Yogi: ještě s tím zpěvem jsem to myslel tak, že skladatel složí i melodii. Ne, že máš hotovou věc a do té se ti snaží někdo něco nazpívat.
Paul Mccartney, prý neumí noty dodnes.
Já myslím, že umět noty a jakž takž teorii je fajn.

Pro všechny: průšvih u nás muzikantů spočívá i v tom, že potřebujeme publikum a to nejen kvůli hlazení ega, ale má to i prakatický smysl, který spočívá v tom, že když nemáš publikum, tak hudbu jednoduše neufinancuješ.
Tohle může být náročné pro introverty, kteří by nejraději seděli ve studiu u počítače a něco tvořili.

Já většinou pracoval v rámci zpěvu s tou druhou variantou a měl jsem štěstí myslim na skvělou zpěvačku - viz. třeba tenhle track https://yogirulez.bandcamp.com/track/ju ... nah-fabian - ale i tak. Je to kompromis, neměl jsem tehdy zkušenosti na to, abych to dobře smíchal a už vůbec, abych to smysluplně zmasteroval (o penězích na master jsem ani nepřemýšlel a služby typu AI master nebyly).

Muzikantů, co neumí noty bude spousta. Někomu to vyloženě sedne - miluje nástroj, dře, tak to tam pak stejně je a mnohdy i líp jak u školenýho muzikanta, protože nad tím moc nepřemýšlí a proudí přes něj energie shůry, uvolní se a hraje to, co ta muzika zrovna potřebuje. Ale určitě znám i tunu těch co noty umí a jedou taky velký bomby. Já noty umim a neumim - vím co která je, ale z listu zahraju s bídou Ovčáky. S akordama, intervalama a stupnicema jsem na štýru, ale baví mě objevovat je po svym - tj. ne tou školenou cestou, ale na pohodu. Nalejt sí víno, sednout ke klaviatuře a zkoušet. Na bicí umím základy, nějaký cvíčo na malej buben dám z not, primitivní groove taky. Já se to učil striktně kvůli tomu, abych pak do gridu v DAWu nesázel úplný nesmysly a hlavně pokud bych tak činil, tak vědomě s nějakou vizí. Určitě mi dává smysl nějaká průprava, základy, rudimenty atd., ale není to zároveň alfa omega.

S publikem naprostej souhlas, prostě muzika se dělá pro publikum a tím pak ztrácí otázka proč tohle všechno řeším smysl. Doba je jiná v tom, že publikum může být 2 metry od stage stejně jako 2 000 kilometrů od autora hudby. A distribuce hudby se od dob rozdávání dema na audiokazetách taky maličko posunula.

Co se týče náročnosti pro introverty, to se dá řešit celkem dobře. Dneska stačí nasadit na hlavu nějakou masku ala Řezník nebo helmu ala Daft Punk a je to. Ale souhlas, nelze sedět jen ve studiu a já s tím ani nemám problém. S muzikanta jsem v kontaktu pořáad a před těma lety jsem býval hostem na Radiu Wave i na R1 celkem dost, dělal jsem rozhovory apod. Na stage jsem si užil předtím taky do sytosti. Jen teď hledám dlouhodobě udržitelnej kompromis pro muzicírování ženatého se závazky.

Možná jako inspiraci ti můžu napsat, jak to já, jako ženatý se závazky, řeším. Možnost prorazit internetem mě nechává naprosto chladným, protože ta konkurence je obrovská. A je spousta kluků (a holek), co jsou lepší, mají víc času a odhodlání. Já vidím smysl v lokální aktivitě, kde se pořád dají široce uplatnit schopnosti a zkušenosti. Občas někde něco zvučím nabo nahraju/smíchám, zaskakuju nebo hraju v dočasných projektech. Sem tam nějaký kytarový večírek, pomáhám mladým muzikantům s produkcí atd. Ten zásah je samozřejmě relativně malej, ale ve finále to REÁLNĚ dělá lidem radost nebo třeba pomáhá v rozjímání. Protože v čem je lepší, že si mě poslechne 500.000 posluchačů ze světa nebo jestli zahraju živě pro 50 lidí? Jenom v tom čísle, že je vyšší. Reálně mi víc přinese to druhý. Tak to vidím já.

Chápu a je to určitě záslužnější činnost. Živit se tzv. "něčím okolo" nebo si nějak extra přivydělat mě neláká. To bych věděl o spoustě snažších cest nebo zůstanu u svý práce. Navíc není moc reálný, že bych od rodiny lítal po koncertech, proto řeším "alespoň" online namísto šuplíku. Až budou děti samostatný nebo mimo domov, tak se to může změnit, ale teď jsem rok pracoval na desce pozdě večer až v noci a ochuzoval tak sebe o více spánku nebo manželku o společný čas (samo s rozumem, obden, někdy o víkendu, proto se to táhne rok a ještě se to táhnout bude). S ohledem na situaci nejsou ambice objíždět s tím turné, to bych postavil kapelu jako kdysi a cvičil a věnoval se všemu víc.

Vycházím z možností, který mám a to je 1) čas na hobby tu a tam večer či v noci a 2) možnost trochu něco promovat přes den z kanclu v práci. Realita je krutá, ale kdo chce, hledá cestu, kdo ne, hledá výmluvy. Spousta lidí kolem mě, co muziku dělali dřív, to prostě s rodinou zcela zabalili a to vč. mě na těch cca 10 let. O návratu k tomu moc neuvažují nebo maj takový ty záchvěvy a marnotratný pokusy - jakože si třeba s vidinou aktivního relaxu koupí po letech drahý klávesy nebo bubny a pak to slouží jako němý sluha a napíšou mi, že to nějak nevyšlo. Prostě není čas, síla, energie a po letech se určitě vytratí i nějaká ta invence, kreativita, chuť, elán, skills ...

