Jak človek pozná, že je zvuk "dobrý"?
Re: Jak človek pozná, že je zvuk "dobrý"?
Kermitak - Napisal si, citujem
"univerzalny spravny zvuk neni". Z coho usudzujem, ze si na to prisiel na zaklade nejakych skusenosti a vedomosti, pochybujem, ze si o tom vedel hned ako decko ked si si uvedomil, ze muzika existuje. Dalej to rozmazavat zmysel nema... a nedalo mi nereagovat 
Naposledy upravil(a) tomy45 dne 30 bře 2010 14:32, celkem upraveno 1 x.
Re: Jak človek pozná, že je zvuk "dobrý"?
Prisel jsem na to poslouchanim ruznych druhu hudby, nijak to nesouviselo s jejim nahravanim nebo michanim (snad jen ze pote, co jsem se temahle vecma zacal zabyvat, jsem tyhle rozdily zacal vnimat vic). Porad mi neni jasny, co chces kde ukazovat :] Ale tak nic no, budu jen mlcky sledovat thread, schvalne, co se z toho vyvrbitomy45 píše:Kermitak - Napisal si, citujem"univerzalny spravny zvuk neni". Z coho usudzujem, ze si na to prisiel na zaklade nejakych skusenosti a vedomosti, pochybujem, ze si o tom vedel hned ako decko ked si si uvedomil, ze muzika existuje. Dalej to rozmazavat zmysel nema... a nedalo nereagovat
Re: Jak človek pozná, že je zvuk "dobrý"?
no neviem... ked uz je tu takato filozoficka debata, ja by som povedal, ze uplne naopak. ze pocujes, ze referencia je vyborna a Tvoja nahravka nie, aj rozoznas v com asi. len tie postupy, ako sa dostat k referencnemu vysledku Ti nie su dostatocne jasne. respektive pisem za seba...vasek píše:... Já jsem přemýšlením dospěl k názoru, že nás, co si tady hrajeme se zvukem, limituje víc rozpoznání správného zvuku než schopnost jeho nastavení....
toto je podla mna odpoved na celu temuAmorph píše:neexistuje jina cesta, nez si to prakticky projit a zpetne pak teprve muzes pochopit, co jsi vlastne udelal a kam jsi dosel. Kdyz chces vedet, jak a proc delat dnb, tak musis delat dnb, kdyz chces vedet, jak udelat rockovou vypalovacku, tka musis nejakou dobu delat rockovy vypalovacky atd. Jina cesta imho neni.
Re: Jak človek pozná, že je zvuk "dobrý"?
vasek: jo takhle nejak jsem o tom taky premyslel a proto jsem i to tema rozdelil, protoze mi to taky prijde zajimavy.
Abych teda jen neprudil a rek i neco mozna prinosneho k tematu. Ja to vnimam v zasade ve dvou rovinach. V jedne obecne, kterou se snazim posuzovat asi nejvic podle svych usi a to je jakasi celkova vyrovnanost, prirozenost a cistota. Beru zvuk a skladbu jako obraz a zaroven pribeh, ve kterym chci dobre rozeznat co se deje, chci z toho citit emoce a energii a chci aby to na me pusobilo neprvoplanovite, ale spis povedomne a pri tom to (prijemne) prekvapovalo. To posledni znamena, ze ty nastroje musi znit prirozene, ale zaroven i v necem lip nebo jinak(ale vzdycky tak, aby clovek presne nevedel, cim je to jiny), aby na jednu stranu clovek poznal co posloucha, ale zaroven aby ho to i dostalo nekam dal, nez by si sam predstavil. Skladba musi fungovat jako celek a to znamena, ze zadny detaily v ni nesmi byt prilis mimo tyhle kriteria, jinak se cela ta iluze zbori. Je to asi hodne kostrbate napsane, ja vim:) Kazdopadne tahle rovina se vyviji s nejakym mym estetickym citenim a schopnosti rozeznavat ve zvuku detaily, ale zaroven i souvislosti a vnimat ten obraz jako celek. A neustale se to rozviji a meni s tim, jak hudbu tvorim i posloucham.
Druha rovina je pak rekneme zanrova, technicka a vic konkretni. Resim konkretni zvuk kytar, konkretni uder virblu, nebo mlaskani kopaku nebo gejtovanej pumpujici reverb, nebo nevim co. V podstate technicke veci, ktere by ale vzdycky mely vest k nejakemu efektu nebo ucelu v tom celkovem obrazu. Samozrejme se casto neco podari nahodou, ale clovek pak jednoduse nema vyzkouseno a casem provereno, jak to vlastne ve skutecnosti funguje. Sluch je bohuzel hrozna adaptivni a relativni, takze vetsinu postupu co pouzivam uz jsem si do urcite miry overil a zautomatizoval opakovanym pouzivanim. Myslim, ze to je celkem prirozene a diky tomu maj lidi nebo studia svuj zvukovy rukopis. Na druhou stranu by bylo spatne se zaseknout na par osvedcenych postupech, to by byla nuda. Takze hlavne kdyz mam chvili cas, zkousim nejake nove syntaky, efekty, nebo kdyz delam produkci ktera neni na zvuk tak hakliva, tak si zkousim co me napadne a experimentuju. Z toho mi zas vychazi nove zlepsovaky a nekdy se naopak vratim k vecem, ktere uz jsem davno nekde zapomnel:) No a proto, aby clovek nastavil nejake svoje kriteria v danem stylu/nastroji, tak proste co nejvic poslocuham veci z daneho stylu a ty svoje vytvory s tim srovnavam a zkousim analyzovat, co mi zni dobre a co ne a proc. A pak si ty kriteria buduju zpetnym overovanim a v neposledni rade sbiranim reakci jinych posluchacu, coz delam treba s oblibou i tady na foru:) A ty ruzne srovnavacky efektu, nastoroju, zkousky syntaku a demotracky a jine "zbytecne" cinnosti maj podle me smysl hlavne v tomhle, ze se clovek taky pomoci nich uci jak ty veci fungujou v ruznych kontextech.
