rozchod s partnerem - jak se s tím vyrovnat

Co se nevešlo do definovaných kategorií a souvisí s tvorbou hudby
Odpovědět
Uživatelský avatar
Pytkin
Moderátor
Příspěvky: 21303
Registrován: 23 kvě 2002 16:23

Re: rozchod s partnerem - jak se s tím vyrovnat

Příspěvek od Pytkin » 22 úno 2010 14:51

ivo : to hej .. ale nemozu o neho prist ..

Uživatelský avatar
Ivo
Moderátor
Příspěvky: 11516
Registrován: 19 črc 2003 06:02

Re: rozchod s partnerem - jak se s tím vyrovnat

Příspěvek od Ivo » 22 úno 2010 14:54

Pytkin píše:ivo : to hej .. ale nemozu o neho prist ..
To můžou, když s tím skončí, nebo konvertují na jinou víru, nebo je vyobcují ...

Uživatelský avatar
Pytkin
Moderátor
Příspěvky: 21303
Registrován: 23 kvě 2002 16:23

Re: rozchod s partnerem - jak se s tím vyrovnat

Příspěvek od Pytkin » 22 úno 2010 14:57

ivo : ok .. to je ale dost mala pravdepodobost , v porovnani s tym , ze clovek moze prist o niekoho v rodine ..

Uživatelský avatar
Ivo
Moderátor
Příspěvky: 11516
Registrován: 19 črc 2003 06:02

Re: rozchod s partnerem - jak se s tím vyrovnat

Příspěvek od Ivo » 22 úno 2010 17:49

V této souvislosti jsem si vzpomněl na jeden dialog který před mnoha lety vedl návštěvník s jedním (mohli bychom říci "osvíceným") mistrem. Vybrané pasáže z knihy, která tyto autentické dialogy obsahuje, jsem kdysi překládal a jedna kapitola tam pro mě byla vždycky hodně silná ... A protože jsem na to na počítači právě narazil a protože se to přímo vztahuje k naší diskusi, dávám to sem pro zajímavost ... "Dítě" můžeme samozřejmě nahradit čímkoliv nebo kýmkoliv ...

Je to tato kniha (s autorem jsem měl možnost se v Indii několikrát setkat): http://www.amazon.com/Pointers-Nisargad ... 0893860336

A tady je kapitola "Tváří v tvář smrti"


N: Můj jediný syn zahynul před několika dny při autonehodě a je pro mě skoro nemožné, abych jeho smrt přijal s nějakým filozofickým nadhledem. Vím, že nejsem první člověk, který utrpěl takovou bolestnou ztrátu. Vím také, že každý z nás musí jednoho dne zemřít. Hledal jsem v mysli útěchu všemi obvyklými způsoby a cestami, které se používají v takových případech. A přesto mě to vždycky dovede zpátky k tomu strašlivému tragickému faktu, že krutý osud připravil mého syna o všechno, v situaci kdy měl celý svůj život před sebou .. Proč ? Proč ??? Pořád se musím sám sebe ptát ... Pane, nemohu překonat svůj zármutek ...

M: (poté co nějakou chvíli seděl tiše se zavřenýma očima). Je zbytečné a bezvýznamné, abych ted říkal, že jsem zarmoucený ... nemám v sobě žádný pocit individuality, vidím jen sebe sama zrcadlícího se ve všem a ve všech kolem. Ale je zřejmé, že jsi ke mně asi nepřišel proto, abych ti jen projevoval soucit, to ti jistě v dostatečné míře poskytli všichni tví příbuzní a přátelé.

Zkus si uvědomit, že člověk prochází životem, rok po roce, raduje se z obvyklých příjemností, prochází obvyklými nepříjemnostmi, ale ani jednou se mu nepodaří podívat se na život v jeho skutečné, pravdivé perspektivě ... A jaká je ta skutečná perspektiva ? Ve skutečnosti není žádné “já” nebo “ty”, nikdy taková entita nemohla ve skutečnosti existovat. Každý člověk by toto měl v hloubi pochopit a mít odvahu žít život s tímto porozuměním. Máš takovou odvahu, můj příteli ? Nebo se musíš utápět v něčem, co nazýváš zármutkem ?

N: Promiňte, nerozumím úplně tomu, co jste řekl, ale cítím se trošku vylekaný, jakoby se mnou někdo zatřásl. Jako byste se dotkl samotného kořene mého bytí a jako by to, co jste řekl, bylo tím skutečným klíčem k životu. Můžete prosím ještě více rozvést to co jste právě řekl ? Co přesně bych teď měl dělat ?

