HiEnd A/D prevodnik

aum generator · Příspěvek od **aum generator** » 03 říj 2005 19:10

bicsuit: na tom fore co sem pastol ivo bol link na tento clanok - http://www.lavryengineering.com/documen ... Theory.pdf
skus si to precitat...je to tam celkom pekne, jednoducho a zrozumitelne vysvetlene a aj s obrazkami

...teda co sa tyka DA AD prevodu.

aum generator · Příspěvek od **aum generator** » 03 říj 2005 19:13

biscuit píše:ivo znas princip prevodu a/d? tahle otazka mi vuci tobe pripada skoro jako drzost, ale 96 kHz je vyssi samplovaci frekvence (nez 44,1), tudiz dava o analogovem signalu presnejsi informaci - tudiz se jedna o vyssi rozliseni!

96 KHz je samozrejme vyssia presnost. teoreticky. v praxi to je ale tak, ze jednak ziskavas kvalitu ktoru v podstate nepotrebujes (ultrazvuky) a druha vec je ze takmer (ak nie uplne) vsetky prevodniky su tak trochu o kompromisoch a cim vyssi samplerate ides, tym viac kompromisov tam je.
takze vyssim sample rate ziskas presnost tam kde ju nepotrebujes, a zaroven ju obetuvas tam kde je potrebna....

Příspěvek od **Ivo** » 03 říj 2005 19:15

biscuit píše:ivo znas princip prevodu a/d? tahle otazka mi vuci tobe pripada skoro jako drzost, ale 96 kHz je vyssi samplovaci frekvence (nez 44,1), tudiz dava o analogovem signalu presnejsi informaci - tudiz se jedna o vyssi rozliseni!

Znovu říkám - nejsem digitální inženýr a to co mě zajímá čerpám z různých článků a diskusí na toto téma, nic víc ... Myslím ale, že pánové Lavry, Weiss a spol jsou celkem spolehlivým zdrojem informací ... Na tuhle otázku (jestli 96 kHz přináší o audiu větší "hustotu informací" použitelnou v praxi) se na různých místech ptalo veliká spousta lidí (včetně mě) ... Odpovědí je vždy NE (teoreticky zdůvodněnou více nebo méně podrobně). 44 kHz v sobě obsahuje celé spektrum lidského sluchu. 96 kHz přináší další informace o vyšších frekvencích (které do jisté míry také vnímáme). Větší hustotu informací přináší bitová hloubka. Proto je všeobecně považováno 24 bit za vhodnější než 16 bit.
Na teoretické disputace o těchto problémech ale určitě neaspiruji, pro mě je vždy podstatný jen praktický výsledek a případné závěry moudřejších ..

Příspěvek od **Kimi** » 03 říj 2005 19:16

biscuit: no, ziskas dvakrat tolik informaci, ale vtip je v tom (pokud jsem to dobre pochopil), ze s vzorkovaci frekvenci 44.1kHz jsi schopen interpolaci tech samplovacich bodu ziskat stejnou krivku (ve slysitelnem spektru) jako z 96kHz, takze ty samplovaci body navic u 96kHz jsou ti na nic, pokud nejsi pes nebo netopyr

.
Podle Nyquistovy samplovaci teorie (ktera v tom clanku je zminena) ti k bezztratove(!) digitalizaci analogoveho signalu staci dvojnasobna vzorkovaci frekvence nez je frekvence toho signalu.

Příspěvek od **biscuit** » 03 říj 2005 19:33

tady ale nejde o nejaky sirsi frekvencni spektra. jde jenom o vetsi spojitost. ano vetsi samplovaci frekvenci ziskam informace i o frekvencich nad slysitelne pasmo, ale zaroven ziskam i presnejsi informace o slysitelnem pasmu. kdyz jednu vterinu analogoveho signalu rozsekam na 96000 vzorku a prevedu je na digitalni signal, bude ten signal po zpetnym prevedeni PRESNEJSI (pri stejnych vlastnostech prevodniku). kdyz trikrat za den vylezu s teplomerem ven, zapisu si kolik bylo stupnu a udelam z toho graf bude prece mene presnej a spojitej nez kdyz vylezu dvacetkrat.

Příspěvek od **biscuit** » 03 říj 2005 19:35

Kermitak píše:Podle Nyquistovy samplovaci teorie (ktera v tom clanku je zminena) ti k bezztratove(!) digitalizaci analogoveho signalu staci dvojnasobna vzorkovaci frekvence nez je frekvence toho signalu..

co to je bezztratovej prevod??? vo tom to prece vsechno je? zadnej prevod a/d a zpet NENI bezztratovej.

