Bud tva "bezna" jidla nejsou dobra (moc mouky, moc vajec atd) a nebo jsi proste ideologicky zaujaty. A klidne bych veril, ze kdyby ti prinesli to samy jidlo a nakukali ti ze jsou tam ty skvele a povolene suroviny, tak se budes volizovat blahem a budes vsem vypravet co jde udelat treba ze soji.

Ivo píše: Ad rizoto - nevím co máš na mysli. Proč by se z celozrnné rýže nemělo udělat skvělé rizoto ? Podus zeleninu, smíchej s rýží (případně přidej nějakou luštěninu apod) - a co bys chtěl víc ? Neomezené pole variant, jedna chutnější než druhé. Jen je třeba se zbavit těch předsudkových zafixovaných klecí že rizoto (bramboračka ) atd = jenom tohle a nic jiného, udělat to jinak nebo z něčeho jiného je vyloučeno. To jsou umělá škatulková omezení, nic víc ...

Vis co je risotto (italsky)? Tohle cos mi popsal rozhodne ne. Jestli mas predstavu o tom, ze to je to co ti davali v jidelne, tak to rozhodne ne.

Mozna vis, mozna ne..

To risotto je postaveny prave na tom, ze ocistena kulatozrna ryze pri restovani pusti skrob a proto je pak tak lahodne kremova.



to co mi tu nabizis nema s risottem nic spolecnyho, ale jsou to treba "kroupy" se zeleninou. Ok muze to byt dobre, ale jsou to uplne odlisna jidla.

Ono záleží jestli přijmeš za svůj nějaký konkrétní systém a vycházíš z konkrétních termínů (které v jiném systému zase můžou znamenat něco úplně jiného) a nějakých fixovaných postupů - anebo ne. Variant jídel jsou miliony

Já se většinou žádnými konkrétními "recepty" nezabývám a nejvíc mi chutnají věci nejjednodušší a tvůrčí. V poslední době jsme si třeba velmi oblíbili "univerzální zeleninovou polívku": nastrouhá se (na hrubším robotovém struhadle) hromada zeleniny: mrkev (té nejvíc), petržel, trochu celeru, červená řepa (podle toho co dům dá), dál třeba nějaké zelí když je, trocha brokolice nebo špenátových listů. Do velkého hrnce se dá trocha oleje, na něm se nejdřív ohřeje koření (to je důležité, tak jeho chut vynikne víc než kdyby se přidalo potom) - např. bazalka, kmín, oregano, trocha kurkumy apod., trocha soli, nasype se tam ta zelenina, pomíchá s kořením atd,. zakryje se pokličkou a 5-10 min podusí (vůbec se s ní už nemíchá), pak se to zalije vodou (ale ne moc at je to pěkně husté), dalších pár minut povaří a na závěr se přidá (libovolně z toho, podle nálady a co je zrovna k mání, ne všechno) - trochu misa, semínek (konopná apod.), nějaká uvařená luštěnina nebo quinoa atd atd (na jemné doladění). Samozřejmě tam můžou být i brambory (ale jasně že ne všechno zmíněné naráz - v tom je ta variabilita) Je to maximální pochoutka, nikdy nezevšední a mohl bych to jíst denně do smrti . A když se toho udělá dost - tak to i 1-2 dny vydrží. A zvláštní že to velmi chutná i lidem, kteří normálně dělají elaboráty, které zminuješ (plné mouky, tuku, smažení, mlíka, vajíček atd.).

