Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA

Vše, co se netýká hudebního šílenství, MIDI a audia
Odpovědět
Uživatelský avatar
Ivo
Moderátor
Příspěvky: 11515
Registrován: 19 črc 2003 06:02

Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA

Příspěvek od Ivo »

Nebo prostý fakt, že o lidech víme cosi s jistotou tak pár tisíc let tomu nazad ... a klidně mohli v Atlantidě jezdit lidé na dinosaurech v dinoparcích :)

Uživatelský avatar
dendy
Příspěvky: 13813
Registrován: 12 črc 2002 11:16
Vybavení

Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA

Příspěvek od dendy »

ono ak aj pre 65 milionmi rokov po zemi okrem dinosaurov behali aj nejake inteligentne humanoidne bytosti (co by som si nedovolil tvrdit ale ani popierat) je to pre nas uplne irelevantne pretoze komplet vyhynuli spolo s dinosaurami a my niesme ziadnym sposobm ich potomkovia... sucasny clovek ma prinajlepsom (ak je pravdiva teoria s povodom v afrike) tak 160000 rokov ... co je desiatky milionov rokov pomtom co skapal posledny dinosaurus...

Uživatelský avatar
Ivo
Moderátor
Příspěvky: 11515
Registrován: 19 črc 2003 06:02

Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA

Příspěvek od Ivo »

nejde o dědičnost a příbuzenství jako spíš o možnost že naše představa že tady byli lidoopové - neandrtálci - pár prehistorických národů z učebnic dějepisu, středověk a naše nejpokročilejší civilizace dnes může být v něčem naivní a omezená ..

Uživatelský avatar
dendy
Příspěvky: 13813
Registrován: 12 črc 2002 11:16
Vybavení

Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA

Příspěvek od dendy »

neviem mne na tom nic naivne nepripada - proste takto sa nas vyvoj (mozno s mensimi rozdielmi) naozaj odohral... druha vec je ze mozno davno pred nami (pred tymi ludoopmi z ktorych sme sa vyvinuli my), miliony rokov pred nimi, tu uz iny taky vyvoj mohol prebehnut... dokonca ich mohlo byt viac - tam suhlasim, je to nieco co sa vylucit fakt neda... ved keby sme sa my teraz znicili, za 65 milionov rokov po nas tiez neostane ani naznak... a nejaky novy obyvatel zeme si tiez bude mysliet ze jeho vyvojova "seria" je ta prva ...:)

Uživatelský avatar
Ivo
Moderátor
Příspěvky: 11515
Registrován: 19 črc 2003 06:02

Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA

Příspěvek od Ivo »

Jak se píše v jednom z nemystičtějších indických starých textů: "v každém atomu existují miliony vesmírů" :wink:

Uživatelský avatar
dendy
Příspěvky: 13813
Registrován: 12 črc 2002 11:16
Vybavení

Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA

Příspěvek od dendy »

na hinduizme je facsinujuce to ako krasne je v sulade s najnovsimi poznatkami kvantovej fyziky a kozmologie... to by mohlo naznacovat ze predsa len moderna veda nieje az tak mimo, aspon nie v zasadnych konceptualnych bodoch... :)

Uživatelský avatar
Ivo
Moderátor
Příspěvky: 11515
Registrován: 19 črc 2003 06:02

Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA

Příspěvek od Ivo »

Známá speciální dieta při rakovinové terapii:

http://www.alternative-cancer-care.com/ ... erapy.html

(včetně záznamů o vyléčených pacientech - jak se před časem ptal Kermiták)

Uživatelský avatar
Ivo
Moderátor
Příspěvky: 11515
Registrován: 19 črc 2003 06:02

Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA

Příspěvek od Ivo »

Dnešní skvělá snídaně (malý se olizoval až za ušima). Věřím že i Pytkinovi by chutnala :)

(nakrájené hrušky, jablka, banány, posypané pomletým mákem, skořicí, konopným semínkem a pokapané citronovou štávou)

Obrázek

Uživatelský avatar
dendy
Příspěvky: 13813
Registrován: 12 črc 2002 11:16
Vybavení

Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA

Příspěvek od dendy »

tak to by som si dal aj ja.. dokonca to ani zle nevyzera (len to konopne semeno by som tam osobne nedal) .. len na ranajky mak - nieje z toho potom ospaly ?

ivo ale mam zasadnu otazku, respektive potvrd mi moj uzaver. Z diskusie tu v threade mi vychadza ze tvoj nazor je ze clovek je jednoznacne bylinozravec ako druh. Je to tak ?

Uživatelský avatar
Ivo
Moderátor
Příspěvky: 11515
Registrován: 19 črc 2003 06:02

Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA

Příspěvek od Ivo »

Dendy: já se tedy po máku ospalý ani trochu necítím ... :) To konopné semínko je chutově naprosto neutrální, ale je jedním z nejlepších zdrojů omega mastných kyselin a dalších věcí ...

