O ZMYSLOCH 1: Prečo nevidíme akordy?

Harmonické postupy, rytmické grify,...
Uživatelský avatar
dano
Příspěvky: 3364
Registrován: 13 kvě 2005 20:37

O ZMYSLOCH 1: Prečo nevidíme akordy?

Příspěvek od dano » 10 bře 2008 00:11

Ak zahráme súčasne tri tóny s vhodnými frekvenciami, počujeme príjemný súzvuk, ktorému sa hovorí akord. Ak zasvietime súčasne svetlom troch farieb s podobne vhodnými frekvenciami, nevidíme nijaký akord. Prečo akordy počujeme, ale nevidíme?

Zvuk aj svetlo sú určitými formami vlnenia. V prípade zvuku ide o vlnenie vzduchu alebo nejakého iného materiálu, v prípade svetla ide o takzvané elektromagnetické vlny. V obidvoch prípadoch sú vlny charakterizované svojou frekvenciou. Tá hovorí, ako rýchlo sa vzduch či elektromagnetické polia vlnia. Vlnu s presne stanovenou frekvenciou nazývame v jednom prípade čistým tónom a v druhom prípade monochromatickým svetlom.
Ak zahráme tri čisté tóny s frekvenciami v pomere 4:5:6, napríklad a, cis a e s frekvenciami 440, 550 a 660 hertzov, počujeme takzvaný kvintakord. Ak zasvietime červené, zelené a fialové monochromatické svetlo s frekvenciami 440, 550 a 660 terahertzov, vidíme jednu konkrétnu farbu (akú, to si povieme o chvíľu).
Prečo je to tak? V čom je ten zásadný rozdiel medzi zvukovými a svetelnými vlnami, ktorý umožňuje akustické, ale nie optické akordy? V ničom. Rozdiel nie je vo vlnách. Rozdiel je v uchu a oku.

.o čapíkoch a trpaslíkoch
Ucho vníma tak, že zvuk v ňom rozkmitá bubienok a informácia o tomto kmitaní sa prenáša do mozgu. Svetelné vlny nevyvolávajú v oku nijaké mechanické kmity, tam to funguje úplne inak. Na sietnici oka máme štyri druhy receptorov, z ktorých sú pre farebné videnie dôležité len tri, štvrtý druh máme na nefarebné videnie v slabom svetle. Tieto receptory pohlcujú svetlo (každý typ inak) a informáciu o tom, koľko ho pohltili, odovzdávajú do mozgu. Celý farebný vnem pozostáva z údajov o intenzite svetla pohlteného tromi typmi receptorov v jednotlivých bodoch sietnice (farboslepí ľudia majú len dva typy takýchto receptorov, preto je ich vnímanie farieb o voľačo chudobnejšie).
Čo sa stane, ak na určité miesto sietnice dopadne monochromatické svetlo s frekvenciou 440 terahertzov? Každý z troch typov receptorov pohltí isté množstvo tohto svetla a nahlási to mozgu. A mozog si tie čísla pozrie a vyhlási: „Aha, červená.“
Receptory (mimochodom, volajú sa čapíky, ale fungovali by rovnako, aj keby sa volali inak) si môžeme predstaviť ako trpaslíkov so zápisníčkami, do ktorých si zapisujú, koľko svetla pohltili a potom to hlásia na štáb. Na štábe nedostanú nijakú informáciu o frekvencii dopadajúceho svetla, dostanú len informáciu o tom, koľko ktorý trpaslík pohltil. V prípade svetla s frekvenciou 440 terahertzov dvaja trpaslíci nepohltia takmer nič a tretí pohltí málo, takže trojica trpasličích čísiel má tvar (0; 0; 0,01). Na štábe potom podľa špeciálnych, na ten účel vydaných tabuliek určia, že tejto trojici čísiel prislúcha červená farba.
Čo sa stane, ak zmeníme frekvenciu monochromatického svetla na 550 terahertzov? Takmer to isté, akurát že toto svetlo naši traja trpaslíci pohlcujú inak, takže sa im v zápisníčkoch objavia iné čísla. Prvý trpaslík bude mať zapísané číslo 0, druhý 0,33 a tretí 0,27. Tieto čísla potom pošlú vyššie, tam sa pozrú do tabuliek a povedia si: „Fíha, teraz je to zelená.“ No a pri svetle s frekvenciou 660 terahertzov nahlásia trpaslíci zas inú trojicu čísiel – konkrétne (0,32; 0,02; 0,01) – ktorú hore interpretujú ako fialovú farbu.
Podstatné pritom je, že celá informácia o farbe je zašifrovaná v troch trpasličích číslach. Do mozgu či na štáb sa vôbec nedostane informácia o tom, aké boli frekvencie jednotlivých monochromatických svetiel. Informácia o pomeroch frekvencií, ktorá je pre vnímanie akordu kľúčová, sa pri vnímaní farieb úplne stratí. Preto nevidíme akordy. A čo vlastne vidíme, keď naraz zasvietime týmito tromi svetlami?

