No jelikoz se ekonomii (nebo ekonomice? ani nevim, jakej je v tom rozdil nevenuju, nestuduju ji do hloubky (alespon ne moc dlouho), urcite je to zcasti zalezitost nejaky "viry", "selskyho rozumu", "pocitu". Asi jde o kryptonabozensky fenomen - proc si to nepriznat. Ja to cejtim tak, nekdo jinej jinak. Jak uz jsem psal, propadam beznadeji - zda se mi, ze o tomhle snad ani nejde diskutovat. Lze si jen vzajemne sdelit stanoviska.
Dam priklad: povazuju regulaci najemneho za bezmala zlocin, kazdopadne za nemoralni utok na soukromy vlastnictvi. Proste to tak cejtim. Pak se ale podivam na svoji babicku, jak horkotezko zaplati i ten svuj regulovanej najem, sotva ji zbyde na jidlo, a je mi ji proste uplne obycejne lito, kdyz si predstavim, ze by se musela nekam stehovat do horsiho, i pro mladyho je to stres, a co teprve ona - vsechno ji boli, atd. A co si ted s tim pocnout? Drzet se principu, nebo akceptovat jejich porusovani? Babicce bysme asi pomohli my, prispeli ji treba (ostatne uz ted se to deje). Ale treba bysme na to nemeli. Ja vim, ze si muzu rict (a rikam) "tak to proste je". Ale je to urcity dilema, ktery se mi ted v hlave docela casto objevuje.
No vis,
proste bez racionality a zakladnich principu mechanickeho fungovani trznich mechanismu trhu je velmi jednoduche naletet .Trh je instituce(to je definice ve vsech ekonimickych teoriich).A jako jakoukoliv instituci jde ji obejit.Potrebuje mit dane kodifikovana pravidla.Protoze pokud se pocita s opakem je to proste iluze a idealismus, ktery nepocita s lidskou duvtipnosti a touhou vydelat bez ohledu na moralku a jakakoliv pravidla.A ve jmenu jakehokoliv idealismu bylo v historii spachano nejvic zla.Moralniho i materialniho.
Cyril píše:No jelikoz se ekonomii (nebo ekonomice? ani nevim, jakej je v tom rozdil
ekonomie je věda (teorie), ekonomika je reálný systém.
nevenuju, nestuduju ji do hloubky (alespon ne moc dlouho), urcite je to zcasti zalezitost nejaky "viry", "selskyho rozumu", "pocitu". Asi jde o kryptonabozensky fenomen - proc si to nepriznat.
Není to kryptonáboženský fenomén, tento pohled (příklad je klip přemluv bábu) jen vyhovuje některým politikům, kteří tím potom zakrývají vlastní neschopnost. Ve skutečnosti by mělo jít o racionální rozhodnutí podložená zkušeností a kvalitními informacemi.
zda se mi, ze o tomhle snad ani nejde diskutovat. Lze si jen vzajemne sdelit stanoviska
Jde to tom diskutovat, ale musíš se udržet na určité úrovni. Něco jiného jsou osobní názory a hospodské výkřiky (sociálně nepřízpusobiví mně okrádají atd. a všichni by měli pochcípat nebo být zavření) a něco jiného je projít si náklady státního rozpočtu, konkrétní statistiky a podle toho se rozhodovat - ja jsem ty konkrétní čísla dal a odpověď? Starý známý kolovrátek o sociálně nepřízpůsobivých, kteří prý drancují sociálními dávkami rozpočet!
BTW:
V projevu k životnímu jubileu (80 let) Prof. R. Heilbronera (USA), zazněly vtipné postřehy od laureáta Nobelovy ceny P. Samuelsona, učitele celé generace ekonomů. Ten řekl k současnosti, že "když boha marxistického socialismu, který selhal, nahradíme obstarožním bohem liberalismu a laissez-faire, musíme být na pozoru. V současnosti pro globální ekonomický chaos je relevantní bůh liberálního kapitalismu "a vysvětluje dál: "Hodně lidi se dívá na studenou válku jako částečně řízený laboratorní experiment. Liberální hrdina bojoval s divochy a zasadil jim konečný knock-out, nyní se můžeme obrátit k výrobě energie zadarmo, ovládnutím řízené jaderné fúze. " To je dle Samuelsona, pěkná naivita. Hospodářský zázrak Japonska v létech 1945-90 nebyla nikdy obstarožní laissez-faire utopií Frederika von Hayeka.
Jeste neco o neoliberalismu:
V roce 1873 Francouz Léon Walras (1834-1910) ve švýcarském Lausanne přišel s principem obecné rovnováhy ekonomiky, která se vytvoří tak, že výrobce ohmatá trh (francouzsky „tâtonment“) a postupně se dopracuje k rovnovážné ceně. Posledního do neoklasického mariáše nutno vzpomenout Francouze J. B. Saye (1767-1832), který ve Francii propagoval teorii A. Smithe. Jeho idea byla, že když se něco vyrobí a prodá, někdo musel dostat mzdu, zisk nebo rentu, za kterou si ten výrobek koupil. Důsledkem byl názor, že výroba si nějak vytváří poptávku. Tento princip byl velmi populární. J. K. Galbraith řekl, že do poloviny 30tých let na Harvardu nikdo nemohl dostat doktorát pokud nevěřil v Sayův zákon. Po polovině 30tých let nikdo nedostal doktorát, kdo v něj věřil. Tento zvrat způsobil brilantní ekonom, - J. M. Keynes (1883-1946).