K druhé otázce: porovnáme-li objektivně chrup, zažívací ustrojí, složení žaludečních štáv, délku střeva atd atd , je zřejmé že člověk to má přesně opačně než masožravci (šelmy) - specializovaní na jezení masa. Z toho možná něco vyplývá ? Ale je taky zřejmé že člověk není býložravec jako kráva apod. ... ale spíše můžeme říct že člověk je přirozeně "plodožravec". Tato potrava mu je a vždycky byla fyziologicky i jinak nejpřirozenější ...

viz třeba:

Obrázek


Jinak úplně náhodou jsem včera po letech objevil na netu jeden známý velmi svérázný spisek jednoho velmi svérázného autora, který kdysi tajně koloval jako samizdat ve strojových průklepácích. Jmenuje se "BEZCELER - ANEB DOPIS PŘÁTELŮM PŘÍRODNÍ VÝŽIVY" :) Autor tam dost mimo jiné kritizuje makrobiotiku. Je tam jedna celkem zajímavá kapitolka o mase, ze které si dovolím citovat (ale je to skutečně jen citát (a ne nějakého mého textu) , který se vztahuje k tématu. Takže prosím případné poznámky směřovat k textu a ne zase zbytečně k mé osobě :) Pár zajímavých myšlenek tam myslím je ...


Člověk a všichni jeho možní předci mají 
vyloženě býložravý chrup. Pokud někdo tvrdí,
že člověk patří k primátům a že dnešní primáti
 jsou všežravci a tudíž pojídají i maso a tedy 
i on musí jíst maso, ať si porovná své zuby
 třeba se zuby gorily.

Jak vlastně u lidí požívání masité stravy
 vzniklo?
 Vzniklo z nouze v době ledové (není 
důležité ve které), kdy rostlinná strava
 nebyla dosažitelná.
 Z nouze vzniklo i pečení a vaření masa. -
Když pralidé ulovili v zimním období víc než 
mohli hned sníst, v tehdejším mrazu jim maso
 zmrzlo na kost. Aby jej mohli vůbec pozřít,
museli jej rozehřívat nad ohněm, přičemž je 
samozřejmě poněkud připekli. Ne úmyslně, neboť 
pokud je někdo zvyklý na syrové maso, pečené a 
vařené mu nechutná. Jelikož však doba ledová 
trvala poměrně dlouho, zvykli si, a tento zvyk
 se traduje dodnes.
 A tak to, co jedli pralidé jenom z nedostatku, aby přežili v krutých podmínkách 
zimních období ledové doby, považují dnešní
 "civilizovaní" lidé za lahůdku a "základní
 životní potřebu".


Proč vlastně lidé jedí maso?
 Skutečná potřeba jíst maso neexistuje.
 Úvahy o nedostatku jiné potravy jsou absurdní.
 Jde jen o přežitek z ledové doby. Mohl by
 však takový zvyk přežívat tak dlouhou dobu,
kdyby nebyl vydatně podporován lidskou 
zakomplexovaností?
 Hlavním důvodem jsou komplexy
méněcennosti.

Člověk podvědomě cítí, že je méně než
 zvíře, a velice tím trpí. A ve své 
primitivnosti se domnívá, že nejlepší způsob,
jak dokázat svou nadřazenost, je druhého
 sežrat. Myslí si, že to, že druhého prožene 
svými střevy, je důkazem větší chytrosti,
vyšší inteligence. - A tak si vymyslel
"potravní řetězec".
 Vykládá o tom, jak roste tráva, jak tu pak 
snědí býložravci, a ti jsou pak sežráni 
šelmami nebo člověkem. Sám sebe považuje za
vrchol tohoto řetězce, neboť on se dovede 
ubránit jakékoliv šelmě.
 Proto také nízcí, zakomplexovaní lidé touží 
okusit psí maso - maso šelmy, aby si
"dokázali", že jsou skutečně na vrcholu, svou 
nadřazenost i nad šelmami, neboť jinak by
 trpěli komplexem, a cítili by, že šelmy jim 
mohou být vážným konkurentem.

Zamyslíme-li se nad tím, shledáme, že je to 
poněkud nedomyšlené. Zjistíme, že na vrcholu 
není ve skutečnosti člověk, že nad ním jsou
 ještě červi a baktérie.
 "Potravní řetězec" je jen nesmyslný výmysl
 degenerovaného člověka, který není schopen 
vidět ve zvířeti něco jiného než pochodující
 konzervu.


Člověk opovrhuje zvířaty, která "končí na 
talíři", a přitom si neuvědomuje, že sám je
 určen jako potrava hnilobným baktériím a
 červům.