.o tlačiarňach a monitoroch
Ak zasvietime tromi svetlami naraz, trpaslíci pohltia z každého svetla svoju porciu, takže každému z nich sa v zápisníčku objaví súčet čísiel prislúchajúcich jednotlivým monochromatickým svetlám. Prvý trpaslík bude mať zapísané 0,32, druhý 0,35 a tretí 0,29. Mozog túto trojicu čísiel interpretuje ako biele svetlo.
Namiesto akordu máme teda bezfarebné svetlo, čo nevyzerá príliš zaujímavo. Vzrušujúcejším sa to stane, keď začneme meniť intenzity jednotlivých monochromatických svetiel. Ak zvyšujeme intenzitu svetla s frekvenciou 550 terahertzov, dostávame výsledné svetlo s čoraz sýtejšou žltou farbou. Ak, naopak, zvyšujeme intenzitu svetla s frekvenciou 440 terahertzov, mení sa výsledné svetlo na oranžové. Ak teda vhodne zvolíme intenzity jednotlivých monochromatických svetiel, nedostaneme síce akord, ale dostaneme svetlo novej farby.
Aké všelijaké výsledné farby sa dajú dosiahnuť voľbou intenzít troch monochromatických svetiel? Odpoveď na túto otázku je úplne fascinujúca – takýmto spôsobom sa dajú pripraviť prakticky všetky farby. Vhodnou voľbou intenzít môžeme vyrobiť pre trpaslíkov prakticky ľubovoľnú trojicu čísiel. Každá farba, ktorú si vie mozog predstaviť, je pritom daná nejakou trojicou čísiel – čiže ak máme všetky možné trojice, tak máme všetky možné farby.
Najzaujímavejšie na tom celom je, že tú istú trojicu čísiel pre trpaslíkov vieme vyrobiť množstvom rôznych spôsobov. Trpaslíčie čísla prislúchajúce žltej farbe vieme vyrobiť vyššie uvedeným postupom, ale aj jedným monochromatickým svetlom s frekvenciou 520 terahertzov a ešte nekonečným množstvom ďalších spôsobov. Zmenou intenzít takmer ľubovoľných troch svetiel (a nemusí ísť len o monochromatické svetlá) môžeme vytvoriť prakticky všetky farby. Tým sa nám otvárajú obrovské možnosti klamať naše oči a tieto možnosti skutočne vo veľkom využívame.
Typickým príkladom je obraz, napríklad krajiny s dúhou. Zo skutočnej dúhy nám do oka prichádzajú monochromatické svetlá s rôznymi frekvenciami, z obrazu k nám prichádza celkom iné svetlo, ktoré vzniká odrazom bieleho svetla od pigmentov vo farbách nanesených na plátne. Farebný vnem dúhy je však rovnaký, alebo aspoň veľmi podobný, pretože výber pigmentov je urobený tak, aby bol výsledný zápis v notese každého trpaslíka rovnaký ako pri pohľade na skutočnú dúhu.
Na rovnakom princípe je založená aj farebná fotografia. Svetlo, ktoré k nám prichádza z fotografie, je iné ako svetlo, ktoré prichádza od originálu, ale obidve svetlá vyvolajú rovnaké zápisy trpaslíkov, takže výsledný farebný vnem je rovnaký. Farebná ilustračná fotografia k tomuto článku je, samozrejme, tiež založená na podobnom klamstve. Ak máte v rukách tlačenú verziu .týždňa, potom sú všetky farby vytvorené z malých bodiek štyroch konkrétnych farieb, pričom intenzity svetla odrazeného od jednotlivých bodiek určujú výsledný farebný vnem (že sú bodky štyri a nie tri, to je len technický detail, v princípe by stačili tri). Ak si pozeráte .týždeň na internete, potom sú farby na monitore vytvorené z malých bodiek troch konkrétnych farieb, pričom tentoraz určujú výsledný farebný vnem intenzity, s akou jednotlivé bodky svietia. No a ak sa nepozeráte na fotografiu ani v tlačenej, ani v internetovej verzii, potom pravdepodobne vôbec nemáte pred sebou .týždeň a nečítate tento článok. Vaša chyba.