Příspěvek od **biscuit** » 03 říj 2005 19:37

aum: spoustu tehle obrazku jsem uz videl pred par lety ve skole. mel jsem predmet, kterej se jmenuje cislicova technika a jako prvni latka byl prevod a/d...

Příspěvek od **biscuit** » 03 říj 2005 19:40

aum generator píše: 96 KHz je samozrejme vyssia presnost. teoreticky. v praxi to je ale tak, ze jednak ziskavas kvalitu ktoru v podstate nepotrebujes (ultrazvuky) a druha vec je ze takmer (ak nie uplne) vsetky prevodniky su tak trochu o kompromisoch a cim vyssi samplerate ides, tym viac kompromisov tam je.
takze vyssim sample rate ziskas presnost tam kde ju nepotrebujes, a zaroven ju obetuvas tam kde je potrebna....

o tomhle ja vubec nedebatuju - to je fakt. je jasny, zjednodusene, ze cim rychlejc bude prevodnik makat, tim vic chyb muze nasekat. a porad tvrdim, ze mi 44,1 staci ke spokojenosti - pri poslechu.

Příspěvek od **Kimi** » 03 říj 2005 19:44

Kdyby sis precetl to Lavryho pdfko co je tu na nej odkaz, tak bys to pochopil. Zadnej prevod neni bezztratovej, ale na tom se podepisou jiny veci nez frekvence. Pokud bys eliminoval tyto vedlejsi vlivy, pak se dostanes na 100% kopii slysitelneho analogoveho signalu s 44.1kHz, 96kHz ti nepomuze k tomu, abys tu krivku vykreslil presneji

Proste to tak je, Nyquistova teorie funguje

Příspěvek od **biscuit** » 03 říj 2005 19:50

kermitak: predstav si sinusovku o frekvenci 22kHz a proces se samplovaci frekvenci 44.1. kdyz sampl vyjde na zacatek prostredek a konec sinusovky, jak poznas, ze tam nejaka byla? jenom se ptam, treba si to spatne predstavuju.

Příspěvek od **Kimi** » 03 říj 2005 19:58

Jde o to ze ta samplovaci frekvence nesmi byt dvojnasobna, ale vetsi nez dvojnasobna (i treba o 1 Hz), takze to u vsech tech sinusovek nevyjde presne na zacatek, prostredek a konec. Na me je to moc vysoka matematika, snazil jsem se pochopit ten dukaz Nyquist theoremu, ale nestacim na to

Jiste je jenom ze to funguje

Opakuju - precti si to Lavryho pdfko, tam je presne tohle vysvetleno. Pokud by ti to nestacilo, tak si vygugluj Nyquist theorem.

Příspěvek od **matucha** » 03 říj 2005 22:40

je to tam... jakmile to poslouchas pres zarizeni schopny slyset jen 20khz, tak je to proste stejny...

Příspěvek od **biscuit** » 03 říj 2005 23:23

matousi ty bys mi to mozna mohl umet vysvetlit. jak je to s tema vysokejma frekvencema. jestlize ziskam jenom treba tri hodnoty z prubehu, jak z nich ziskam 100% obraz zdroje. to jsem se nedocet ani v ty prirucce. dik

Příspěvek od **Tudy** » 03 říj 2005 23:39

Biscuit: Zkus si to představit tak, že když kolem tebe prolítne auto v200km rychlosti, tak maximálně zaregistruješ jeho barvu, ale už vůbec né přesné tvary... Těch 20kHz je na totální horní hranici slyšitelnosti uší (některých z nás) a tam už ucho registruje jen přeběh úrovně. Kdyby registrovalo i jeho tvar, tak vlastně zase budeme slyšet mnohem výš...

(Asi máme podobnou školu, tak si to přeber přes frekvenční rozsah osciloskopu, když chceš zobrazit obdelník - to je podobný princip)

Příspěvek od **matucha** » 04 říj 2005 01:33

tudy to pise spravne... proste kdyz nejses schopnej slyset vejs, tak to neuslysis

jediny promenny co potom zustavaj jsou presnost/nepresnost prevodniku

lepsi informace pro procesory (eq, komprese... filtry)...

jako jednu jedinou vec, kterou i lavry vyvraci, ale nevim moc jak a neumim se s tim nejak technicky zabejvat je neco jako impulz... tim hodne mavaj lidi kolem DSD... a jako malokdy jsem slysel nekoho nadavat na DSD, spis z toho byli vsichni vzdycky tentononc. Nevim, me to ted opravdu netrapi 44.1khz mi uplne staci.