tomy45 píše:Nikto z vas ani ja nema ten pravy recept na idealnu vychovu, idealnu spolocnost. Su to len zbozne priania v rovine experimentu. Nechat si dieta robit co chce, resp. mu nechat na vyber je rovnako slepa ulicka ako ho dat niekam kde bude vidiet len jeden smer poznania. Ziadny typ skoly nezaruci nikomu, ze vyformuje jeho dieta lepsie ako je jeho rodic sam (o to sa predsa kazdy rodic snazi) Pokym sa spolocnost nezmeni, ostane v stave akom je teraz, je blbost mysliet si opak. Od Sparty kde na pohlad slabe deti boli vrazdene k dnesnej snahe zachranit nedonosene 5 mesacne dieta uz nejaky ten pokrok je, ale bude to stat este vela zivotov a zlocinov kym sa opat posunieme dalej.

dieta bude iba take aky je jeho rodic. preto je zaklad zacat u seba. pokial toto clovek nema v sebe urovnane, moze robit co chce, moze platit skoly, moze cela rodina skakat okolo dietata, prd z toho.

Samozrejme

Dítě není "tabula rasa", to ani náhodou. Svůj podrobný "software" i přesný "upgrade path", viry, antiviry, crashe, podvědomé "dědictví" atd. má v sobě dost pevně dané a nanstalované ještě než se narodí ... K reálnému "ovlivnění" toho ve skutečnosti zbývá mnohem méně než více ...

@ivo: ale do toho vstupuje rodic so svojimi strachmi, ktore dostal do vienka od svojich rodicov a moze sa stat, ze svojim strachom detsku jedinecnost prevalcuje a dieta az ked dospeje zacne zistovat, ze je nieco naprd (lepsi pripad), alebo to vyrasi v podobe roznej zavislosti (horsi pripad).

Je to velmi komplexní, to je jasné ... ale větší část je už pevně definovaná v každém z nás

Rozlišit to co je dané a to co můžeme změnit, je jedna z nejtěžších věcí v životě. Není nic horšího než se vší silou snažit změnit to co změnit nejde a nechat být to co se změnit dá

Jak už říká jedna dávná inspirující modlitba

Bože, dej mi sílu,
abych změnil věci,
které změnit mohu,

dej mi trpělivost,
abych snášel věci,
které změnit nemohu

a dej mi moudrost,
abych obojí od sebe odlišil.

A jak řekl velký osvícený indický mudrc minulého století Ramana Maharishi, když za ním přišla matka přemlouvat ho aby se vrátil domů (po letech meditací na hoře Arunachala):

“Whatever is destined not to happen will not happen, try as you may. Whatever is destined to happen will happen, do what you may to prevent it. This is certain. The best course, therefore, is to remain silent.”

ivo diky, ten anglicky citat je velmi inspirujuci !

inak diskusiu o vychove deti by ste kludne mohli splitnut, az tak to nesuvisi s nabozenstvom ale ako zacinajucejo otca ma rozodne zaujimaju skuse osti vas co uz toho mate viac za sebou

nehovor!

K tej vychove... Jednoznacne ten citat co pastol Ivo. A temu mozme uzavriet a to akoze smrtelne vazne!!!!

myslim si, ze prave tym citatom sa vsetko iba zacina. neda sa cely zivot a rozhodovanie pocas neho zhrnut do dvoch viet. aspon u mna je to najprv proces v ktorom si uvedomim ze idem do neznama, dostanem strach a zacnem si vytvarat predstavy moznych scenarov. ak nejdem dalej do toho strachu v reale, nikde sa neposuvam a zostavam na mieste so svojou virtualnou realitou. ak do toho idem, veci sa pohnu. niekde, castokrat uplne inym smerom ako ocakavam, velmi casto uplne necakane pozitivnym ale pohnu sa. takto to mam ja so svojim rozhodovanim sa v zivote aj pri vychove dcery.
vlastne - da sa zivot zhrnut do dvoch viet - ked je clovek zmiereny so sebou a celym vesmirom. ale to uz pocitam zacina put niekde inde. jasne, ze su okamihy, ked sa takyto stav da precitit aj v reale. avsak u mna to trvale nie je. obdivujem ak u niekoho je. ale ja som rad uz len z toho, ze som dostal v zivote sancu takto nahliadat na svoje vnutorne pochody a viem, ze to funguje

hm, zaujímavá témička...
nie som žiadny špičkový "vychovávateľ" ani nič podobné, ale hlavne vy čerství a budúci rodičia sa pripravte na to, že nech budete s deťmi robiť čokoľvek, vyrastie z nich niečo úplne iné než ste plánovali a očakávali. Nie horšie alebo lepšie, len úplne iné. A je to super.

Dedko: Co, chcel si jazzmanna a vyrastol rocker? Cize ani z nasho Misina nebude Hammondak? Sakra, tak co teda, subkontra-fagotista?

nechaj sa prekvapkať

@dedko: a obcas ta nemilo prekvapia, ze toto je Tvoj typ reakcie , ktorym nechces aby decka reagovali a oni just idu jak cez kopirak? alebo to tak nie je.

aj také bolo

lavender píše:a obcas ta nemilo prekvapia, ze toto je Tvoj typ reakcie , ktorym nechces aby decka reagovali a oni just idu jak cez kopirak? alebo to tak nie je.

Ej tu si sa toho dotkol hlboko... Ono ten "osud", ktory deti niekam zaveje, to je taky VELKY MIX - externe faktory a k tomu trochu aj rodicovska slepota. Kazdy si tak nejako mysli, ze je lepsi, nez v skutocnosti je, a detom odovzdava len to dobre. To je samozrejme MEGA-blbost. Deti kopiruju rodicov nekompromisne - vyberu si nieco z toho dobreho a skoro vsetko to zleee...

Ivo, deti su na 95% tabula rasa. Problem je v tom, ze sa na nu zapisuje vsetko. Nie len to, co si prajeme alebo vidime, ale aj veci, ktore nemame pod kotrolou. Nase aj cudzie. Nic zle, ani nic dobre tam vopred napisane neni. Aspon zatial sa nic take nedokozalo. Jedine, co sa da biologicky zdedit je energeticka vybava- temperament. Ostatne je ovplyvnene. Rodicia, ktori sa intezivne venuju svojim detom z nich nakoniec naozaj nieco vykresaju (s primeranou odchylkou). A rodicia, ktori nemali to stastie, nadhlad, cas, atd. proste maju vo vychove vacsi "rozptyl"... Treba to brat sportovo - je to priroda - vnutrodruhova variabilita....