Jo timhle premejslenim jsem si taky prosel. Vsechny ty harmonicky, ktery ten signal delaj "obdelnik" a ne sinus jsou mimo slysitelny pasmo a jejich vliv je pak jenom skrz interakce (scitani odcitani), kdy se preklopej do slysitelnyho.

Vsechny zarizeni s omezenou sirkou za urcitym bodem proste orezou harmonicky. Vcetne pasu. A je hromada nahravek, ktery nemaj moc nad 12khz a znej uplne fajn... a koho pak zajima jestli tam hrala na 10k sinusovka nebo obdelnik? To proste neni dulezity.

V tom se Matouši shodneme ...

ok

U těch 192 (obrázek z předchozí strany) máš nepoměrně zvětšenou amplitudu (tedy její vizuální rozměr).

vertikalni zoom byl na na vsechny stejny...sak si to vyzkousej a nazoomuj dle libosti, obdelnik mel na vstupu stejnou amplitudu, a horizontalni zoom snad nic neresi, kdyz jdou videt jednotlive samply...pro me ma smysl pracovat s vyssi SR, pokud je to nekomu fuk, ok v poho...jen je rok 2013,tak proc to nepouzit? nic, uz do toho nebu stourat, je to jedno


EDIT:

Já osobně hudbu poslouchám a nekoukám na křivky abstrahovaných frekvencí

a vidis tady muze byt rodzil v nasem rozdilnem pristupu a pohledu na vec. Me treba zajima oboji a povazuju to za dulezite.

Ta amplituda se takhle "ozuzla" a vypada to na pohled fakt zalostne . Ale je fakt nutny si uvedomit, kde se nachazime frekvencne.

88.2 nebo 96kHz pouzivam rad kdyz jsou projekty maly, nebo na nahravani atmosfer/efektu. Prijde mi to tak akorat rozsireny nad to co clovek potrebuje.

Jo jeden argument, kterej nevim jestli tady zaznel, co jsem nekde kdysi zaslech mel co do cineni s presnosti v case/impulzu. Bylo to neco ve smyslu jakoze pas je sice frekvencne omezenej ale je trochu vic jedno kam data casove dopadnou a tak muze byt fazove/impulzne presnejsi. A ze to v digitalu asi odpovida 384khz nebo i DSD ze tohle zvlada a tak pak secvaknou nejaky veci a prostorovy informace se uchu libej vic. Nejsem si tim ale moc jistej, protoze pas ma "zrno" randomovejc rozesetejsi nez digi a jestli je frekvencne omezenej, tak bude taky zuzlat veci stejne jako digital (a vetsinou niz nez digital).

To snad cetl kazdy ne?

Velmi doporučuju přečíst si třeba tento článek http://www.lavryengineering.com/pdfs/la ... _audio.pdf Tam je to myslím vysvětleno velice jasně.

Mozna chce cist dal:

http://lavryengineering.com/pdfs/lavry- ... iasing.pdf

http://www.grimmaudio.com/whitepapers/dsd%20faq.pdf

http://www.positive-feedback.com/pfback ... v.8n2.html

a dalsi a dalsi a dalsi...

monoque,
tie tvoje obrazky - neviem, co je to za soft, ale to vykreslovanie programoval nejaky IT-pablb, co fyziku mal ako vedlajsi volitelny predmet Pospajat namerane hodnoty priamkami... JEZISI !!!! Tie spicate body ... JEZISI !!! Ziadne zakmity... JEZISI !!! Garantujem, ze skutocny signal sa na tie grafy iba podoba !!! .... a z toho potom vznikaju tie nedorozumenia....

a/ Akakolvek vlna, ktora sa blizi samplovacej frekcencii, sa s narastajucou frekveciou MUSI stale viac podobat na sinusoidu !!!!
Neexistuju ziadne hrany, spice, ani nic podobne !!! Takto "hranaty" moze byt mozno 2-3kHz signal. 10kHz v ziadnom pripade !!!! Tie hrany totiz znamenaju (uz to tu pisal matucha), ze by signal obsahoval daleko vyssie frekvencie! Ale to v tomto pripade neni pravda ! Proste vsetko, co ma viac ako napr. tych 10kHz uz bude pri 44100 iba krivo zaznamenana sinusoida. (tolko matematika) Ale pri prevode na analog sa z nej stane skutocna "skoro-sinusoida". T.j. po konverzii DA prevodnikom sa vsetky tie skreslene, vymyslene, zle prevedene spice a hrany orezu a mame zase len tu sinusoidu !!! Pri vyssich SR moze mat ta ista zaznamenana krivka mierne viac detailov, ale aj tak sa bude stale podobat iba na "pokrivenu sinusoidu" - nebude to ziadna pila ani obdlznik !!!

