Pelf: skvělá studie
Je z toho zřejmé že překladatelé (i když připustíme možnost počešťování některých názvů) v tom asi mají celkem zmatek a dost si vymýšlejí bez ohledu na originál .
Jak je v závěru výstižně shrnuto:
Pominu-li překlepy, špatné přepisy některých názvů a přepisy některých písmen do češtiny, lze ve všech popsaných kapitolách nalézt kategorie či nedostatky překladu, které se opakují – moderní překlady neanglických či staroanglických názvů, špatně pochopený význam slova a nesourodost překladu a původního záměru autora. Asi nejzávažnější z těchto opakujících se nedostatků je nevystihnutí záměru autora. Z mého rozboru je doufám jasné, že autorka nepodstoupila stejný lingvistický přístup k překladu jako Tolkien v originálu. Na jedné straně tak máme jazykově propracované dílo, kde má každý název své určité místo a význam, a na straně druhé překlad, který s takovým přístupem neoperuje (a v některých částech na to překladatelka upozorňuje). I když si myslím, že takto přeložený příběh není o moc ochuzen a dílo dává smysl, vyvstává otázka, nakolik je to ještě Tolkien a nakolik je vůbec toto Tolkienovo dílo přeložitelné. V podstatě je totiž jedno, jestli se někdo jmenuje Gamgee, Křepelka či Gamdží, protože se kniha dá číst dále. Je to ovšem podstatná újma na Tolkienovi, který celé této knize, vymýšlením všech názvů, jmen a příhod, věnoval dvanáct let, a snažil se v ní všechno lingvisticky propojit.
Na druhou stranu musím poznamenat, že je taky možné, že překladatelka použila pro daný záměr jiných technik, které by odhalila pouze analýza celého díla. Překlad jmen a názvů sám o sobě však zdaleka nedosahuje kvality původního díla. Pochopitelné je, že bylo pro překladatelku nutné některé nedokonalé překlady převzít z Vrbova překladu Hobita nebo že v době vzniku překladu nebylo dostupné tolik informací o původu a vzniku některých názvů jako dnes. Nepochopitelné však pro mne zůstává, proč nebyly některé názvy přeloženy přesně podle toho, jak jsou odůvodněny a vysvětleny v příloze či rejstříku. Právě zde se totiž Tolkien snažil původ některých názvů osvětlit, protože byly i pro normálního anglického čtenáře tyto názvy těžko pochopitelné či méně srozumitelné. To že Stanislava Pošustová tyto přílohy bez upozornění upravila a často i úmyslně vynechala je asi největší chybou vzhledem k překladu sledovaného aspektu, kterou nelze jen tak pochopit.
Normálnímu čtenáři většina mých výtek může být k ničemu. Těm, kteří se však Tolkienem chtějí zabývat hlouběji, musím v současné době doporučit originál, protože překlad jmen a názvů je v některých oblastech daleko od kvality originálu.
Kromě toho si osobně myslím, že žádné jméno (literární nebo reálné) není náhodné a má v sobě vždycky i určitou "hudbu" nebo vibraci ...
Ne že bych byl na toho draka nějak upnutý, ale obrovské děsivé monstrum chrlící oheň a ničící celá města se prostě nemůže jmenovat Šmak ... to fakt ne
(leda by to byl kamarád včelky Máji)
Cítím to podobně jako Dendy - že tohle dílo není jen obyčejná pohádka, ale má v sobě i hlubší úrovně archetypální mystiky, jiných dimenzí atd. a tohle české pojetí to podle mě trochu kazí a bagatelizuje, a jak uvedeno výše - nevystihuje v mnoha ohledech záměr autora
