MDudas píše:

Ivo píše:Arabský přistěhovalec v Torontě přijde k doktorovi ...

btw. v torontu, mesto toront neznam

A co takhle vzory středního rodu ? Město-moře-kuře-stavení ? to Toronto = to město ... 6. pád v kom čem - ve městě - v Torontě (ne ve městu)

a co takhle pravidla ceskeho pravopisu?! 1) mestu i meste je spravne a 2) u toronta se varianta "toronte" nepouziva. radeji me nechtej ucit cestinu http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=toronto&Hledej=Hledej

biscuit píše:1) mestu i meste je spravne

Ve městu ? To jsem ještě opravdu neslyšel (s danou předložkou) Ale je pravda, že třeba v Osle by znělo trochu divně

To by se pak Zákopčáník neměl proč soudit
A samozřejmě nelze nedodat

sesty pad neni jen ve, ale taky treba o a tam uz to jde prece lip, ne?
stara soda je skvela, ale je to holt uz vsechno strasne provareny... byl jsem ted nedavno ve sklepe po nejakym case na novy besidce a spousta veci bylo zase uplne uchvatnejch, ale oni to vubec nepoustej ven. pritom kazdej rok by si ta besidka zaslouzila vysilani v televizi

Aj tak je uplne divne ze si nejaky jazyk urci ako sa v nom bude sklonovat nazov cudzieho mesta ako napr. Toronto....to je uplne na hlavu...ako aj to preco je v cestine Pariž ženskeho rodu

to mi na cestine vadi - jak svym sklonovanim a prechylovanim nerespektuje ostatni jazyky a komoli a pitvori.
kdyz uz tak dlouho zanasim do tematu co do nej nepatri, tak jsem pohledal me oblibene od meho oblibeneho:

biscuit píše:to mi na cestine vadi - jak svym sklonovanim a prechylovanim nerespektuje ostatni jazyky a komoli a pitvori.

to robia vsetky jazyky... v anglictine konkretne tento problem s mrsenim sklonovania neni, lebo ho nemaju. ale zase mrsia ine veci....
Taka nemcina - Datei war gedownloaded. Predpona minuleho casu ge- spojena rovno s anglickym downloaded. (realne som pocul)

Mna u nas tahaju za usi tie cudzie priezviska (prijmeni) - Gonzalesova, Garciova, Blackova.
A to je este slabota oproti - Šarapovová - bez okolkov zdvojene -ová.

to mame stejne. mnohem horsi mi prijde to vase cteni -er (stratocaster) na konci anglickych a nemeckych slov a hlavne jmen. to je primo narodni zlocin, ceho se dopoustite. nechapu, jak muze neco tak pitomeho, tak hluboce zakorenit. ja jsem snad neslysel slovaka, kterej by s tim bojoval spravnou vyslovnosti (doufam, ze je).

jo to je zaujimave .. mne je na grcanie zase , ked pocujem stratocástr .. ale tak isto mi taha usi , ked pocujem masterovat .. podivne ..

Pytkin píše:jo to je zaujimave .. mne je na grcanie zase , ked pocujem stratocástr ..

Totok ano. Ale už som si zvykol.. Hlavne že viem, čo tým chcel dotyčný povedať..

narodni nemoc... u nas jsou zas "pucle" a dalsi legendy

Biscuit: pucle sú aj u nás. S prehľadom.

Ako chalani sme vždy rozmýšľali, prečo je u vás namiesto futbalu kopaná, namiesto basketbalu košíková, namiesto gólu branka... apod.

to jsou takovy prezitky z dob narodniho obrozeni, kdy bylo pro vse nutne vymyslet ceske nazvy. cestina je krasnej a relativne bohatej jazyk, ale slusny procento slov pochazi z nemciny (a dnes se zakorenuje spousta terminu z anglictiny). na tom neni az zas tak nic spatnyho, kdyz si clovek uvedomi, ze jsme s nimi propojeni po staleti (a anglofonni vyrazy jsou dnes casto proste international language). ale nekterym nacionalistum to holt bylo a je proti mysli, tak se obcas zamysli mozna odtud prameni ta urcita neucta ke slovum, ktera prebirame - bud je zprznime uplne, nebo aspon trosku.

bohatej, jo?