Oxygen: to je myslím hodně rigidní a nereálný pohled. Jídlo a potrava nejsou žádné alchymické postupy zjevené tajnými proroky (nebo Magdalenou Dobromilou Rettigovou), neexistuje nic co by se MĚLO přesně tak nebo onak dělat - a ne jinak. To je iluze.
Ve skutečnosti čím komplikovanější postupy, tím větší a nestravitelnější šlichty z toho vznikají. Vycházej z toho, že nejpřirozenější, nejchutnější, neživotodárnější a nejzdravější jsou věci v jejich přirozené jednoduché podobě (a na ně je tělo stavěno). Každý tvor v přírodě si vždycky sežene JEDNU (slovy jednu) věc a sní ji. Ještě jsem neviděl aby si lev ulovil antilopu, naporcoval ji, okořenil, podusil, osmažil, smíchal s 50 dalšími ingrediencemi přidal 3 přílohy, všechno naskládal na hromadu a sežral. Apod. (to by se z toho dokonale po...l) Jiné zvíře sní trávu nebo plody, nebo semena nebo brouka. Konec. A pak, až to stráví zase něco jiného. Nemyslím, že by to celá příroda dělala špatně a jen lidi dobře. Spíš opak je pravdou. Tyhle všechny tzv. "gurmánské" postupy většinou kombinují x vzájemně nekompatibilních ingrediencí, které žaludek vůbec není schopen strávit, protože na každou z nich potřebuje uplně jiné štávy, prostředí atd. (přečti si něco o kombinaci potravin a základní chemii trávení). Všechno se to pak ještě svaří a speče v polomrtvou hmotu, přepálí, přesmaží ... Maximálně to zatíží tělo a trávicí systém a jen minimum se z toho využije. Člověku je pak často akorát těžko a dělá si uvnitř dýmící bahniště ... Mrkni na přírodní národy ... stačí jim pár placek, trochu plodů a ovoce ze stromů. Nepotřebují ničit tělo přeplácanými jídly z 1.cenové skupiny pod vedením sofistikovaných šéfkuchařů pejska a kočičky ...
V jednoduchosti je síla. A přirozené potraviny jsou ty nejlahodnější. Jen lidé jsou už tak přebiti všemi obvyklými umělými, křiklavými, agresivními chutěmi, že už často nedokážou ty přirozené chutě vůbec vnímat. Kreativita by měla být základ - přirozená, čerstvá, jednoduchá (srovnávat přípravu jídla s nějakými přesnými lékařskými operacemi je lehce absurdní) A není k tomu třeba žádné detailní umělecké technologické procesy ... Ano, jsme už dost zkažení vším tím matláním věcí dohromady. Takže ne vždy nás uspokojí mono jídlo - i když by to bylo v podstatě ideální. Ale OK, co takhle například vzít jakoukoliv zeleninu co je po ruce, nakrájet, na troše oleje chvíli podusit - vědět trochu jak at se to nezprasí nebo nepřipálí (případně přidat trochu koření, bylinek - to jsou takové kreativní jemnosti), uvařit jakoukoliv obilovinu (rýži, pohanku, jáhly, quinou atd.), k tomu třeba nějakou luštěninu nebo tofu apod. (není podmínkou) nebo to posypat pomletými oříšky nebo mandlemi atd - a je to dokonalé. A 1000x variabilní podle použitých zelenin, obilovin atd. Nebo tutéž zeleninu ohřát na páře - lahůdka. Udělat z toho "rizoto" atd atd ...(nebo třeba i zapéct), prostě tvořit ...
Nastrouhat mrkev najemnoučko aby byla stavnatá, smíchat s pomletým mákem, oříšky, semínky, pár kapek oleje (a 100x podobně ale jinak, fantazii se meze nekladou) - to už je skvělé plnohodnotné jídlo. Atd atd. Stačí znát přirozené principy, nepatlat dohromady neslučitelné věci - a nechat potraviny žít - a těšit se z toho co vytvořím. Čím jednodušší, přirozenější, tím lepší, chutnější, vitálnější a výživnější ... A pokaždé trošku jinak ... Nebo co bylo třeba předevčírem uplně skvělé - dýně hokkaido - nakrájet na plátky, hodit na plech, dát chvíli zapéct až změkne. K tomu brambůrky, zalít jednoduchou kokosovou omáčkou. Nesní se dýně všechna ? Fajn, nevadí, zítra rozmixujeme, přidáme třeba trochu ovesné smetany, zbytek té kokosové omáčky, trošku bylinek a fajnového koření a máme naprosto úžasnou hustou polívku (takovou snad jedí v ráji ....) Nebo na snídani (jeden příklad z 1000) - mrknout co máme doma za ovoce, nakrájet (třeba hrušky, jabka atd.) , namlet mák, posypat, kápnout trochu citronové štávy, případně dát špetku skořice - jednoduchá výživná lahůdka ... doba přípravy 3 min. atd atd ... Mohl bych pokračovat na 10 stránek ... ale všechno kreativní bez jakýchkoliv měření, návodů, komplikovaných postupů, překombinovávání atd. Vždy čerstvé, chutné a nové ...
Takže tak to zase vidím já (a v praxi provozuju)
Ne že by něco osvědčeného nemohlo mít svůj postup (s tím že i ten neudělat kreativně variabilní je ustrnutí), no ale přesvědčeně tvrdit že existují jen již dané přesné komplikované postupy ověřené kdovíčím, aby to bylo JÍDLO a cokoliv jiného je podřadný blábol - to je myslím trochu (dost) mimo mísu