hm, takze co jsem to chtel valstne rict? no asi, ze nikdo uceny z nebe nespadl a nebo ucit se ucit se ucit se?
Abych teda jen neprudil a rek i neco mozna prinosneho k tematu. Ja to vnimam v zasade ve dvou rovinach. V jedne obecne, kterou se snazim posuzovat asi nejvic podle svych usi a to je jakasi celkova vyrovnanost, prirozenost a cistota. Beru zvuk a skladbu jako obraz a zaroven pribeh, ve kterym chci dobre rozeznat co se deje, chci z toho citit emoce a energii a chci aby to na me pusobilo neprvoplanovite, ale spis povedomne a pri tom to (prijemne) prekvapovalo. To posledni znamena, ze ty nastroje musi znit prirozene, ale zaroven i v necem lip nebo jinak(ale vzdycky tak, aby clovek presne nevedel, cim je to jiny), aby na jednu stranu clovek poznal co posloucha, ale zaroven aby ho to i dostalo nekam dal, nez by si sam predstavil. Skladba musi fungovat jako celek a to znamena, ze zadny detaily v ni nesmi byt prilis mimo tyhle kriteria, jinak se cela ta iluze zbori. Je to asi hodne kostrbate napsane, ja vim:) Kazdopadne tahle rovina se vyviji s nejakym mym estetickym citenim a schopnosti rozeznavat ve zvuku detaily, ale zaroven i souvislosti a vnimat ten obraz jako celek. A neustale se to rozviji a meni s tim, jak hudbu tvorim i posloucham.
Druha rovina je pak rekneme zanrova, technicka a vic konkretni. Resim konkretni zvuk kytar, konkretni uder virblu, nebo mlaskani kopaku nebo gejtovanej pumpujici reverb, nebo nevim co. V podstate technicke veci, ktere by ale vzdycky mely vest k nejakemu efektu nebo ucelu v tom celkovem obrazu. Samozrejme se casto neco podari nahodou, ale clovek pak jednoduse nema vyzkouseno a casem provereno, jak to vlastne ve skutecnosti funguje. Sluch je bohuzel hrozna adaptivni a relativni, takze vetsinu postupu co pouzivam uz jsem si do urcite miry overil a zautomatizoval opakovanym pouzivanim. Myslim, ze to je celkem prirozene a diky tomu maj lidi nebo studia svuj zvukovy rukopis. Na druhou stranu by bylo spatne se zaseknout na par osvedcenych postupech, to by byla nuda. Takze hlavne kdyz mam chvili cas, zkousim nejake nove syntaky, efekty, nebo kdyz delam produkci ktera neni na zvuk tak hakliva, tak si zkousim co me napadne a experimentuju. Z toho mi zas vychazi nove zlepsovaky a nekdy se naopak vratim k vecem, ktere uz jsem davno nekde zapomnel:) No a proto, aby clovek nastavil nejake svoje kriteria v danem stylu/nastroji, tak proste co nejvic poslocuham veci z daneho stylu a ty svoje vytvory s tim srovnavam a zkousim analyzovat, co mi zni dobre a co ne a proc. A pak si ty kriteria buduju zpetnym overovanim a v neposledni rade sbiranim reakci jinych posluchacu, coz delam treba s oblibou i tady na foru:) A ty ruzne srovnavacky efektu, nastoroju, zkousky syntaku a demotracky a jine "zbytecne" cinnosti maj podle me smysl hlavne v tomhle, ze se clovek taky pomoci nich uci jak ty veci fungujou v ruznych kontextech.
hm, takze co jsem to chtel valstne rict? no asi, ze nikdo uceny z nebe nespadl a nebo ucit se ucit se ucit se?
Re: Jak človek pozná, že je zvuk "dobrý"?
Trochu ot, ale zeptám se, jak člověk pozná, že je svíčková dobrá?
Re: Jak človek pozná, že je zvuk "dobrý"?
To je asi vhodná odpověd tohoto topicu, když jsi s tím spokojenej, hraje to tak, že ostatní nemají nijak zásadní vítky, a třeba přiblížíš sound něčemu, co je ti vzorem tak máš "dobrý" zvuk.kyvaa píše:Trochu ot, ale zeptám se, jak člověk pozná, že je svíčková dobrá?