M: Dělat ? Dělat ? Absolutně nic: jenom vidět přechodné jako přechodné, nereálné jako nereálné, klamné jako klamné - a uvědomíš si svou skutečnou podstatu. Zmínil ses o svém zármutku. Zkusil jsi někdy podívat se “zármutku” tváří v tvář a zkusil jsi porozumět co to ve skutečnosti je ?
Ztratit někoho nebo něco, co jsi hluboce miloval, vede neodvratně k zármutku. A protože smrt je naprostou destrukcí s absolutní konečností, zármutek tímto způsobený je obrovský. Ale i tento zdrcující zármutek nemůže trvat dlouho, pokud ho trochu analyzujeme.
Nad čím přesně se rmoutíš ? Jdi zpátky na začátek: udělali jste ty a tvoje manželka s někým nějakou smlouvu, že budete mít syna - konkrétní tělo - a že bude mít svůj konkrétní osud ? Není spíš fakt to, že jeho početí byla náhoda ? To, že plod přežil mnoho rizik a nebezpečí v děloze je další náhoda. To že to dítě byl chlapec, je další náhoda. Jinými slovy - to, co jsi nazýval svým “synem” , byl v podstatě jen náhodný jev, událost, nad kterou jsi neměl kontrolu v žádném okamžiku a teď tento jev dospěl ke svému konci.
Nad čím se konkrétně rmoutíš ? Rmoutíš se nad pár příjemnými zážitky a spoustou méně příjemných zážitků, o které tvůj syn přišel v následujících letech ? Anebo, skutečně a pravdivě, se rmoutíš kvůli příjemnostem a věcem, které už k tobě od něj nepřijdou ?
Musím ti připomenout, že to vše je nazíráno z naprosto klamného hlediska ! Sleduješ to ještě pořád se mnou ?

N: Obávám se, že se pořád cítím tak trochu omráčený. Samozřejmě sleduji všecho co jste právě řekl. Jenom, co jste myslel tím, když jste říkal, že tohle všechno je na klamné úrovni ?

M: Áá! ... Teď dojdeme k pravdě. Prosím, zkus porozumět a přijmout jako pravdu to, že ty nejsi ve skutečnosti žádný “jedinec”, “osoba”. Osoba, o které si člověk myslí, že jí je, je jen produktem imaginace a naše “já” je jen obětí této iluze. “Osoba” nemůže existovat sama o sobě. Je to “já”, vědomí, které klamně věří, že existuje nějaká “osoba” a že je si jí vědomo. Změň tento pohled. Nedívej se na svět jako na něco vně tebe. Vnímej osobu, o které si představuješ, že jsi to ty, jako část tohoto světa - opravdu snového světa - kterou vnímáš jako jev ve svém vědomí, a dívej se na na celé “show” zvenku. Pamatuj, že nejsi mysl, která není ve skutečnosti ničím jiným než obsahem vědomí. Tak dlouho, dokud se budeš indentifikovat s tělem-myslí, budeš zranitelný zármutkem a utrpením. Vně mysli, je jen Bytí, ne bytí otcem nebo synem, tím nebo oním.
Ve skutečnosti jsi mimo prostor a čas, v kontaktu s nimi jen z bodu teď a tady, ale jinak jsi bezčasový, bezprostorový, nezranitelný žádným jevem a událostí. Prozuměj tomu a přestaň se rmoutit. Jakmile si uvědomíš, že v tomto světě není nic, co bys mohl nebo potřeboval nazývat “svým vlastním”, začneš se dívat na vše zvnějšku, jako na divadelní hru nebo film na plátně, s obdivem a potěšením, občas možná s lehkým utrpením, ale hluboce uvnitř, nepohnutý ...

Uživatelský avatar
bassline
Příspěvky: 2667
Registrován: 22 zář 2005 16:21

Re: rozchod s partnerem - jak se s tím vyrovnat

Příspěvek od bassline » 22 úno 2010 21:03

ak sa clovek ma s tymto stotoznit, tak asi je na to potrebny zivot mimo civilizaciu, niekde v klastore, kde je vecny klud a mozes len meditovat :) ...

Ak zijes klasickym sposobom moderneho sveta/zivota, tazko sa da ist na taketo budhisticke vnimanie sveta...aj ked musim povedat, ze cast takehoto myslenia sa da uplatnit a moze to cloveku fakt pomoct pochopit mnohe suvislosi v tom spravnom svetle, moze to lepsie pomoct prekonavat problemy a naviest cloveka spravnou cestou...ale moze to byt aj nebezpecne, ked toto myslenie clovek spatne pochopi, nie sme predsa budhisti ktori ziju v klastoroch :)

Uplne odizolovat sa od sveta (hmotnych veci/ludi/okolnosti) sa v nasej spolocnosti kde zijeme neda...pretoze to je neodmyslitelne tvojou, mojou aj ostatnych sucastou zivota...nas zivot nema zmysel bez veci ktore prezivas kazdy den...

Uživatelský avatar
Ivo
Moderátor
Příspěvky: 11516
Registrován: 19 črc 2003 06:02

Re: rozchod s partnerem - jak se s tím vyrovnat

Příspěvek od Ivo » 22 úno 2010 21:12

To nemá nic společného s budhismem :wink: Ani s kláštery a nekláštery ... :wink: ani s nějakou pasivitou a odtažitostí ...

