teoria okolo kompresorov
Re: teoria okolo kompresorov
Pokud release time není vázaný nijak na hodnotu treshold, potom tomu rozumím. Ale v literatuře se dočteš kolikrát právě opak. viz.http://cs.wikipedia.org/wiki/Komprese_dynamiky, ale tuhle verzi se nedočteš jen na Wiki, myslím že i v Praxi zvukové techniky a v mnoha jiných pramenech.
Re: teoria okolo kompresorov
Tak ja nevim, logicky vzato po Attack prichazi hned Release. Jaky by mel Release vliv na signal pod Treshold Tim ze se nastavi delsi Release komprese trva dele protoze pada pomalu na hodnotu Tresholdu a proto je slaby signal slysitelnejsi. Treba na zpev davas vyssi Release aby jsi zahchytil vsechny drobnosti a dosahnul stability, kdyz das nizky release tak ti bude vokal skakat dopredu a dozadu. Kdyz to tak neni tak co je mezi koncem Attack a zacatkem Release? Vim ze je to vsude psany ale me to neda logicky. Pro me je Release doba za kterou kompresor dosahne Treshold. Pod Treholdem neni podle me komprese. nebo spis by nemela byt, kdyby byla tak k cemu je pak Treshold? Ale to je jak to vnimam ja a to neznamena ze je to spravne.
Re: teoria okolo kompresorov
filippos : precital som si tu wiki a pisu tam :
Většina profesionálních kompresorů dynamiky umožňuje také nastavit rychlost (resp. čas) reakce na překročení prahu (ATTACK) a rychlost (resp. čas) uvolnění komprese po opětovném poklesu vstupního signálu pod práh (RELEASE).
to je presne to o com piseme ..
stan : no pre mna je attack cas , za ktory utiahne vstup , a release je cas za ktory ho uvolni ..
Většina profesionálních kompresorů dynamiky umožňuje také nastavit rychlost (resp. čas) reakce na překročení prahu (ATTACK) a rychlost (resp. čas) uvolnění komprese po opětovném poklesu vstupního signálu pod práh (RELEASE).
to je presne to o com piseme ..
stan : no pre mna je attack cas , za ktory utiahne vstup , a release je cas za ktory ho uvolni ..
Re: teoria okolo kompresorov
Stane, ale vnímáš to špatně - viz i text od Pytkina. Odpověď na tvojí otázku je, že mezi Attack a Release je zabírání kompresoru, čili komprese jako taková. Komprese jako taková probíhá navíc v celém intervalu Release. Pokud je vstupní hlasitost zvuku od nějakého momentu stále nad prahem, tak je výstup komprimován a žádné další veličiny se na zvuku již neprojevují (bavíme se pořád o základu, čili Threshold, Attack, Ratio, Release).
Slabý signál je slyšitelnější, protože nedosáhne na prahovou úroveň a není tedy nijak kompresorem ovlivněn; za kompresorem je přece ještě Makeup Gain ovladač, který zesiluje signál ZA výstupem kompresoru. Zase z toho nedělejte kovbojku, vždyť je to trivča
P.
Slabý signál je slyšitelnější, protože nedosáhne na prahovou úroveň a není tedy nijak kompresorem ovlivněn; za kompresorem je přece ještě Makeup Gain ovladač, který zesiluje signál ZA výstupem kompresoru. Zase z toho nedělejte kovbojku, vždyť je to trivča

P.
Re: teoria okolo kompresorov
no však ano, to je to, co si myslím taky, ale zároveň mi tu něco nehraje - čiže: představme si že po překročení práhu komprese dojde po jistém nastaveném času (attack) k samotné kompresi. Ta trvá po celou dobu, kdy je signál nad úrovní práhu komprese.. Ve chvíli kdy vstupní signál poklesne pod úroveň prahu komprese, kompresor vypíná - ale vypíná rychlostí, kterou nastavíme pomocí parametru release. To znamená, že pokud je release např. 50ms, tak samotný signál, který už je dávno pod úrovní treshold BUDE stále ještě komprimován po dobu 50 ms. Takže v praxi release nesmí být zbytečně dlouhý ne jenom proto, že u následujícího hlasitého tónu zbytečně usekneme tranzient, ale taky proto, aby komprese po dobu release zbytečně ještě víc netlumila signál který už je pod úrovní treshold. Tak jsem to doposud vnímal.Pytkin píše:filippos : precital som si tu wiki a pisu tam :
Většina profesionálních kompresorů dynamiky umožňuje také nastavit rychlost (resp. čas) reakce na překročení prahu (ATTACK) a rychlost (resp. čas) uvolnění komprese po opětovném poklesu vstupního signálu pod práh (RELEASE).
to je presne to o com piseme ..
stan : no pre mna je attack cas , za ktory utiahne vstup , a release je cas za ktory ho uvolni ..
JENŽE, dle toho co jsem si v testu zjistil, tak uroveň treshold nemá vůbec vliv na parametr release. Release prostě funguje nepřetržitě a reaguje na jakýkoliv pokles úrovně hlasitosti signálu. Treshold je pouze místo na dB škále, od kterého se počítá množství redukovaného signálu v závislosti k poměru komprese. S releasem nemá co dělat. Ano - mezi attack a release není nic.
Tuším, že pravda je někde mezi těmito dvěma odstavci. Zní mmi to sice celé jako blábol, ale nevím, jak jinak se z pohledu teorie na celou věc dívat. Matematik nejsem, takže z tohodle pohledu si moc nepomůžu. Leda, že budu používat uši, to mě možná spasí..


