Ja myslim ze tu mame kopu digitalnych nastrojov , ktore robia so 16bitovou technologiou (niektore aj s 12 bit) a su paradne ..

Presne tak

XP30 napriklad...

MDudas : Ten som zrovna nemal na mysli .. Ale mame tu jedneho , co da za XP30 ruku do ohna

Roland XP-30 to mám taky rád , jsem se rozhodoval Kurzweil K2661 x XP30 a vyhrál tedy Kurzweil

Co si myslíte o tomhle:

Pytkin píše: ↑

26 zář 2019 17:47

Ja myslim ze tu mame kopu digitalnych nastrojov , ktore robia so 16bitovou technologiou (niektore aj s 12 bit) a su paradne ..

Alesis série QS a Ensoniq ... namátkou. Ty zní dobře dodnes ...

Ja som sa rozhodoval a vyhral Kurzweil PC3K.

martinrx » 11 zář 2019 01:47

Klaviatura - je hratelná a opravdu těžká klavírní. nejsem klavírista, takže bych uvítal nějakou lehčí - třeba ten Fatar co je v Nord Pianu.

Ahoj všichni. Čtu poslední půlrok zase fóra o Kurzweilech, takže i tady na Audiozone, protože mám doma rackový K2600 a uvažuju o doplňku, opět od Kurzweila, abych měl taky nástroj s modernější technologií, ale s původním zvukovým základem. Forte je určitě super, ale pro mě zatím trochu drahé. Přes léto jsem proto čekal na ohlášené PC4 a tento týden jsem ho konečně v Brně v Kytarách uviděl „naživo“. Ještě jsem si na něj nezahrál, protože nástroj nebyl zapojený, bylo ráno krátce po otevření, personál měl plné ruce práce se zákazníky u pultu a já musel do zaměstnání. Ale „zahrál“ jsem si na klaviaturu jen tak „na sucho“, abych zjistil, jaký má chod. Proto nemohu souhlasit s označením „těžká klavírní“. Nechci, aby to vyznělo povýšeně, ale hraju na klavír od 6 let, což už je několik desetiletí. Je jasné, že moje ruka a prsty jsou po všech těch etudách Czerného, Cramera, Clementiho atd. vycvičené jinak než u amatérského hudebníka, který na klasický klavír neprodělal tak dlouhou průpravu (u mě trvala 20 let, od začátků na LŠU přes konzervatoř až po brněnskou JAMU, kterou jsem vystudoval jako varhaník).

Chápu, že výrobci takových nástrojů jako je PC4 se snaží zasáhnout co největší masu zákazníků a z tohoto pohledu považuju klaviaturu PC4 za povedený kompromis. Bál jsem se totiž, že půjde moc lehko a že bude podobná dejme tomu té na Tyrosu 5. Ta je sice celkem dobrá a k danému účelu plně vyhovující, ale „klavírní“ není. Yamaha to o ní samozřejmě ani netvrdí, ale já jsem měl prostě obavu, že když má PC4 gumová tlačítka, bude mít i měkkou klávesnici. Nemá. Ke zmáčknutí každé klávesy na PC4 je třeba překonat malý, ale zcela znatelný odpor způsobený (patrně) připojeným závažíčkem na jejím konci, takže hráč, který vyrostl na klasické klavírní technice, může např. spojit stupnicové řady v legatu a mít přitom v mechanice klaviatury dostatečnou oporu, na kterou je z akustického klavíru zvyklý. Ale říct o této klávesnici, že je „těžká klavírní“, je pro běžného uživatele a celou hudební veřejnost matoucí zpráva . Opravdu tvrdou, poměrně těžko jdoucí klaviaturu, zvláště u nových a ještě „nevyhraných“ nástrojů, mívají např. akustická křídla (méně už pianina) Petrof. Mnoho hráčů to má rádo, já mezi ně patřím taky. Křídla Yamaha mívají naopak klaviatury s lehčím chodem než Petrofy. Z pohledu klasického pianisty má PC4 klaviaturu s chodem, který je podobný např. spíše těm akustickým Yamahám. To má svou výhodu – usnadňuje to rychlou hru, aniž by se ztrácela hmatová kontrola nad jednotlivými tóny.

