel jasně vyplývá, že pokud by se upustilo od chovu zvířat na maso, stačila by k obživě mnohem menší plocha obdělávané půdy a nesrovnatelně méně vynaložené energie. Lidé by mohli žít daleko příjemněji a věnovat se i jiným věcem než jenom "opatřování potravy". ...
Maso bylo vždy v porovnání s rostlinnou stravou velmi drahé. Proto se stalo symbolem blahobytu, a tak jej lidé jedí také hlavně proto, aby ukázali, že na to mají. Tito lidé už snad ani nevědí, že maso je živočišného původu. U nich nejde o vědomé vyvyšování se nad zvířata. U nich jde v první řadě o to, ukázat sousedům. To jsou ony dveře, při vaření otevřené na chodbu, aby celý barák věděl.
Jak hluboko člověk klesl, když nouzová strava nejtěžších období doby ledové - pečené maso - to, co bylo u jeskynních lidí projevem největší bídy, je dnes známkou blahobytu!
...Rakovinotvornost masa už byla i statisticky dokázána. A salámy - to je důmyslný způsob, jak cpát mrtvoly do střev dokonce dvakrát.
To konopné semínko je chutově naprosto neutrální, ale je jedním z nejlepších zdrojů omega mastných kyselin a dalších věcí ...K druhé otázce: porovnáme-li objektivně chrup, zažívací ustrojí, složení žaludečních štáv, délku střeva atd atd , je zřejmé že člověk to má přesně opačně než masožravci (šelmy) - specializovaní na jezení masa. Z toho možná něco vyplývá ? Ale je taky zřejmé že člověk není býložravec jako kráva apod. ... ale spíše můžeme říct že člověk je přirozeně "plodožravec". Tato potrava mu je a vždycky byla fyziologicky i jinak nejpřirozenější ...
viz třeba:
Jinak úplně náhodou jsem včera po letech objevil na netu jeden známý velmi svérázný spisek jednoho velmi svérázného autora, který kdysi tajně koloval jako samizdat ve strojových průklepácích. Jmenuje se "BEZCELER - ANEB DOPIS PŘÁTELŮM PŘÍRODNÍ VÝŽIVY"
Autor tam dost mimo jiné kritizuje makrobiotiku. Je tam jedna celkem zajímavá kapitolka o mase, ze které si dovolím citovat (ale je to skutečně jen citát (a ne nějakého mého textu) , který se vztahuje k tématu. Takže prosím případné poznámky směřovat k textu a ne zase zbytečně k mé osobě Pár zajímavých myšlenek tam myslím je ...Člověk a všichni jeho možní předci mají vyloženě býložravý chrup. Pokud někdo tvrdí, že člověk patří k primátům a že dnešní primáti jsou všežravci a tudíž pojídají i maso a tedy i on musí jíst maso, ať si porovná své zuby třeba se zuby gorily.
Jak vlastně u lidí požívání masité stravy vzniklo? Vzniklo z nouze v době ledové (není důležité ve které), kdy rostlinná strava nebyla dosažitelná. Z nouze vzniklo i pečení a vaření masa. - Když pralidé ulovili v zimním období víc než mohli hned sníst, v tehdejším mrazu jim maso zmrzlo na kost. Aby jej mohli vůbec pozřít, museli jej rozehřívat nad ohněm, přičemž je samozřejmě poněkud připekli. Ne úmyslně, neboť pokud je někdo zvyklý na syrové maso, pečené a vařené mu nechutná. Jelikož však doba ledová trvala poměrně dlouho, zvykli si, a tento zvyk se traduje dodnes. A tak to, co jedli pralidé jenom z nedostatku, aby přežili v krutých podmínkách zimních období ledové doby, považují dnešní "civilizovaní" lidé za lahůdku a "základní životní potřebu".
Proč vlastně lidé jedí maso? Skutečná potřeba jíst maso neexistuje. Úvahy o nedostatku jiné potravy jsou absurdní. Jde jen o přežitek z ledové doby. Mohl by však takový zvyk přežívat tak dlouhou dobu, kdyby nebyl vydatně podporován lidskou zakomplexovaností? Hlavním důvodem jsou komplexy méněcennosti.
Člověk podvědomě cítí, že je méně než zvíře, a velice tím trpí. A ve své primitivnosti se domnívá, že nejlepší způsob, jak dokázat svou nadřazenost, je druhého sežrat. Myslí si, že to, že druhého prožene svými střevy, je důkazem větší chytrosti, vyšší inteligence. - A tak si vymyslel "potravní řetězec". Vykládá o tom, jak roste tráva, jak tu pak snědí býložravci, a ti jsou pak sežráni šelmami nebo člověkem. Sám sebe považuje za vrchol tohoto řetězce, neboť on se dovede ubránit jakékoliv šelmě. Proto také nízcí, zakomplexovaní lidé touží okusit psí maso - maso šelmy, aby si "dokázali", že jsou skutečně na vrcholu, svou nadřazenost i nad šelmami, neboť jinak by trpěli komplexem, a cítili by, že šelmy jim mohou být vážným konkurentem.