Pojídání masa pochází z nevědomosti.
 Pokud pochází z obyčejné nevědomosti,
návyku, není to ještě nejhorší. Člověk jí ze 
setrvačnosti tak, jak je zvyklý, a nemá zatím
 v úmyslu tento druh nevědomosti odstranit. V jeho počínání není žádný záměr, je
 automatické. Platí zde zásada: "Nevědomost 
hříchu nečiní."
 Někteří lidé se dostanou na dost slušnou 
úroveň, aniž by přestali jíst maso. -
Odstraňují zprvu jiné druhy nevědomosti. Měli 
byste jim však závidět spíše poznání než maso
na talíři.

Pokud však chce někdo jíst masa víc než mu
 velí návyk, pokud chce do pojídání masa
 vkládat nějaký řád, je situace jiná.


Pojídání masa je vždy projevem špatné 
aktivní karmy - charakteru. Když nebudete mít
 špatný charakter, nebudete zabíjet. Bez ohledu 
na to, zda je to ve vašem kraji zvykem či
 nikoli. Bude vám to prostě proti mysli. Nemusí
 přijít žádný indický jógin či buddhistický
 mnich a kázat ahinsu (neubližování). Na jistém stupni
 pochopení na to přijdete sami. Přestanete věci 
přijímat mechanicky, a podíváte se na ně.
 Shledáte, jak je absurdní, snažit se srazit 
se stromu ptáka, když si ze stejného stromu
 můžete natrhat ovoce. Shledáte, že daleko 
menší námahou než honit zajíce po poli, je
 pole osít.



Pokud jsou vaše sklony k masité stravě
 silné, nečiňte si násilí. Avšak občas se
 zamyslete: "Je pro mne ještě masitá strava
 zapotřebí?"


Často se namítá, že pojídání masa, na
rozdíl od dřívějška, kdy si člověk musel zvíře 
sám zabít, již dnes nemá s ubližováním tolik
 společného. Naopak. Pokud budete nějaké zvíře
 od malička chovat, budete si rozmýšlet, jestli
 jej máte pro pouhé nacpání svého žaludku 
zabít. Budete si uvědomovat, co zabití
 znamená. Budete si toho velice dobře a zcela 
konkrétně vědomi.
 Dnes se však kupuje "výrobek". Člověk do
sebe cpe mrtvolu a "nekalí" si mysl
představami o smrti. On je přeci někdo. On má 
peníze. On si zaplatí, a špinavou práci -
zabití za něj provedou jiní. On usedá až ke 
stolu.
 Tento moderní způsob je ještě daleko horší
 než původní. Původně se člověk vyvyšoval
"pouze" nad zvíře. Teď ještě mezi sebe a zvíře 
vkládá prostředníky. Odsouvá zvíře ještě níž.

Velmi častým argumentem hájícím pojídání 
masa je, že člověk se přece stejně nemůže
 úplně vyhnout zabíjení. Že zabíjí, aniž by 
chtěl, mikroby, a že i rostliny jsou živé,
atd. Na první pohled je jasné, že nejde 
o žádný důvod, ale o výmluvu.
 Je nesmysl, aby si člověk dělal výčitky 
svědomí, že ubližuje mikroorganismům, které 
ani nemůže vidět. Proto má omezené smysly, aby 
si takové výčitky nedělal. Není jeho starostí,
zda ubližuje organismům, které nedokáže 
vnímat. To je jejich starost. Nemají mu lézt 
do cesty
 Nemá však ubližovat tvorům, které je
 schopen vnímat jako živé bytosti.


Rostliny jsou živé. Ale život rostlin 
člověk nedokáže vnímat přímo, jenom jej měří
 složitými přístroji.
 Až se vaše smysly zjemní natolik, že budete
vnímat nářek vařeného zrní stejně jako nářek
 zabíjeného zvířete, můžete se vzdát pevné
 stravy vůbec, a živit se pouze "vzduchem",
jako někteří jógini. Do té doby si však
 nedělejte zbytečné starosti. Ahinsa není věcí
 voltmetrů a mikroskopů. Ahinsa je věcí
 vlastního vnímání, vlastního svědomí.

Pojídání masa odpovídá jen takové úrovni, kdy člověk ve svém zatemnění dokáže nevidět život ve zvířatech.

Další časté a pitomé výmluvy:
 Úvahy o tom, že když už jsou zvířata 
zabíjena, je nutné je sníst? Že když už je 
zvíře zabito, nemůže se mu ublížit? Jsou
 přesně stejné, jako tvrzení jednoho známého 
alkoholika, že musí pít, "aby se to 
nezkazilo".
 ... Když vám umře babička, většinou její 
maso také necháte zkazit.
 Zde se jedná o to, zda člověk ještě 
považuje maso za potravinu, nebo už nikoli.
 Pokud člověku není líto zvířata zabíjet,
ale je mu líto jejich mrtvých těl, ukazuje to,
že je ještě velmi připoután ke hrubé hmotě.