.martin Mojžiš
Naposledy upravil(a) dano dne 17 bře 2008 16:51, celkem upraveno 2 x.

Uživatelský avatar
delay
Příspěvky: 5828
Registrován: 20 říj 2005 09:29

Příspěvek od delay » 10 bře 2008 07:26

Myslím, že zásadní rozdíl je ve vnímání - snímání 3D reality. Pokud by jsi měl mít otevřené barevné spektrum, tak by pro tebe byl obraz světa o dost méně čitelný...

Je to podobný jako zeptat se, pro nevidíme (většina z nás) AURU?

Zkrátka, energetické částice dokážeme vnímat pouze sluchem nebo mymosmyslově...

Uživatelský avatar
kexik
Příspěvky: 12152
Registrován: 08 bře 2004 13:43

Příspěvek od kexik » 10 bře 2008 07:56

drviva vacsina zvierat ma este ovela otrasnejsie oko ako clovek... ako, bolo by fajn vidiet aj v infra, ale to celkom dobre nejde. ocne bunky vyuzivaju fotochemicku reakciu a na fotochemiu ma ziarenie v IR oblasti prilis nizku energiu, i ked trebars hady maju primitivny IR senzor v jamkach na hlave, ktore laici povazuju za nosne dierky. teoreticky by bolo mozne vidiet v UV oblasti, ale to zidne vyhody neprinasa, tak sa na to zrejme priroda vykaslala.

Uživatelský avatar
dano
Příspěvky: 3364
Registrován: 13 kvě 2005 20:37

Příspěvek od dano » 10 bře 2008 08:57

delay: ten clanok je ciste o fyzike - vsetko v nom sa da dokazat a ma hlboku logiku. posuvat to niekam k aure a mimozmyslovemu vnimaniu je zbytocne sarlatanstvo a komplikacia...

Uživatelský avatar
delay
Příspěvky: 5828
Registrován: 20 říj 2005 09:29

Příspěvek od delay » 10 bře 2008 09:16

To člověk si všechno zbytečně komplikuje tím, že na všechno musí mít vědecký důkaz, který navíc posuzuje pouze svými smysly. Čili zrakem a sluchem hlavně. Všechno je tak zkreslené a ohraničené...

To se ti nezdá komplikované?

Uživatelský avatar
Merlin
Příspěvky: 352
Registrován: 06 pro 2002 14:45

Příspěvek od Merlin » 10 bře 2008 09:20

Dano: Srdecne zdravim a ocenuji - moc hezky clanek! :-)
...so many knobs, so little time... (autor neznamy)

Uživatelský avatar
Merlin
Příspěvky: 352
Registrován: 06 pro 2002 14:45

Příspěvek od Merlin » 10 bře 2008 09:22

Delay: Ten clanek jaksi neni o mysticismu, aure apod., ale o podstate vnimani svetelneho a zvukoveho vlneni z biofyzikalniho hlediska, kapisto?
...so many knobs, so little time... (autor neznamy)

Uživatelský avatar
dano
Příspěvky: 3364
Registrován: 13 kvě 2005 20:37

Příspěvek od dano » 10 bře 2008 09:23

merlin nazdarek bracho :-)...

vedecke clanky Martina Mojzisa uplne zerem uz niekolko rokov - pre mna je to super profik, ktory dokaze hovorit o vede tak, ze to nielen pochopi aj taky antitalent ako ja, ale zaroven som tym uplne fascinovany. no a kedze tento clanok suvusu aj s hudbou, tak som sa on chcel s vami podelit...