(podobně jako když třeba udělám "raw" zmrzlinu - jen z ovoce (někdy i trocha oříšků případně někdy třeba i trochu rýžového mandlového mléka atd.), bez cukru, mlíka atd. ) - i běžní jedlíci zmrzlin jsou z toho na větvi a oblizují se i za ušima

Nebo univerzální "rizoto" Podobně jako u výše zmíněné polívky se podusí zelenina, která je po ruce (jen troška oleje, koření a soli, nic víc - pro mě nic nepřekoná tu sytou, bohatou, přirozenou chut zeleniny atd,, nepřebitou jinými věcmi - mouka, mlíko atd a neutopenou v nich). Vedle se uvaří nějaká obilovina (rýže, quinoa, pohanka atd.), případně trocha červené čočky zvlášt (ta je na rozdíl od ostatních luštěnin uvařená za pár minut). Pak se to smíchá a je hotovo - neuvěřitelně dobré (a pokaždé jiné). A jemných "masteringových" drobností na doladění je hromada ... Může se to případně i zapéct. K tomu čerstvý zeleninový salátek .. Atd atd atd

Nebo nakrájíš ma plátky dýni hokkaido, dáš na plech chvíli péct, pokapeš sojovou omáčkou (k tomu brambůrky apod.). Případný zbytek pomixuješ, přidáš trochu třeba ovesné smetany nebo sojové, zázvor, citron, čerstvý koriandr nebo bazalku apod - a superluxusní polívka hotová

Anebo se podusí trochu nakrájených jablek, hrušek apod., smíchají se s uvařenou obilovinou, přidá trocha hrozinek apod,, posype se mákem nebo pomletými oříšky (x variant) a je to pochoutka - nebo se zapeče jako nákyp - bez mlika, vajíček, másla atd. Opravdu moc dobré. Nepopírám, že to někdo úplně bez "talentu" může udělat ne moc dobré (jako koneckonců všechno ...). Jakýsi malý talent (v těch jemnostech) na to třeba je ...

Ale tohle se spíš dělá ted v zimě ... V létě mi přijde dost nekompatibilní něco vyvářet, z čeho by se kouřilo atd ... Té přirozené potravy je v té době všude nadbytek ...

Všechny tyhle zmíněné věci jsou velmi jednoduché a jejich příprava trvá relativně krátkou dobu. Jsou maximálně výživné a dobré, o nekonečném množství variant a člověk nedělá půldenní pracnou precizní alchymii na 20 kuchynských sub-pracovištích (s výsledkem , který je často navíc spíše kontraproduktivní ...)

to prvni je princip minestronne- nic noveho pod sluncem, je to ten nejzakladnejsi postup jak udelat zeleninovou polevku. Je vdecna, funkcni, chutna kazdemu.
dynova polevka se dela jednoduseji. Hokaido, cibule, olej, vyvar, rozmixovat. zjemnit smetanou, ale neni to nutny. (na tomhle principu je vetsina kremovych polevek)
Risotto je trosku vyssi level nez tvoje zamichana rejze se zeleninou (ale je to take dobre).

Proste na kazde jidlo se hodi neco jineho. Fungovat formou nahrazky mi prijde ujety a hlavne zbytecny

Já netvrdím, že jsou to "nové věci" To by ani nešlo ... Jinak nahrážka" je sporný pojem. To by tu nejdřív muselo být něco pevně fixovaného, co by se mělo "nahrazovat". Není to ale tak .. Podobně bychom mohli tvrdit, že mléko, vajíčka, mouka atd. jsou (ujetou a zbytečnou) nahrážkou jiných věcí Všechno je jen relativní ... a máme svobodný výběr ... s velkým množstvím možných výsledků ... z nichž minimálně polovina je určitě skvělá ...

tak zjevne pouzivas ovesnou, sojovou smetanu, ktera tam ma mit stejnou ulohu jako smetana normalni. Nutural ryze ma uplne jine vlastnosti nez ocistena. Kazda se hodi na neco jineho. Mouka to samy. Zitna neni psenicna, bila neni celozrnna atd, Kazda se svymi vlastnostmi na neco hodi a na neco ne.

Oxyygen píše:tak zjevne pouzivas ovesnou, sojovou smetanu, ktera tam ma mit stejnou ulohu jako smetana normalni.

To samé můžeme říct i naopak

to tezko. Ja pouzivam pouze mleko či smetanu.

