Pytkin píše:

pavlii píše:Mno - aby si tady někteří nemuseli dělat reparát u profesora Vlachého thovt například (nic ve zlém).

P.

cece .. podla toho co tu pises , ze ten reparat budes robit aj ty

já už si v něm chvíli listuju (jste mě donutili vstát z gauče) a jen cituju...

P.

Náběhové a doběhové konstanty

Při používání kompresorů a limitérů je velmi důležité určit, jakou rychlostí komprese či limitace nastane. Limitér by měl zachytit všechny ostré přechody a zabránit tak signálu, aby překročil určitou úroveň. Proto by měl mít nastavený nejen rychlý čas náběhu, ale i doběhu, a zisk by se měl tedy obnovit okamžitě po uplynutí špičky.

Na rozdíl od limitéru bývá u kompresorů vhodnější nastavení s pomalejším náběhovým časem. Často se tím i zpevní a zprůrazní zvuk např. baskytary, neboť zde dochází k záměrnému překročení signálové úrovně při náběhu tónu. Čas doběhu (release, recovery time) je vlastně doba, kterou jednotka potřebuje k návratu do původního stavu po překročení nastavené úrovně. Bude-li tento čas delší, budou vlastně i tiché pasáže po uplynutí špičky tišší než normálně a bude jim chvilku trvat, než se dostanou na svou normální úroveň. Nastavení rychlého náběhu a doběhu při použití většího množství komprese může znít velmi nepřirozeně, protože se začínají uplatňovat různé nežádoucí efekty související s prudkými změnami zisku. Je to zvlášť patrné na hloubkách, kdy může při velmi krátkých časech dojít ke sledování vlastního průběhu signálové křivky, což má za následek určité zkreslení, a je už potom jen na vás odhadnout, jestli je toto zkreslení ještě únosné či nikoli. U některých modelů se ještě právě z tohoto důvodu přidává funkce hold, což je vlastně doba, o kterou kompresor pozdrží doběhovou fázi.

No však to povídám - nebo mi vysvětlete chybu v mojí úvaze

P.

EDIT: A to prosím kdyžtak včetně této úvahy: signalove-procesory/teoria-okolo-kompre ... ml#p362473 (ta vychází ze zde prezentované možnosti, že po překročení prahu kompresor zabere až za Attack dobu a pak za Release dobu přestane komprimovat...následoval by zase Attack čas atdatdatd. - příklad pro konstantní signál úrovňově nad prahem). Dík!

hmm .. a ktory kompresor je vlastne ten najstandardnejsi ? ze by sme si to na nom overili ?

po dlouhé době konečně smysluplnější otázka nevím, asi bych odhadoval nějaký, který není konstrukčně nijak moderní a nemá prakticky jiné ovládací prvky, než o kterých se tu bavíme....

P.

ked uz sa tu v tom tak nimrame , mozno by stalo za to odskusat vsetky pouzivane a overit si to na nich ..

já už jsem před nějakou stránkou pojal chuť si to taky vyzkoušet, když už to takhle virtuálně všichni "do mrtě" umíme Ale teď už ne, jdu chrnět. Nespavci - hoďte sem další postřehy, ať je ráno v práci co číst pro inspiraci

P.

pavlii píše:Stane, ale vnímáš to špatně - viz i text od Pytkina. Odpověď na tvojí otázku je, že mezi Attack a Release je zabírání kompresoru, čili komprese jako taková. Komprese jako taková probíhá navíc v celém intervalu Release. Pokud je vstupní hlasitost zvuku od nějakého momentu stále nad prahem, tak je výstup komprimován a žádné další veličiny se na zvuku již neprojevují (bavíme se pořád o základu, čili Threshold, Attack, Ratio, Release).

Slabý signál je slyšitelnější, protože nedosáhne na prahovou úroveň a není tedy nijak kompresorem ovlivněn; za kompresorem je přece ještě Makeup Gain ovladač, který zesiluje signál ZA výstupem kompresoru. Zase z toho nedělejte kovbojku, vždyť je to trivča

P.

Tohle ja chapu me jen zmatlo kdy zacina Release. Ted jsem jeste koukal do knizky od Bob Katz ktery mu verim a tam pise : "Release Time or recovery time, is how long it takes for the signal level to return to unity gain after it has dropped below the treshold." Na druhou stranu mam video kde se rika ze Release zacina po Attacku. Ale budu se drzet toho pod tresholdem. Tak to by jsem mel skolni ulohu hotovou a zase se vratim k poslouchani kompresoru. Jinak ted jsem testoval nekolik dni T-rackS a porovnaval se stejnymi simulacemi HW od jinych vyrobcu a byl jsem mile prekvapen a urcite pro nektere najdu misto na HD. Tenhle tyden uz snad budu mit novy iLok tak budu testovat Slate Digital VBC. Jsem na ne zvedavej.

zkoušejte, jsem zvědav na výsledky. ReaComp je uplně obyčejný, klasický kompresor...

Zajímala by mě ještě jedna věc, a možná s tím vším docela dobře souvisí. Některé kompresory mají dva doběhové časy. Jeden z posledních, moderních kompresorů je Kotelnikov. http://www.tokyodawn.net/tdr-kotelnikov/ neměl jsem čas studovat manuál, na Youtube dokonce existuje i podrobná prezentace tohoto kompresoru. Ale z rychlíku: když se na to dívám - PEAK release a RMS release. Vím, že jde o feedback technologii, přesto - není náhodou klíčem pro celý problém, že kompresory jsou schopny spočítat právě hodnotu RMS mezi předchozím, již komprimovaným signálem (ale počítájí s jeho vstupní hodnotou, která tam po dobu attack zůstane - tutíž tranzientem), a následujícím tranzientem? Na základě toho potom spustí proces release? Treshold s tím souvisí samozřejmě - ikdyž signál pod jeho hodnotu nikdy neklesne - vliv na RMS ve výsledném signálu přece má. Do jaké míry s tím souvisí pojem CREST FACTOR ? ...

EDIT: PEAK release a RMS release pracují v Kotelnikovu paralelně....

skusal som teraz niekolko kompresorov .. vacsina takych basic , ziadne advanced features .. a vsetky robili aj attack aj release .. takze mam pocit , ze cely svet nechape , ako ma kompresor fungovat .. len u nas par sikovnych vedcov , tomu rozumie ..

Pytkin píše:takze mam pocit , ze cely svet nechape , ako ma kompresor fungovat .. len u nas par sikovnych vedcov , tomu rozumie ..

Pytkin píše:skusal som teraz niekolko kompresorov .. vacsina takych basic , ziadne advanced features .. a vsetky robili aj attack aj release .. takze mam pocit , ze cely svet nechape , ako ma kompresor fungovat .. len u nas par sikovnych vedcov , tomu rozumie ..

zkoušel si i hardware? Třeba bude výsledek alá KLASICKÁ NAUKA.

fillippos : HW som neskusal ..

Fillippos píše:zkoušejte, jsem zvědav na výsledky.

Vzlousel jsem jich par jeste pred touhle debatou (ne jak funguji a kdy zacina release ale to jak zni) a vysledky se nedaji popsat slovy jednoduse proto jsem se rozhod ze pristi tyden udelam prvni ze serie videií kde porovnam softwarove verze jejich slavnych HW vzoru. Jako prvni vezmu jednoduchy v podstate basic kompresor LA2A ktery dela Attack a Release a ma jen dva ovladace. Rozdily nejsou radikalni ale jsou znatelny v barve zvuku. Vim ze si tenhle test vetsina jiz provedla sama pro sebe ale video si myslim nebude naskodu.