Programatoru je tu spousta, ale tohle neni otazka pro programatora "obecneho" , ale pro cloveka, ktery programuje audio aplikace, ktere s resamplingem pracuji. A i tak si to kazdy muze navrhnout podle sebe. Ale urcite budou nejaky best practices, mrknu se po tom.

kermitak : ale no tak .. myslel som samozrejme nejakeho programatora od stenbergu alebo sonic foundry , a podobne ..

Nejaky stravitelny popis algoritmu prevodu jsem nasel na http://src.infinitewave.ca/help.html. A http://src.infinitewave.ca/ je velmi interesantni porovnavadlo ruznych nastroju.

Neco mi rika, ze od zitra spousta z vas zacne pouzivat Sox a objevovat skryte taje prikazove radky (just kidding).

Kdyz uz jsme u Soxu, tak http://leute.server.de/wilde/resample.html tohle je srovnani algoritmu v nem implementovanych (Pytkine, i na zvuk neni jen jeden zpusob ).

Pokud se nekdo chcete pohrabat v prakticke implementaci, tak se muzete v Soxu podivat na rate.c a resample.c. Myslim, ze kod tohoto nastroje je vubec pouzitelny jako skripta o DSP A pro matematicky zalozene http://www-ccrma.stanford.edu/~jos/resample/. Ale pozor, jak rika jeden muj kolega, parental advisory: explicit mathematical expressions. Clanek Dana Lavryho byl proti tomu slabouckej cajicek. Na spodku te stranky je PDF, v tom se to cte daleko lip.

david : super .. takto nejak som si to predstavoval .. ale videl si to v nejakom programe ?

Pytkin píše:david : super .. takto nejak som si to predstavoval .. ale videl si to v nejakom programe ?

No dyť řikám, v Soxu, manuálová stránka je třeba http://linux.die.net/man/1/sox (hledej "rate" a "resample") a celý roste na http://sox.sourceforge.net/. Je tam někde i binárka pro Windows.

Komerční software neznám (nikoli ve smyslu "vím, že to nikdo neuvádí", ale ve smyslu "já nevím"), považoval bych za seriózní, kdyby algoritmus převodu i komerční výrobci uváděli.

Takže abychom si to shrnuli pro ty, co se tím nechtějí prokousávat, podle Dana Lavryho (a IMHO na to má velmi rozumné zdůvodnění v teorii informace) má smysl používat sample rate nejvýše 96 kHz a co se týká změny vzorkovací frekvence, celá hra je o tom, jaká interpolace se použije a jak je realizována dolní propust.

image line u fruity studia uvadza, co pouziva... a typy interpolacie ide v programe menit aj pre prehravanie aj pre render. su tam v zasade tri typy, ten posledny je polynomicka s volitelnym mnozstvom clenov (velmi presne, pomale a pazrave). pouzivaju to vsetky samplerove moduly, pricom src funguje tak, ze export prebieha vzdy na samplovacke projektu a vstupne audio sa vzdy resampluje

Mimochodem, je tu někdo, kdo je přesvědčen, že 96kHz přináší rozpoznatelně lepší kvalitu, než 88,2kHz?

tudy : to urcite nie .. ja som tu ale riesil inu vec .. a skorej vyvratenie dogmy ze 88 je vhodnejsi zdroj na src na 44 ako 96 .. myslim si , ze v dnesnej dobe je to jedno ..

Každopádně z toho ale vyplývá, že pokud to zvukovka dovoluje, je lepší používat 88,2kHz, než 96kHz
1) jednodušší převod na 44,1 (tím myslím i rychlejší)
2) menší zátěž procesoru i akcelerátorů

Tudy píše:Mimochodem, je tu někdo, kdo je přesvědčen, že 96kHz přináší rozpoznatelně lepší kvalitu, než 88,2kHz?

toto prinasa skor "digitalnu" spinu do final vysledku a zalezi to od daneho algoritmu ako z interpoluje floaty...
ale mne je to v podsate jedno, ja si vystacim s 44,1

ja so 48

Tohle jsou věci, které jsem zkoumal hodně do detailu a opakovaně na reálných nahrávkách, tak snad k tomu můžu něco poznamenat z vlastní zkušenosti. Je to do jisté míry závislé i na konkrétním používaném převodníku. Ale podobné výsledky jsem dostal na Myteku, Lavry, DAD i Forssell MADC-2, takže možná v tom bude i něco obecného.

Zvukový rozdíl mezi nahrávkou uskutečněnou ve 44 kHz a 96kHz je veliký (i po převodu 96k nahrávky zpět do 44k a porovnání obou). Kdo skutečně porovná, asi už nikdy nebude nahrávat ve 44k 96 k nahrávka má citelně větší hloubku, detaily a otevřenost ve vyšších frekvencích (a není to v nějakých subtilních relacích). 96 k zní zároveň lépe než 88k (to jsem též zkoušel mnohokrát porovnávat). To, že by SRC 96 - 44 bylo v něčem problematičtější nebo ve výsledku horší než 88 - 44 je dávno překonaný mýtus. Ve výsledku je to úplně jedno (potvrzeno i teoreticky Danem Lavrym i Danielem Weissem, kterých jsem se na to osobně ptal), jediný rozdíl je v tom že z 96 to trvá o chvíli déle. Záleží ovšem dost na tom jaký algoritmus se pro SRC používá. Běžné algoritmy používané v DAW (Cubase, ProTools, Samplitude atd) nejsou příliš kvalitní. Proti např. Voxengo r8Brain Pro nebo Weiss Saracon. Já osobně používám r8Brain Pro. Ztráta kvality mezi 96 a 44 je v tomto případě téměř nulová ...

Co ovšem dává velmi malý smysl (a nerozumím tomu proč se tak často děje a na mastering mi takové nahrávky přicházejí) je nahrávat ve 48 kHz (pokud je nahrávka určena pro audio CD). Tam je ten zvukově kvalitativní posun mezi 44 a 48k skoro neznatelný a nutností SRC to dost zdržuje a komplikuje situaci a tím převodem se asi ztratí víc než se zdánlivě získá těmi 48k

Zkoušel jsem nahrávat i ve 192 kHz, tam si ale o kvalitativním posunu mezi 96k a 192k nejsem zatím uplně jistý, resp. jsem to zkoumal zatím méně podrobně ...

Ivo : som rad , ze si potvrdil moje slova .. A aj moju pamat , ze si tu uz ty o tom davnejsie pisal ..

BTW : vitaj opat na ezone ..

zajimavy je treba rozdil v Logic 8, ktery bezi na Leopardu a tigrovi...

Ivo píše:Tohle jsou věci, které jsem zkoumal hodně do detailu a opakovaně na reálných nahrávkách, tak snad k tomu můžu něco poznamenat z vlastní zkušenosti. Je to do jisté míry závislé i na konkrétním používaném převodníku. Ale podobné výsledky jsem dostal na Myteku, Lavry, DAD i Forssell MADC-2, takže možná v tom bude i něco obecného.

Ivo, omlouvam se za otazku, kterou velmi casto stvu hifisty, ale testoval jsi to naslepo?