Ty pouzivas Mandlove mleko, Ovesnou smetanu..tzn tzn nahrazky, ktere dle nazvu mi rikaji: Mame vlastnosti jako smetana, ale nejsme z mleka (tzn tradicni smetana) - tudiz nahrazka.

Ale ve vysledku je to uplne jedno, kdyz to v tom jidle funguje

Haha, no proč ne Taky tam můžu dát avokádo apod. Jedná se prostě o nějaké zahuštovadla/krémovadla ... Kravské mlíko z mnoha důvodů principiálně nechci, takže využívám spoustu jiných věcí. Názvy jsou jen konvenční, zvykové. Můžeme to taky nazvat jinak - Sojana, Ovesana, Mandlový krém, Ořechový nektar apod

Oxyygen píše: Mám pocit, že vyloučení mouky u tebe končí tím, že si k snídani nekoupíš rohlík, ale jabko.

Mouka je zásadní ingredience a používá se napříč všemi kontinenty.

Nejen pečivo, ale všechny těstoviny, nudle, noky, knedliky, tortily, pizzy atd. Ą co jíška? (víte že existuje?), bez tý jste v x omáčkách, polévkách (Třeba taková bramboračka) atd uplně vyřízený. A těch postupů, kdy bez mouky to není prostě ono (nebo to nefunguje) jsou mraky. A nahradit jinou "alternativní" moukou nejde. Je to stejný, jako nenahradíš vejce.

Ty vyjmenované produkty nejím. Myslel jsem vyloučení mouky komplexně ze všech zdrojů a ve všech potravinách. Všechna ta jídla jsou podle mě nezdravá, tak je nejím.

Oxyygen píše: Myslim, ze clovek musi kazdodenne varit, aby docenil jak jsou mouka, vejce, maslo, mliko atd velice dobrý služebníci , ktery se proste blbe nahrazujou. Jako třeba cibule.

Už od dětsví jsem si hodně vařil, tyhle ingredience jsem využíval, ke konvenční přípravě jídel jsou hodně potřebné. Ale já si myslím, že konvenční příprava jídel je nezdravá. Tak jsem přestal konvenčně připravovat jídla a nemusím tedy žádnou z těch věcí nahrazovat.

Rekl bych, ze pro mě už právě jídlo není ideologická záležitost, ale jen pouhá potravina, kterou do sebe dám a můžu se věnovat něčemu co pro mě osobně má smysl. Naopak ideologický mi přijde ten běžný stav, se všema ingrediencema, různýma postupama, receptama, televizníma pořadama o vaření, celým průmyslem postaveným z velké části pouze na chuti. Vůbec nám nevadí, ani nám nepřijde pozoruhodné, že nám v televizi obézní muž s podlomeným zdravým a viditelnou potřebou nosit podprsenku radí, jak přípravovat jídlo. To celé mi přijde jako ideologie, v té zaslepenosti, celé je to jen touha po chuti těch jídel.

Chutě jsou relativní a mění se. Ted uz mi stačí třeba dát si hodinu namočenou pohanku ve vodě, syrovou, neochucenou, jen tak.

Sonority píše: Rekl bych, ze pro mě už právě jídlo není ideologická záležitost, ale jen pouhá potravina, kterou do sebe dám a můžu se věnovat něčemu co pro mě osobně má smysl. Naopak ideologický mi přijde ten běžný stav, se všema ingrediencema, různýma postupama, receptama, televizníma pořadama o vaření, celým průmyslem postaveným z velké části pouze na chuti. Vůbec nám nevadí, ani nám nepřijde pozoruhodné, že nám v televizi obézní muž s podlomeným zdravým a viditelnou potřebou nosit podprsenku radí, jak přípravovat jídlo. To celé mi přijde jako ideologie, v té zaslepenosti, celé je to jen touha po chuti těch jídel.
.