Mohu udělat srovnání, ve kterém budou figurovat jen elektronické klávesové nástroje. Vyberu 3, které jsem si vlastnoručně „ošahal“: klasické, „domácí“ el. piano/stage piano Yamaha P–125, syntezátor/stage piano Kurzweil PC4 a syntezátor/stage piano Korg Kronos 88 1. generace. Toto pořadí je zároveň stupnicí tvrdosti klaviatury: Yamaha P–125 ji má z těchto 3 nástrojů nejměkčí, Kurzweil PC4 je ve středu, Korg Kronos 88 ji má nejtvrdší. Ale nelze říct jednoznačně, která z těchto klaviatur je nejlepší, protože to záleží a) na technické zdatnosti a s ní spojené síle úhozu prstů každého hráče b) na hraném repertoáru. Pro mě je z těchto 3 instrumentů nejlepší na klavírní věci Kronos a na varhanní a cembalové naopak P–125 (ano, tato Yamaha má v sobě také zvuky varhan i perfektní cembala, osmistopé i čtyřstopé), zatímco Kurzweil PC4 v nejdelším provedení v tomto ohledu představuje kompromis, zlatou střední cestu, tak či onak vyhovující všem.

Shrnutí: Kurzweil PC4 nemá tvrdou (těžkou) klaviaturu, má ji příjemně vyváženou a z tohoto pohledu bych jej mohl každému doporučit. Jak to bude se zvuky a vůbec celou funkcionalitou tohoto nástroje, na to si ještě musíme počkat, žádné důkladné recenze se zatím neobjevily. Mně se momentálně líbí víc Forte, a to nejen proto, že má větší úložný prostor na zvuky, ale už jen kvůli bytelnější konstrukci. Na druhé straně gumová tlačítka PC4 vyvažuje jeho nižší hmotnost a - co si budeme namlouvat - nižší cena. Každopádně klaviatura PC4 mě příjemně překvapila a pro all round piano/syntezátor se mi zdá být její odpor tak akorát. Pokud ale někdo nemá za sebou alespoň trochu systematičtější klavírní průpravu a bude se mu zdát klaviatura PC4 moc tuhá, může si počkat na kratší verze PC4 s měkčí klaviaturou. Já si ale pořád myslím, že PC4 s 88 klávesami je v tomto bodě výborný a jeho klaviatura může být naopak vynikajícím cvičným prostředkem i pro ty, kteří se žádnému většímu nácviku klavírní techniky doposud nevěnovali.

pipe, parádne si to napísal.
Ja som napr. tiež oficiálne organista (varhaník), no už mi začala vadiť polovyvážená mechanika na mojom PC3LE6, keď som hrával klavírne veci (hoci polovyvážená mechanika je super na hammondy aj klasický organ). Preto som si pred rokom kúpil Studiologic SL73, ktorý má o trošičku ťažšiu mechaniku ako SP6 či PC4. No mne sa veľmi páči - pred nejakým časom hral na pianíno Petrof a mechanika sa mi zdala dosť podobná (ach a ten "bright" zvuk!).

Já jsem opravdu zvědavý, jak se nakonec PC4 (88) v praxi uvede. Ale jestli bude „vnitřek“ (to je zvuky a editace) tak uživatelsky přívětivý, jako se zdá být klaviatura, tak by to mohl být můj favorit. Vím, že klaviatura může mít (časem) mouchy, ale to by se mělo dát servisní cestou řešit, je to současný nástroj, ne vintage. Já bych se už ani před těmi gumovými tlačítky neošíval. Když by fungovala, tak je mi nakonec jedno, z čeho jsou. A převážet/přenášet nástroj,který váží kolem 13 kg (PC4 88) nebo naopak 23 kg (Forte), to už je rozdíl, který je znát.

Chlapci hlavny problem gumovych tlacitek je ten, ze sa po case pouzivania proste pretlacia a zapadnu a treba ich menit, co niekedy byva dost zlozity problem.