Úvahy o tom, že člověk je dravec, a proto 
musí jíst maso, ztroskotávají ještě na další 
věci. Dravci přece zabíjejí kořist sami.
Zvířata, která požírají maso zvířat zabitých
 někým jiným se nazývají mrchožrouti. A tvor,
 který si takovou potravu navíc kupuje v obchodě? - Pro to už vůbec není vhodný název.


Existují i výmluvy, že pro krávy je lepší,
aby byly zabity a snědeny, než aby byly 
naživu, a musely pojídat ono svinstvo,
kterým jsou krmeny.
 Výmluvce však zapomíná na známou věc, že
tyto jedy se v kravském těle kumulují, a tak,
když pojídá jejich maso, přijímá potravu,
která obsahuje několikanásobné množství těchto 
jedů. Přesto si nemyslí, že by pro něj bylo 
lepší, kdyby byl zabit a sněden, místo toho,
aby se cpal takovým kumulovaným svinstvem jako
je roštěnka.


Pro vegetariánskou stavu hovoří jasně také
 ekonomické důvody. Zvířata chovaná k zabití se
 dnes krmí obilím. V "civilizovaných" zemích se 
takto zkrmuje 80 - 90 % zrní.
 Například v Československu se vypěstuje 5x
víc obilí, než kolik by stačilo k výživě 
obyvatel, kdyby se živili vegetariánsky. A 
přitom se ještě dováží...
 Převod živin z obilí na maso vykazuje 
průměrně 15ti-násobné ztráty. - Zkrmováním tun 
obilí se získávají kilogramy masa.
 Maso není ani výhodným zdrojem bílkovin. Kráva za svůj život nadojí v mléce také asi
15x víc bílkovin, než kolik obsahuje její 
maso.
 Z těchto čísel jasně vyplývá, že pokud by 
se upustilo od chovu zvířat na maso, stačila 
by k obživě mnohem menší plocha obdělávané
 půdy a nesrovnatelně méně vynaložené energie.
Lidé by mohli žít daleko příjemněji a věnovat
 se i jiným věcem než jenom "opatřování 
potravy".
 ...

Maso bylo vždy v porovnání s rostlinnou 
stravou velmi drahé. Proto se stalo symbolem 
blahobytu, a tak jej lidé jedí také hlavně
 proto, aby ukázali, že na to mají. Tito lidé
už snad ani nevědí, že maso je živočišného
původu. U nich nejde o vědomé vyvyšování se
nad zvířata. U nich jde v první řadě o to,
ukázat sousedům. To jsou ony dveře, při vaření 
otevřené na chodbu, aby celý barák věděl.

Jak hluboko člověk klesl, když nouzová
 strava nejtěžších období doby ledové -
 pečené maso - to, co bylo u jeskynních
 lidí projevem největší bídy, je dnes
 známkou blahobytu!


...Rakovinotvornost masa už byla i 
statisticky dokázána.
 A salámy - to je důmyslný způsob, jak cpát 
mrtvoly do střev dokonce dvakrát.

Uživatelský avatar
hombrefeo
Příspěvky: 3545
Registrován: 25 čer 2009 23:19

Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA

Příspěvek od hombrefeo »

ivo, nemohl bys nekdy prihodit neco pozitivniho?

Uživatelský avatar
Ivo
Moderátor
Příspěvky: 11515
Registrován: 19 črc 2003 06:02

Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA

Příspěvek od Ivo »

Nevím v čem tam vidíš něco negativního ? :wink: Jsou tam konkrétní odpovědi na dendyho otázky + citát zamýšlející se přímo nad základním tématem threadu.

Uživatelský avatar
hombrefeo
Příspěvky: 3545
Registrován: 25 čer 2009 23:19

Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA

Příspěvek od hombrefeo »

tak aspon nazory lidi, co maji otevrenou mysl...

Uživatelský avatar
Ivo
Moderátor
Příspěvky: 11515
Registrován: 19 črc 2003 06:02

Re: Mrchožrouti versus pažitkáři VERSUS SLEPIČÁRNA

Příspěvek od Ivo »

To je věc názoru ... Otevřené = to co mi vyhovuje, a to co se mi nelíbí nebo mě dokonce vede k nějakému zamyšlení = uzavřené ? Tak jsi to myslel ?

Jinak když už se tedy ptáš, zeptám se i já - můžeš občas sem přihodit i něco konkrétního k věci, nějakou myšlenku apod. než pořád jen tyto rádoby povznešené (ale přesto dost bezobsažné) poznámky ? :wink:


Odpovědět