Všechno okolo je už víceméně filozofování nad nezhmotněnou formou.
Navíc pokud děláš zvuk, který se má něčemu podobat/blížít například jako Tommy45/FatboySlim , tak o to je ten cíl dosažitelnější, jelikož máš jasnej vzor jak to má hrát a pak to tvaruješ podle toho. Kdežto když formuješ vlastní sound kterej se nepodobá ničemu co je ti řekněme vzorem je to odost těžší ale o to víc zábavnější a osobitější.
Re: Jak človek pozná, že je zvuk "dobrý"?
Že něco zní jako "shit" asi pozná většina zainteresovaných lidí (a asi se na tom i shodne). Když něco zní OK, je už pak chvála nebo kritika věcí subjektivních preferencí a přístupů. Co se líbí jednomu, nemusí se líbit druhému. Zároveň ale existují nahrávky, o kterých asi většina posluchačů i "odborníků" řekne, že zní velmi dobře ... Jiný úhel pohledu říká, že "dobře" zní to, s čím jsou nakonec velmi spokojeni samotní umělci/klienti, i když to zní blbě 
Re: Jak človek pozná, že je zvuk "dobrý"?
Základ je, být furt nespkojenej.

-
jackies
Re: Jak človek pozná, že je zvuk "dobrý"?
A ostatním je to úplně u zadku.Ivo píše:Že něco zní jako "shit" asi pozná většina zainteresovaných lidí
edit : je tohhle dobrý nebo špatný zvuk ?
http://www.nominator.cz/212-nina_simone ... he_sun.mp3
Mě je to třeba úplně jedno
Naposledy upravil(a) jackies dne 30 bře 2010 15:48, celkem upraveno 1 x.
Re: Jak človek pozná, že je zvuk "dobrý"?
Fakt neviem ako spravne polozit otazky, aby ste mi vedeli odpovedat na to na co chcem.
Filozoficnu som chapal, pretoze to je do urcitej miery samozrejmost. Ale ja fakt neviem ako sa inak spytat na to AKO - to know how alebo kde zacat.
Re: Jak človek pozná, že je zvuk "dobrý"?
stale nerozumies o com hovorim - tvrdim ze principy na zaklade ktorych posudzujeme kvalitu su uplne tie iste, pretoze vyplyvaju z principov a potrieb ktore mame psychologicky zadratovane.Kermitak píše:To je velkej omyl. Uz jsem to psal, ale idealni zvuk jednoho != idealni zvuk jineho.galod píše:ked by si sa dostal konecne ku svojmu idealnemu vysledku zistil by si ze to robis presne tak ako spicky v danom obore.
nehovorim o surovinach, hovorim o vztahoch
Re: Jak človek pozná, že je zvuk "dobrý"?
K původní otázce by se možná ještě dalo poznamenat, že když to člověk nepozná, tak pak se tím nemusí trápit. A když to pozná, nemusí se ptát 
Re: Jak človek pozná, že je zvuk "dobrý"?
ja teda neviem kedy je zvuk dobry .. to je relativne .. zato kedy je dobra svickova , to viem okamzite .. dnes som mal zrovna jednu na obed ..
Re: Jak človek pozná, že je zvuk "dobrý"?
Nedělal bych z toho vědu, ale dovolím si přihodit taky nějaké moudro.
Za "dobrý zvuk" považuju takový, který se mi prostě líbí a tím pádem je pro mě i jakýmsi měřítkem pro to, co se snažím vyrobit. Samozřejmě že různé žánry vyžadují různé přístupy, ale základní pointa je všude stejná - musí se mi to zvukově líbit, abych si mohl pro sebe říct, že TOHLE je dobrý zvuk. To samé mám i u muziky jako takové, buď mě baví, nebo ne, což ale neznamená, že ji považuju za špatnou, protože se zase může líbit někomu jinému. I když se víc lidí na nějakém měřítku shodne (naštěstí), stejně si myslím, že je to nakonec dost individuální. Takže poslouchej muziku a ta, která se ti bude zvukově (a pravděpodobně i stylově) líbit, ti může dát i odpověď na tvoji otázku. Stejně tak platí klišé, že mizernou muziku ani sebelepším zvukem moc nezachráníš.
audio::video::postprodukce
Studio ATLAS
Studio ATLAS
Re: Jak človek pozná, že je zvuk "dobrý"?
Napadlo me odpovedet, ze dobrej zvuk poznam tak, ze mi v nahravce nic nevadi, ale co kdyz se mi ta hudba, pouzity nastroje, barva zpevakova hlasu atd. proste nelibi? I tak muzu casto rict, ze se mi ta hudba sice nelibi, ale zvuk to ma dobrej. Myslim, ze by mely bejt v zavislosti na zanru jednotlivy elementy v mixu dobre citelny, ale melo by to bejt zaroven kompaktni. A dle zanru se to pohybuje nekde mezi temahle dvema polohama.