Re: teoria okolo kompresorov
pavli : ja by som skorej povedal , ze slaby signal je slysitelnejsi preto , lebo je zosileny makeupom ..
Re: teoria okolo kompresorov
filippos : ty tomu stale nerozumies .. teraz ti to napisem naposledy a uz uplne po lopate .. vacsia lopata neexistuje ..
predstav si ze clovek je kompresor .. ked signal presiahne nejaku hladinu (treshold), tak clovek zacne tocit tocitkom volume dolava .. proste zacne stisovat .. cim je signal vacsi , tym to tocitko viac ubera .. cize signal je slabsi .. ked signal klesa , tak to volume zase toci do prava .. cize pridava .. az ked signal klesne pod treshold , tak volume je na povodnej hodnote .. to je princip kompresoru .. ze cim je signal silnejsi , tym sa viac ultmuje .. no .. a teraz Attack a release .. predstav si , ze to volume toticko je ovladane motorcekom .. atack je v podstate rychlost akou sa toci to volume do lava (stisuje) a release je ako sa volume toci doprava (zhlasnuje naspat) .. cize to krutenie s tym volume neni okamzite .. ale ma zotrvacnost .. proste plava .. a teraz si zober ze prichadzaju rozne signaly ... silny , slabsi , stredny atd .. tak to kolecko volume stale rozne chodi dolava doprava .. s tale s tymi rychlostami danymi ATTACK a RELEASE ..
predstav si ze clovek je kompresor .. ked signal presiahne nejaku hladinu (treshold), tak clovek zacne tocit tocitkom volume dolava .. proste zacne stisovat .. cim je signal vacsi , tym to tocitko viac ubera .. cize signal je slabsi .. ked signal klesa , tak to volume zase toci do prava .. cize pridava .. az ked signal klesne pod treshold , tak volume je na povodnej hodnote .. to je princip kompresoru .. ze cim je signal silnejsi , tym sa viac ultmuje .. no .. a teraz Attack a release .. predstav si , ze to volume toticko je ovladane motorcekom .. atack je v podstate rychlost akou sa toci to volume do lava (stisuje) a release je ako sa volume toci doprava (zhlasnuje naspat) .. cize to krutenie s tym volume neni okamzite .. ale ma zotrvacnost .. proste plava .. a teraz si zober ze prichadzaju rozne signaly ... silny , slabsi , stredny atd .. tak to kolecko volume stale rozne chodi dolava doprava .. s tale s tymi rychlostami danymi ATTACK a RELEASE ..
Re: teoria okolo kompresorov
pavlii : ja som to z toho tvojho dako nepochopil 

Re: teoria okolo kompresorov
2Fill: Tohle revoluční pojetí (bez ironie) zavání tím, že při konstantním signálu, jehož hlasitost překračuje Threshold, bude kompresor "pumpovat", čili v intervalech délky Release budou následovat Attack "mezery", ve kterých skokově signál vyskočí směrem ke své maximální hodnotě (než zase kompresor zabere).... E-e, to je přeci nesmysl 
2Pytkin - OK - malá lopata. měl jsem dopsat, že přeci slabý signál kompresorem projde (bez ovlivnění) a je zesílen Makeup prvkem
P.

2Pytkin - OK - malá lopata. měl jsem dopsat, že přeci slabý signál kompresorem projde (bez ovlivnění) a je zesílen Makeup prvkem

P.
Re: teoria okolo kompresorov
Pytkine, tys to tak hezky napsal, že ti snad pošlu kytkuPytkin píše:filippos : ty tomu stale nerozumies .. teraz ti to napisem naposledy a uz uplne po lopate .. vacsia lopata neexistuje ..
predstav si ze clovek je kompresor .. ked signal presiahne nejaku hladinu (treshold), tak clovek zacne tocit tocitkom volume dolava .. proste zacne stisovat .. cim je signal vacsi , tym to tocitko viac ubera .. cize signal je slabsi .. ked signal klesa , tak to volume zase toci do prava .. cize pridava .. az ked signal klesne pod treshold , tak volume je na povodnej hodnote .. to je princip kompresoru .. ze cim je signal silnejsi , tym sa viac ultmuje .. no .. a teraz Attack a release .. predstav si , ze to volume toticko je ovladane motorcekom .. atack je v podstate rychlost akou sa toci to volume do lava (stisuje) a release je ako sa volume toci doprava (zhlasnuje naspat) .. cize to krutenie s tym volume neni okamzite .. ale ma zotrvacnost .. proste plava .. a teraz si zober ze prichadzaju rozne signaly ... silny , slabsi , stredny atd .. tak to kolecko volume stale rozne chodi dolava doprava .. s tale s tymi rychlostami danymi ATTACK a RELEASE ..


Re: teoria okolo kompresorov
Rozumím ti, ale viz. otázka na Pytkina o patro níž..pavlii píše:2Fill: Tohle revoluční pojetí (bez ironie) zavání tím, že při konstantním signálu, jehož hlasitost překračuje Threshold, bude kompresor "pumpovat", čili v intervalech délky Release budou následovat Attack "mezery", ve kterých skokově signál vyskočí směrem ke své maximální hodnotě (než zase kompresor zabere).... E-e, to je přeci nesmysl
P.
Re: teoria okolo kompresorov
Protože literatura to píše správně. Tvůj hypotetický příklad bude produkovat jen komprimovaný signál, kromě Attacku na začátku se tam bude uplatňovat pouze Ratio.
P.
P.
Re: teoria okolo kompresorov
Ja to chapu tak, ze to co pise Pytkin je spravne a zaroven je to v rozporu s wiki popisem. Kompresor uvolnuje po KAZDEM poklesu vst. signalu (ktery je zaroven nad treshold) a tim padem release se projevi take po kazdem poklesu.