Přesně tak .... to je velmi výstižně řečeno ... tohle je ve skutečnosti jakoby ta skutečná ideologie a posedlost něčím naprosto umělým, vytváření co nejkomplikovanějších postupů, kombinací fyziologicky nekompatibilních ingrediencí (kdy všechny současti a postupy jsou přesně povinné a nenahraditelné), přebíjení dráždivými chutěmi všeho druhu - bez ohledu jak ty přeplácané jídla působí na tělo (i mysl) a bez ohledu na to, že čím jednodušší je jídlo a suroviny, tím je nejen chutnější, ale i přínosnější a zdravější ...

A s těmi chutěmi - pokud je člověk dlouhodobě naučen na agresivní umělé chuti jídel (dnes běžné), tak je jasné že přirozená chuť potravin a jídel mu v tom ohlušení připadne fádní nebo žádná. Klasický tik - člověk dostane jídlo a ještě než ho vůbec okusí, začne ho solit
Je to zase jako o někom, kdo je permanentně ve 100 dB a jemné zvuky už pak vůbec neslyší ... Nebo je zase uslyší až si dá měsíc lazenskou pauzu

Když se mi třeba stane, že něco opravdu přesolím, že už to skoro nemůžu jíst, tak moje maminka řekne - vždyt to není vůbec slané, vůbec jsi tam nedal sůl apod

ja mam pocit, ze jste skutečně dobře udělaná "konvenční" jidla nejedli. Svet neni cernobilej a kazda surovina ma sve klady a zapory. Umeni je ty surovniny pouzivat spravne a dodrzovat postupy, ktere jsou vyzkousene .O tom je treba italska kuchyne, která je velmi chutna, postavena na jednoduchosti, cerstvosti logicnosti a respektovani vlastnosti jednotlivych ingedienci. (to znamena, ze ti po jidle neni blbe, tezko) Kdyz se divam na Ivovo recepty, porad je mi zahadou proc tam dava tolik ingredienci, ktere v plno pripadech plni funkce ceske "oblohy".

Sonority píše: Už od dětsví jsem si hodně vařil, tyhle ingredience jsem využíval, ke konvenční přípravě jídel jsou hodně potřebné. Ale já si myslím, že konvenční příprava jídel je nezdravá. Tak jsem přestal konvenčně připravovat jídla a nemusím tedy žádnou z těch věcí nahrazovat.

Otazka taky je, jestli je delal spravne.. Podelat jinak vyborny jidlo hloupym postupem ci neumenim jde velice snadno.

Ale jo, jedl jsem leccos, i 5 hvězdičkové věci Je to často dráždivě dobré (takové správně limitované na -8 dB RMS) a návykové, ale ten pocit z toho často není tak příjemný, lehký a energizující jako z jídel, který bych osobně označil za přirozenější a stravitelnější ... (a jednodušší)

Třeba italská kuchyně je OK, ale je to v podstatě samá mouka (pizza, pasta atd), hodně k smrti uvařená zelenina - nějak to moc nemusím ... ale když není vyhnutí, nijak se tomu nebráním, když to situace vyžaduje ... Když už bych si mohl vybrat, tak potom tchajwanská kuchyně - to jsou neuvěřitelné pochoutky ... (a stále něco nového) ...

Ty ingredience co jsem psal nejsou míněny tak že tam musí být všechno naráz, ale jsou různé varianty a možnosti bud a nebo ... Ale ne tak, že bych to předem designoval, ale většinou vyjdu z toho, co mám zrovna po ruce a to prostě použiju

ja myslim, ze je to hodne o hlave. o nasi vuli, presvedceni, o tom co chceme.. a taky o zvyku. je to problematika kazdyho z nas individualne a je dobry to tak brat a nemyslet si, ze je nejaka univerzalni pravda. i ty chute se s nasim zvykem i presvedcenim docela menej - zajimavy, ze jsou vlastne docela relativni i pro jednoho jedince, treba na zaklade zmeny jeho postoju.