b/ pri zobrazovani vlny sa VZDY MUSI brat do uvahy vlnova povaha zvuku - to na obrazkoch vypada ako statisticky graf - to nema so zvukom nic !!! Pri vykreslovani sa jednak berie do uvahy realny priebeh vlny, a navyse ho treba upravit o samplovaciu frekvenciu. Graficke znazornenie rovnakeho signalu (rovnako nameranych hodnot) nebude pri roznych SR vyzerat rovnako.

c/ vnimanie uchom - to iste ako a/ !!! akonahle prejdes s frekvenciou nad 8-12kHz tak prestavas vnimat akukovlek "modulaciu" vlny a vsetko pocujes iba ako vysoke piskanie - SINUSOIDU! Pri 15kHz prestavas pocut cokolvek !!! (Kto si mysli, ze pocuje viac ako 15-16Khz, nech si urobi test !!! )
T.j. ani ucho nevnima pri vyssich frekvenciach ziadne spice ani odblzniky - NIE a NIKDY !!!
Teda - pekne, ze mas v poslednom obrazku naznak "stvorcovej vlny", ale jej ostry nabeh ucho NEPOCUJE Cely stvorec bude pocut iba ako SINUSOIDU !!! Preco ? Lebo cely ten aparat v uchu (biofyzika) neni schopny reagovat rychlejsie. Je len tak rychly, ze zareaguje nanajvys na zmenu amplitudy, ktora zodpoveda cca 15-18kHz signalu ! Opakujem 15-18kHz SINUSOVEMU signalu, a nie inemu Toto je velmi podstatny moment !

d/ este sa mozeme hodiny bavit o schopnostiach reproduktorov verne reprodukovat taketo zvuky...

e/ ked sa cez toto prehryzies a pochopis podstatu, zacnes uplne ignorovat akademicke diskusie - cele je to, ako pisal IVO - skutocne mudri, namaknuti, ludia v spickovych svetovych laboch nie su ziadny vatikansky funkcionari - vsetci sa snazia hladat pravdu a totalnu kvalitu - venuju sa tomu na plny uvazok - meraju, analyzuju, pocuvaju, skusaju - vacsina sa zhodla, ze 24/96 je na VSETKO uplne DOSTACUJUCA hustota zaznamu !!!

Cau !

A proto nemá smysl bádat a zkoumat nové, jiné možnosti.. To jsme rovnou mohli zůstat u analogu.. Jinak ale krásně napsané Mudas.

Az na ty hromady smajliku a vyrkicnikosmajliku to je presne co bych chtel napsat, ale nenasel jsem trpelivost .

Ale jedno vyuziti pro 192 a vyssi samplovaci bych nasel, kdyz pro sound-design potrebujes neco zpomalit, treba 4x a vickrat. Jenze to pak taky potrebujes sakra extendovanej mikrak a velka spousta mikraku ma filtr okolo 20khz, nektery uz moc neberou nad 16khz.

Právěže takto sem lovil netopíry. Na 96 a zpomalit. No a podle fajlu na který se teď dívám, tak to šlo až cca do 30KHz (nezpomalený originál). Nahrával jsem na Beyer MC930 přes Duet přímo do Macbooku.

edit: tak někteří frajeři (netopíři) to sjížděli až od 35KHz (shora dolů) a ten mikrák to vpohodě dal. Jakože na -x decibelech velice slabě ale dost na to aby to bylo zorbazitelné.

Skromný dotaz - jak můžeš mikrofonem s rozsahem Cardioid (30 mV/Pa; 40 - 20,000 Hz) nahrát 35 kHz

Tak asi nekonci na 20khz uplne strme. Docela zajimavy je, ze co mam staryho sennheisera mkh405, tak ten ma dost pozvolnej rolloff a novejsi MKH30 je na 20khz docela vostre vorizla (v porovnani).

Ivo píše:Skromný dotaz - jak můžeš mikrofonem s rozsahem Cardioid (30 mV/Pa; 40 - 20,000 Hz) nahrát 35 kHz

Nevím, já tomu nerozumím. Můžu ti ten fajl klidně poslat a ty se na to na spektrogramu můžeš mrknout. V oblasti kolem 25KHz se to jima jenom hemží. A ty co jdou dolů do 17KHz jsou i slyšet.

Musíš si taky uvědomit, že záleží na akustickém tlaku. A ty mrchy to umí fakt tost silně.

Ale samozřejmě, že v tvém světě to nemusí fungovat.



Dole je to ořezané hipass filtrem. Jinak je to beze změny. Naharané tak, jak sem psal výše.

Ivo píše:Skromný dotaz - jak můžeš mikrofonem s rozsahem Cardioid (30 mV/Pa; 40 - 20,000 Hz) nahrát 35 kHz

Ivo, tak toto si sa moc nepredviedol....
Hranicna frekvencia mikraku predsa neznamena, ze za nou je uz iba cerna diera... Iba sa tam zacina lamat krivka frekvencnej odozvy z "prevazne horizontalnej" na klesajucu.

edit: OK, ale uznavam 35kHz je uz dost vyrazne nad 20kHz ...