Uživatelský avatar
Merlin
Příspěvky: 352
Registrován: 06 pro 2002 14:45

Příspěvek od Merlin » 10 bře 2008 09:36

nazdar, nazdar :)

Jo, je to ve stylu Jiriho Grygara, ktery dokazal vysvetlit vse ve stylu, "aby to pochopila i stara Dymakova"...
...so many knobs, so little time... (autor neznamy)

Uživatelský avatar
dendy
Příspěvky: 12771
Registrován: 12 črc 2002 11:16
Vybavení

Příspěvek od dendy » 10 bře 2008 10:47

su ludia s "poruchou" (synergetici) v daka ktorej vidia farby alebo citia chut zvuku :) teda podla mojho nazoru to vobec nieje porucha ale evolucny bonus - vynimocnost ... Heroes rulez :-)

merlin: no jo vystizne:))) niekedy sa pytam ci je to dobre takto prezentovat vedu :)).. inak grygara od jedneho casu nemozem ani vidiet, on je presne opacne spektrum nazorov ako blazon benda :))on by neuveril na mimozemsku civilizaciu ani keby mu pristal lietajuci tanier na hlave :D

inak oko a mozog je vobec fascinujuci sytem. najma v tom ako si "domysla" veci ktore v skutocnosti nevidi alebo vidi len velmi matne ... to uz sme ale u filozofickej otazky co je vlastne realita ked velka cas z toho co si myslime ze vidime v skutocnosti nevidime, len nas mozog nauceny ze to vidiet mame nam ten vnem videnia sprostredkuvat tak ako to ocakavame :)
Naposledy upravil(a) dendy dne 10 bře 2008 10:53, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
delay
Příspěvky: 5828
Registrován: 20 říj 2005 09:29

Příspěvek od delay » 10 bře 2008 10:52

Sem omlouvám za OT. Mi to prostě nedalo... Je to hrozně zajímavý téma, ale...

Uživatelský avatar
dano
Příspěvky: 3364
Registrován: 13 kvě 2005 20:37

Příspěvek od dano » 10 bře 2008 10:58

dendy: no ja si myslim ze veda sa musi prezentovat len vedecky... otazka znie, akou formou sa to povie... a ta forma je na Mojzisovi zaujimava... mimochodom Mojzis je uplny typek, berie seba aj svoju pracu s nadhladom a on by sa s Bendom nikdy do diskusie nepustal... prave preto, ze nepotrebuje niekoho davat vedecky down...

Uživatelský avatar
delay
Příspěvky: 5828
Registrován: 20 říj 2005 09:29

Příspěvek od delay » 10 bře 2008 11:12

dano píše:veda sa musi prezentovat len vedecky... ...
Takto se přesně definují hranice a vzniká izolace. Mám rád vědce, kteří dokážou brát v potaz i jiné zákony a vlivy, a kteří se dokázali odprostit od dogmat, které nám jsou vštěpovány od mala...

Uživatelský avatar
kexik
Příspěvky: 12152
Registrován: 08 bře 2004 13:43

Příspěvek od kexik » 10 bře 2008 13:26

delay píše:
dano píše:veda sa musi prezentovat len vedecky... ...
Takto se přesně definují hranice a vzniká izolace. Mám rád vědce, kteří dokážou brát v potaz i jiné zákony a vlivy, a kteří se dokázali odprostit od dogmat, které nám jsou vštěpovány od mala...
veda nepracuje so ziadnymi dogmatami a berie v potaz vsetky EXISTUJUCE vplyvy.

Uživatelský avatar
delay
Příspěvky: 5828
Registrován: 20 říj 2005 09:29

Příspěvek od delay » 10 bře 2008 13:37

kexik: Tomu absolutně nevěřím. Pokud se tak děje, tak o tom potom široká veřejnost není patřičně informována a je jen na jedinci, co kde pochytá...

Odpovědět