ooo Bylo to poté co neviditelná ruka A. Smithe dala americké ekonomice takovou facku, že burzovní makléři padali z oken mrakodrapů. Jak se totiž ukázalo, ekonomika dovede docílit rovnováhu nejen při plné zaměstnanosti, jak ekonomové předpokládali, ale i při podstatně nižší. Keynes vysvětlil co to může způsobit a navrhl, že ten rozdíl v zaměstnanosti by se měl vyplnit pomocí státních zásahů. Keynes totiž ukázal, že rovnováhu lze docílit nejen snižováním cen, ale i snižováním výroby a rostoucí nezaměstnaností, proto doporučil, aby se centrálně upravoval vztah mezi náklonností spotřebovávat a pohnutkami investovat. Hned však dodal, že to nezvyšuje důvod pro socializaci výroby.
ooo Mnoho pozitivního se připisuje Keynesovi, od Rooseveltova Nového údělu, po dvě desetiletí poválečného růstu. Aby se zabránilo opakování krize, byl koncem druhé světové války navržen finanční systém známý podle místa jeho schválení v červenci 1944 - Bretton Wood. Velkou zásluhu má na tom sám Keynes, který je nyní kritizován jak zprava, tak zleva. Přitom se zapomíná na jeho heslo "omezovat nadvládu spekulace nad podnikáním".
ooo Inflace a „stagflace“, která dle jeho teorie vůbec nemohla nastat, však žel, počátkem 70 let nastala a byla zdrojem pochyb o všemohoucnosti keynesiánství a také koncem Bretton Woodského systému.
ooo To přivedlo na scénu monetaristy vedené M. Friedmanem (Nobelova cena). Jeho teorie se dá shrnout populárně asi takto:
· stát je nepřítel hospodářství,
· za nezaměstnanost mohou odbory,
· úrokovou míru a kurz měny má určovat trh,
· jediný legitimní cíl hospodářské politiky je stabilita měny.
ooo Uskutečnil se tak sen M. Friedmana již z r. 1953 o pružných kurzech měn ("The Case for Flexible Exchange Rates" (publikováno v Essays in Positive Economics). Konečný výsledek však byl přesně opačný, než navrhovatelé předpovídali. Říkali totiž, že flexibilní kurzy měn budou plnit funkci "tlumiče" (buffer), který ochrání domácí hospodářství před vnějšími šoky. Nyní ani spojené národní banky nedokážou odvrátit útok spekulantů. Léky proti tomu jsou známy, např. Tobinova daň navržena v r. 1978 laureátem Nobelovy ceny Jamesem Tobinem ve výši asi 0,5% za mezinárodní převod peněz. Přes rozsáhlou diskusi se zatím o jejím zavedení neuvažuje.
ooo Nicméně sám Friedman řekl již v roce 1986, že jeho politika se zdá být „skličujícím selháním v praxi“, zejména že vývoj ve světě praxe se výrazně liší od vývoje ve světě ideí. Od publikování jeho knihy Kapitalizmus a svoboda v r. 1962 se prý USA vzdálilo od pravé liberální společnosti, protože v r. 1986 výdaje vlády byly 43,8% národního důchodu, zatímco v r 1962 to bylo 34,7% a v r. 1930, před programem New Deal, jen 15%.
ve Zpravodaji Klubu ekonomů, č. 2, 2005.
Trh funguje super u produktů, které nepotřebuješ nutně k životu. U věcí které nutně k životu potřebuješ (bydlení, základní jídlo, voda, teplo, kanalizace, elektřina, zdraví atd.) tě může monopol (oligopol, firmy s kartelovou dohodou) docela sprostě vydírat, proto v těchto několika oblastech je nějaká regulace podle mne rozumná. Když kartelově nastaví vysoké ceny prodejci televizí, tak se nezblázním a budu koukat na starý krám, nebo nebudu koukat vůbec. Pokud kartelově nastaví neplatitelné ceny české privatizované vodárny, bude to docela problém. Samozřejmě žáby se většinou vaří pomalu, takže se zdražuje nenápadně...
o tobinovej dani sa praveze realne uvazuje a velmi silne. navrhovatelmi v EU je nemecko, predovsetkym merkelova dost skusala tento napad presaditna mitingu G20
Koncept welfare state je vázán na demokratický režim a pojí se s relativně vyspělou tržní ekonomikou
Až se staneš otrokokem nadnárodních společností, které získají monopol na zboží a služby uspokojující základní lidské potřeby, tak budeš ješte se slzama v očích vzpomínat na pár flákajících se úřednic.
"pravice má právo "nastolit pravicový autoritativní režim", pokud by "západní civilizaci hrozil zánik v důsledku politické a intelektuální impotence levice"
Jedu na dovolenou, takze tu vlnu, co se tu jiste vzedme, uz nezastihnu, ale musim rict, ze Roman Joch je naprosto fantasticka volba. Dlouhodobe ctu jeho famozni clanky/knizky/rozhovory atd. (viz treba obcinst.cz) a musim rict, ze je to unikatni osobnost. Malokdo to ma v hlave takhle srovnany a dokaze to tak presvedcive vysvetlit. Hodne me Necas prekvapil, ze si ho zvolil za poradce. Blyska se na lepsi casy!!!
nevenuju, nestuduju ji do hloubky (alespon ne moc dlouho), urcite je to zcasti zalezitost nejaky "viry", "selskyho rozumu", "pocitu". Asi jde o kryptonabozensky fenomen - proc si to nepriznat. Ja to cejtim tak, nekdo jinej jinak. Jak uz jsem psal, propadam beznadeji - zda se mi, ze o tomhle snad ani nejde diskutovat. Lze si jen vzajemne sdelit stanoviska.