Uživatelský avatar
dano
Příspěvky: 3364
Registrován: 13 kvě 2005 20:37

Re: rozchod s partnerem - jak se s tím vyrovnat

Příspěvek od dano » 22 úno 2010 21:18

neznasam tohto smajla :wink: uplne prijebany ksicht

Bedobus
Příspěvky: 87
Registrován: 08 čer 2009 11:33

Re: rozchod s partnerem - jak se s tím vyrovnat

Příspěvek od Bedobus » 22 úno 2010 22:58

o co tu vlastne ide?

Uživatelský avatar
EXCOM
Příspěvky: 5627
Registrován: 10 črc 2005 10:43

Re: rozchod s partnerem - jak se s tím vyrovnat

Příspěvek od EXCOM » 22 úno 2010 23:03

Bedobus píše:o co tu vlastne ide?
a o co vlastne ide tebe?

Uživatelský avatar
PELF
Profesionál
Příspěvky: 1986
Registrován: 12 dub 2007 12:03

Re: rozchod s partnerem - jak se s tím vyrovnat

Příspěvek od PELF » 22 úno 2010 23:13

Sice bych měl dát tenhle link spíš do diskuse o bijáku, který mě hodně zaujal, ale k tomuhle tématu se hodí víc... http://www.csfd.cz/film/70254-vecny-svi ... less-mind/
audio::video::postprodukce
Studio ATLAS


Uživatelský avatar
Fractal
Příspěvky: 2685
Registrován: 10 dub 2004 14:54

Re: rozchod s partnerem - jak se s tím vyrovnat

Příspěvek od Fractal » 22 úno 2010 23:49

jediný lék na vyrovnání se z rozchodu je čas tečka

Uživatelský avatar
Ivo
Moderátor
Příspěvky: 11516
Registrován: 19 črc 2003 06:02

Re: rozchod s partnerem - jak se s tím vyrovnat

Příspěvek od Ivo » 22 úno 2010 23:57

Fractal píše:jediný lék na vyrovnání se z rozchodu je čas tečka
Ano, opět za předpokladu, že tam není dítě ... Pokud je a žena si ve svém "pomatení" na něj osobuje neomezená a násilná "vlastnická práva", unese ho, vyhrožuje, vydírá a spoléhá přitom na pokřivenou českou justici, pak čas neléčí nic ... ten spíš hraje proti ...

Uživatelský avatar
Cundo
Profesionál
Příspěvky: 607
Registrován: 15 pro 2007 17:44

Re: rozchod s partnerem - jak se s tím vyrovnat

Příspěvek od Cundo » 23 úno 2010 00:01

Ivo citoval: Ve skutečnosti jsi mimo prostor a čas, v kontaktu s nimi jen z bodu teď a tady, ale jinak jsi bezčasový, bezprostorový, nezranitelný žádným jevem a událostí. Prozuměj tomu a přestaň se rmoutit. Jakmile si uvědomíš, že v tomto světě není nic, co bys mohl nebo potřeboval nazývat “svým vlastním”, začneš se dívat na vše zvnějšku, jako na divadelní hru nebo film na plátně, s obdivem a potěšením, občas možná s lehkým utrpením, ale hluboce uvnitř, nepohnutý ...

Nechcem vyvolavat polemiku,ale som presvedceny,ze prave naopak,nezijeme akosi "mimo" udalosti,ktore sa nas bezprostredne dotykaju,ale vsetko prezivanie,ktoremu sme vystaveny,je pre nas potrebne a pri spravnom a uprimnom vnutornom spracovani nam pomaha na dalsej ceste zivotom.Iste nebudem sam,ktory zazil na vlastnej kozi,ze len udalosti hlboko nas zasahujuce niekde v srdci,ci uz smutne ,alebo radostne,nam zostavaju ako nase zivotne skusenosti a determinuju nas dalsi zivot viac,ako akekolvek akademicke rozumove poucky.
Aranžovanie, tvorba a nahrávanie hudby.

Uživatelský avatar
EXCOM
Příspěvky: 5627
Registrován: 10 črc 2005 10:43

Re: rozchod s partnerem - jak se s tím vyrovnat

Příspěvek od EXCOM » 23 úno 2010 00:10

Ivo píše:
Fractal píše:jediný lék na vyrovnání se z rozchodu je čas tečka
Ano, opět za předpokladu, že tam není dítě ... Pokud je a žena si ve svém "pomatení" na něj osobuje neomezená a násilná "vlastnická práva", unese ho, vyhrožuje, vydírá a spoléhá přitom na pokřivenou českou justici, pak čas neléčí nic ... ten spíš hraje proti ...
dalo by sa to napisat aj takto aby sme boli spravodlivi :

Ano, opět za předpokladu, že tam není dítě ... Pokud si muž ve svém "pomatení" na něj osobuje neomezená a násilná "vlastnická práva", unese ho, vyhrožuje, vydírá a spoléhá přitom na pokřivenou českou justici, pak čas neléčí nic ... ten spíš hraje proti ...

;)

Odpovědět