Nevím, o čem teď přesně mluvíš, ale já o hobby po práci. Peníze si obvykle neberu.
Kdo nemá energii po práci, tak má smůlu, to je s muzikou konec, samozřejmě.
Lokálně můžeš fungovat i po večerech od počítače. Udělat znělku pro pořad lokální televize. Udělat muziku pro film propagující obec, kde bydlíš. Sčuchnout se s videomakerama a dělat něco pro ně... jenom nápady jako příklady, prostě alternativní pohled na věc...

Aha, tak se ti omlouvám, mě tak vyznělo to nazvučím, nahraju, smíchám, což je dneska prakticky živnost. Pak o to větší klobouček dolu. Já rozumím kam míříš a třeba mě to semele a vyškolí tak, že někde tam nakonec skončím - bavilo by mě možná dělat muziku k pohádkám, filmu. Nemám vizi rock star, spíš indie artist / alternativa / subkultura - jak už tu někdo ostatně uváděl. Časoprostor, kde je maximální volnost, svoboda, ale zároveň i to publikum. Hlavní je samozřejmě ta tvorba, to je duševní terapie a uvolnění, rozvoj sebe sama, posouvání se, to je základ a důvod proč to dělám já i ostatní tady. Nerad bych totiž, aby cokoliv v tomhle vlákně ve finále vyznělo tak, že jsem posedlej PR a propagací. Ta je podružná, jen ji nepovažuju za "sprostou" nebo úplně zbytečnou. Jen jsem se před dosavadními 64 příspěvky v tomhle vlákně ptal, co komu funguje v tomhle směru. To jsem netušil, že se semele tohle

Jinak já dělal kdysi v produkci Rádia Tep v Teplicích právě reklamy, točení rozhovorů, jingly apod. Zajímavá a přínosná zkušenost, ale dneska mě neláká nic takovýho. V práci pomáhám lidem dnes a denně prodávat plenky, bazénovou chemii, zahradní lehátka, hadry, svářečský helmy, kdejaký honítka a šudlítka nesmyslný a tlačit je lidem do hlav, byť vím, že to často ty lidi nepotřebujou nebo ani něchtěj. A plním tak sny a vize těch "obchodníků" s chimérou, která je myslim výrazně větší než snaha dostat svoji muziku k lidem, který by mohla bavit. Nechystám se to cpát necíleně roztancovanym parkeťákům, posluchačům Vlachovky ani spoceným poplašňákům alias rockovým máničkám. Ve svym volnym čase si chci alespoň maličko plnit svoje sny nebo se o to alespoň pokusit. Tj. stále platí, že mě baví ta tvorba umělecká na bázi volného umění, vlastní vize od A do Z a tak nějak zaběhnutej model - ARTIST > LABEL / DISTRIBUCE > PROMO > POSLUCHAČ. Je to i takovej vlastní svět. My Češi si rádi matláme na koleni všechno od A do Z - ať už je to pergola na zahradě, ručně ušitý šaty, elektrokolo made in garáž za domem nebo vlastní album po vlastní ose na CD, vinylu a streamech.

Dneska je album venku, tak kromě poslechu a zpětný vazby (uvítám) mi můžete koukat pod prsty a sledovat další kroky. Aneb jak se tatík dvou kousků v krizi středního věku snaží o promo Stačí sledovat digitální pavučinu. Btw, povedlo se někomu "pitchnout" track z nový desky na Spotify? Mě to zdá se neprošlo, ani na Spotify a ani na Amazon Music, tak plakám smutním. Ale počítám, že takových producers bude bambilion. Používáte někdo úspěšně Canvas na Spotify a funguje Vám případně ke zvýšení metrik tak, jak je popisováno? Díky a hezkej víkend

Yogi to tu rozehrál velmi pěkně. Možná jsem nečetl pozorně, ovšem za pozornost stojí všeobecně řečeno filosofie naprosto všech našich rádií. Dodnes jsem nepochopil jejich záměr: na jednu stranu v médiích neustále volají po původní české (i slovenské) muzice, na straně druhé se zoufale bojí pustit do éteru cokoliv jiného, než co omílají 20 let pořád dokola. Upřímně - nerozumím tomu.

Yogi píše: ↑

01 říj 2022 21:45

Dneska je album venku, tak kromě poslechu a zpětný vazby (uvítám) mi můžete koukat pod prsty a sledovat další kroky.

Yogi, v týdnu se budu snažit udělat si čas a album si poslechnout.

Greyhound90: Já tomu rozumím asi, dělám přeci jen komerci profesně a je to o cílovce. Dokud bude cílovka chtít to co jede 20 let dokola, tak by v rádiích na pozicích programových ředitelů museli sedět punkáči nebo blázni. Dělal jsem po škole chvíli v teplickém rádiu v produkci a viděl jsem ty procesy. Jezdil tam z Prahy hudební publicista Josef Vlček, kterej dělá program do X rádií. On tomu rozumí, ví jak to udělat, aby byla poslechovost. Ale fungovalo to tak, že po celý hodině musí přijít tzv. "otvírák", pak podle oblíbenosti něco, pak takhle. Prostě je to načrtnutý, dávno vymyšlený a experimenty = nižší poslechovost = nižší zisky. To se ale týká komerčních celostátních rádií. Dost jinak je na tom Český rozhlas a určitě úplně jinak třeba Radio 1, Radio Color, internet rádia atd.

TONY: Díky, asi to nebude tvůj šálek kávy, ale třeba se něco bude líbit.