Zamyslíme-li se nad tím, shledáme, že je to poněkud nedomyšlené. Zjistíme, že na vrcholu není ve skutečnosti člověk, že nad ním jsou ještě červi a baktérie. "Potravní řetězec" je jen nesmyslný výmysl degenerovaného člověka, který není schopen vidět ve zvířeti něco jiného než pochodující konzervu.
Člověk opovrhuje zvířaty, která "končí na talíři", a přitom si neuvědomuje, že sám je určen jako potrava hnilobným baktériím a červům.
Pojídání masa pochází z nevědomosti. Pokud pochází z obyčejné nevědomosti, návyku, není to ještě nejhorší. Člověk jí ze setrvačnosti tak, jak je zvyklý, a nemá zatím v úmyslu tento druh nevědomosti odstranit. V jeho počínání není žádný záměr, je automatické. Platí zde zásada: "Nevědomost hříchu nečiní." Někteří lidé se dostanou na dost slušnou úroveň, aniž by přestali jíst maso. - Odstraňují zprvu jiné druhy nevědomosti. Měli byste jim však závidět spíše poznání než maso na talíři.
Pokud však chce někdo jíst masa víc než mu velí návyk, pokud chce do pojídání masa vkládat nějaký řád, je situace jiná.
Pojídání masa je vždy projevem špatné aktivní karmy - charakteru. Když nebudete mít špatný charakter, nebudete zabíjet. Bez ohledu na to, zda je to ve vašem kraji zvykem či nikoli. Bude vám to prostě proti mysli. Nemusí přijít žádný indický jógin či buddhistický mnich a kázat ahinsu (neubližování). Na jistém stupni pochopení na to přijdete sami. Přestanete věci přijímat mechanicky, a podíváte se na ně. Shledáte, jak je absurdní, snažit se srazit se stromu ptáka, když si ze stejného stromu můžete natrhat ovoce. Shledáte, že daleko menší námahou než honit zajíce po poli, je pole osít.
Pokud jsou vaše sklony k masité stravě silné, nečiňte si násilí. Avšak občas se zamyslete: "Je pro mne ještě masitá strava zapotřebí?"
Často se namítá, že pojídání masa, na rozdíl od dřívějška, kdy si člověk musel zvíře sám zabít, již dnes nemá s ubližováním tolik společného. Naopak. Pokud budete nějaké zvíře od malička chovat, budete si rozmýšlet, jestli jej máte pro pouhé nacpání svého žaludku zabít. Budete si uvědomovat, co zabití znamená. Budete si toho velice dobře a zcela konkrétně vědomi. Dnes se však kupuje "výrobek". Člověk do sebe cpe mrtvolu a "nekalí" si mysl představami o smrti. On je přeci někdo. On má peníze. On si zaplatí, a špinavou práci - zabití za něj provedou jiní. On usedá až ke stolu. Tento moderní způsob je ještě daleko horší než původní. Původně se člověk vyvyšoval "pouze" nad zvíře. Teď ještě mezi sebe a zvíře vkládá prostředníky. Odsouvá zvíře ještě níž.
Velmi častým argumentem hájícím pojídání masa je, že člověk se přece stejně nemůže úplně vyhnout zabíjení. Že zabíjí, aniž by chtěl, mikroby, a že i rostliny jsou živé, atd. Na první pohled je jasné, že nejde o žádný důvod, ale o výmluvu. Je nesmysl, aby si člověk dělal výčitky svědomí, že ubližuje mikroorganismům, které ani nemůže vidět. Proto má omezené smysly, aby si takové výčitky nedělal. Není jeho starostí, zda ubližuje organismům, které nedokáže vnímat. To je jejich starost. Nemají mu lézt do cesty Nemá však ubližovat tvorům, které je schopen vnímat jako živé bytosti.
Rostliny jsou živé. Ale život rostlin člověk nedokáže vnímat přímo, jenom jej měří složitými přístroji. Až se vaše smysly zjemní natolik, že budete vnímat nářek vařeného zrní stejně jako nářek zabíjeného zvířete, můžete se vzdát pevné stravy vůbec, a živit se pouze "vzduchem", jako někteří jógini. Do té doby si však nedělejte zbytečné starosti. Ahinsa není věcí voltmetrů a mikroskopů. Ahinsa je věcí vlastního vnímání, vlastního svědomí.
Pojídání masa odpovídá jen takové úrovni, kdy člověk ve svém zatemnění dokáže nevidět život ve zvířatech.