Toho zapadnutia by som sa najmenej obaval. Nemaju ako zapadnut , oni sa len pritlacaju . Tie gumove tlacitka vydim ako vyhodu. Inac co je pod tymi plastovymi?

Jde o to, jak bude matematicky vypadat ono „po čase“. Podle mě to pár let vydrží.

Hlavní problém je, myslím, cena PC4 a nízké mzdy v Česku a na Slovensku. Jesliže nejlevnější Forte 88 je v Česku k mání za cca 70 000 Kč a kvalitativně (= hardwarově) i softwarově PC4 předčí (myslím přitom na jeho avizovanou verzi OS 4), pak by podle mě PC4 mělo stát polovinu této ceny, 35 000, max. cca 40 000 Kč. To je jedna věc. A potom: nový PC4 stojí 55, s doplňky třeba kolem 60 tisíc Kč, což jsou asi tak 2 hrubé měsíční platy učitele české základní školy. V Německu stojí PC4 cca 2000 Euro, což je asi polovina průměrného měsíčního hrubého platu učitele německé základní školy. Takže učitel české ZŠ/ZUŠ si za svůj měsíční hrubý plat koupí 1/2 Kurzweila PC4 a učitel německé zákl. školy si pro změnu koupí za svůj hrubý měsíční plat tyto nástroje rovnou dva (https://www.hna.de/geld/gehalt-verdiene ... 22783.html). My tady v bývalém Ostblocku zapomínáme, že kvalitu PC4 (např. gumová tlačítka) za danou cenu výrobce neporovnává podle našich, ale podle západních platů. Já jsem učitelem ZUŠ. Kdyby PC4 stálo polovinu mého měsíčního hrubého platu na hudebce, tj. 15 000 Kč, tlačítka z gumy bych mu klidně prominul. Když to stojí mé 2 hrubé měsíční platy, je to smutné, ale mám možnost volby - koupit, nekoupit. Můžu hrát místo na PC4 třeba na tamburínu, že?

Ale myslím si, že i tak se máme líp než v osmdesátkách, kdy takový Roland Jupiter byl naprosto mimo jakékoli uvažování běžného smrtelníka. Takhle to beru. Pokud si koupím PC4, počítám s tím, že je to ušlechtilá hračka pro dospělé a může se za pár let rozbít. Co pak? Koupit jinou. Přiznejme si taky to, že právě o to těm firmám, ať je to Kurzweil, Yamaha, Roland nebo jiná, jde – nekupovat na věčné časy, ale jen na pár let a pak zase hurá pro nový model. Sleduju někdy např. diskuzi na americkém fóru pro Yamahu, kde odpovídá jejich expert s nickname Bad Mister. Tuhle se mu tam kdosi snaživě chlubil, že mu ten a ten nástroj od Yamahy vydržel až do teď a na cosi technického se ptal. Bad Mister mu sice nějak poradil, ale neopomněl shovívavě podotknout, že tazatel má být rád, že mu věc vydržela tak dlouho, zatímco výrobce takovou životnost ani nepředpokládal a dneska už má nové, lepší produkty. Ano, Kurzweil bývala dlouhodobá kvalita, proto jsem si taky před 10 lety svůj K2600R pořídil. Jenže na kvalitu už se v dnešním světě asi moc nesází. Všechny firmy se jí sice zaklínají, ale ve skutečnosti si přejí od nás zákazníků jedno jediné - kup, užij, vyhoď a kup další. Je mi to proti srsti, ale jak píšu výš, mám možnost volby. To je ta digitální doba. 0 nebo 1. Na city se nehraje.

Trocha ta doplnim k tej minulosti a cenam: na konci 80tych rokov bola mzda v CSSR cca 2000 - 3000 Kcs a Korg T3 stal 120 000 Kcs. A napriklad Kawai K4 stal u nas v obchode vtedy 40 000 Kcs. Takze asi tak. Vrele si tu dobu pamatam a som stastny, ze su tie casy davno prec.