Další časté a pitomé výmluvy: Úvahy o tom, že když už jsou zvířata zabíjena, je nutné je sníst? Že když už je zvíře zabito, nemůže se mu ublížit? Jsou přesně stejné, jako tvrzení jednoho známého alkoholika, že musí pít, "aby se to nezkazilo". ... Když vám umře babička, většinou její maso také necháte zkazit. Zde se jedná o to, zda člověk ještě považuje maso za potravinu, nebo už nikoli. Pokud člověku není líto zvířata zabíjet, ale je mu líto jejich mrtvých těl, ukazuje to, že je ještě velmi připoután ke hrubé hmotě.
Úvahy o tom, že člověk je dravec, a proto musí jíst maso, ztroskotávají ještě na další věci. Dravci přece zabíjejí kořist sami. Zvířata, která požírají maso zvířat zabitých někým jiným se nazývají mrchožrouti. A tvor, který si takovou potravu navíc kupuje v obchodě? - Pro to už vůbec není vhodný název.
Existují i výmluvy, že pro krávy je lepší, aby byly zabity a snědeny, než aby byly naživu, a musely pojídat ono svinstvo, kterým jsou krmeny. Výmluvce však zapomíná na známou věc, že tyto jedy se v kravském těle kumulují, a tak, když pojídá jejich maso, přijímá potravu, která obsahuje několikanásobné množství těchto jedů. Přesto si nemyslí, že by pro něj bylo lepší, kdyby byl zabit a sněden, místo toho, aby se cpal takovým kumulovaným svinstvem jako je roštěnka.
Pro vegetariánskou stavu hovoří jasně také ekonomické důvody. Zvířata chovaná k zabití se dnes krmí obilím. V "civilizovaných" zemích se takto zkrmuje 80 - 90 % zrní. Například v Československu se vypěstuje 5x víc obilí, než kolik by stačilo k výživě obyvatel, kdyby se živili vegetariánsky. A přitom se ještě dováží... Převod živin z obilí na maso vykazuje průměrně 15ti-násobné ztráty. - Zkrmováním tun obilí se získávají kilogramy masa. Maso není ani výhodným zdrojem bílkovin. Kráva za svůj život nadojí v mléce také asi 15x víc bílkovin, než kolik obsahuje její maso. Z těchto čísel jasně vyplývá, že pokud by se upustilo od chovu zvířat na maso, stačila by k obživě mnohem menší plocha obdělávané půdy a nesrovnatelně méně vynaložené energie. Lidé by mohli žít daleko příjemněji a věnovat se i jiným věcem než jenom "opatřování potravy". ...
Maso bylo vždy v porovnání s rostlinnou stravou velmi drahé. Proto se stalo symbolem blahobytu, a tak jej lidé jedí také hlavně proto, aby ukázali, že na to mají. Tito lidé už snad ani nevědí, že maso je živočišného původu. U nich nejde o vědomé vyvyšování se nad zvířata. U nich jde v první řadě o to, ukázat sousedům. To jsou ony dveře, při vaření otevřené na chodbu, aby celý barák věděl.
Jak hluboko člověk klesl, když nouzová strava nejtěžších období doby ledové - pečené maso - to, co bylo u jeskynních lidí projevem největší bídy, je dnes známkou blahobytu!
...Rakovinotvornost masa už byla i statisticky dokázána. A salámy - to je důmyslný způsob, jak cpát mrtvoly do střev dokonce dvakrát.
Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA
ivo, nemohl bys nekdy prihodit neco pozitivniho?
my recent channel https://www.youtube.com/playlist?list=P ... Hn7Qs-kECD
Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA
Nevím v čem tam vidíš něco negativního ? Jsou tam konkrétní odpovědi na dendyho otázky + citát zamýšlející se přímo nad základním tématem threadu.
Jsou tam konkrétní odpovědi na dendyho otázky + citát zamýšlející se přímo nad základním tématem threadu.Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA
tak aspon nazory lidi, co maji otevrenou mysl...
my recent channel https://www.youtube.com/playlist?list=P ... Hn7Qs-kECD
Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA
To je věc názoru ... Otevřené = to co mi vyhovuje, a to co se mi nelíbí nebo mě dokonce vede k nějakému zamyšlení = uzavřené ? Tak jsi to myslel ?
Jinak když už se tedy ptáš, zeptám se i já - můžeš občas sem přihodit i něco konkrétního k věci, nějakou myšlenku apod. než pořád jen tyto rádoby povznešené (ale přesto dost bezobsažné) poznámky ?
Jinak když už se tedy ptáš, zeptám se i já - můžeš občas sem přihodit i něco konkrétního k věci, nějakou myšlenku apod. než pořád jen tyto rádoby povznešené (ale přesto dost bezobsažné) poznámky ?
Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA
smutne.
my recent channel https://www.youtube.com/playlist?list=P ... Hn7Qs-kECD
